Ministr Němec lhal ve sněmovně, aby prosadil omezení práv občanů. Záminkou se staly povodně.

13. 9. 2002 - TÁBOR, PRAHA [Ekologický právní servis]

Zástupce překladatele, ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (US-DEU), reagoval na nespokojenost mnoha poslanců/1 s omezením práv veřejnosti nepravdivým tvrzením, že námitky účastníků stavebního řízení vedou vždy k přerušení řízení, předání věci soudu a velkému zdržení. „Sněmovna zde byla přesvědčována pomocí lživých argumentů. O námitkách občanských sdružení rozhoduje přímo úřad, nikoliv soud a nemají jakýkoli odkladný účinek. Tato skutečnost vyplývá zcela jednoznačně ze zákona. Je velmi zarážející, když si ministr vlády dovolí vystoupit před sněmovnu s tak zásadní neznalostí projednávané věci, kterou nota bene sám sněmovně předkládá,“ konstatuje Helena Svatošová z Ekologického právního servisu.

Sněmovní Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, který na svém včerejším zasedání vládní návrh/2 novely stavebního zákona projednával, vyslovil zásadní nesouhlas s omezením práv veřejnosti v řízení a připravil pozměňovací návrh, který účast občanských sdružení zachovával.

Ztotožnil se s argumenty právníků a občanských sdružení, kteří poukazovali na to, že omezení práv občanů nemá s popovodňovou obnovou žádnou souvislost. „Podle návrhu by se měly některé opravy na poškozených stavbách provádět jen na základě ohlášení. V takovém případě se však žádné řízení nevede a nikdo ho tedy nemůže ani zdržovat,“ vysvětlil nesmyslnost návrhů právník Vítězslav Dohnal z Ekologického právního servisu.

V jiném případě popovodňové obnovy může podle novely stavebník začít stavět a stavební řízení proběhne až dodatečně. Zde je naopak žádoucí, aby se v tomto dodatečném řízení uplatnily pohledy všech účastníků včetně ekologických iniciativ, neboť živelně opravované stavby mohou vykazovat řadu bezpečnostních, hygienických, ekologických aj. rizik, které stavební úřady v hektických časech popovodňové obnovy samy nemusí ošetřit. Ekologická občanská sdružení už v minulosti prokázala, ze mohou výrazným způsobem přispět k prevenci povodňových škod, ať už se jedná o prosazování tzv. měkkých regulací vodních toků (zvyšujících schopnost krajiny zadržet srážkovou vodu), nebo o známý úspěch hnutí Greenpeace, jehož zásluhou byla v neratovické Spolaně postavena protipovodňová bariéra u skladu dioxinů.

Návrhy k vyloučení účasti veřejnosti jsou navíc formulovány natolik obecně, že by se daly zneužít i v případě řízení, která mají s povodněmi jen velmi malou souvislost. Občanské iniciativy mohou být vylučovány z řízení vedených dlouho po povodních či z řízení o stavbách a úpravách, které preventivně předchází povodňovým škodám. „Právě tato kategorie je velmi mlhavá a s trochou fantazie může jít o téměř jakoukoliv stavbu – i kladný posudek statika, povinná součást každé stavební dokumentace, osvědčuje preventivní ochranu stavby před spadnutím v důsledku povodní“, komentuje přijatý zákon Mgr. Pavel Doucha, právník Ekologického právního servisu.

K úspěchu pozměnovacího návrhu Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, který spočíval v zachování práva občanů, nakonec chybělo pouhých šest hlasů. Proti se postavil celý klub ODS, přes polovina klubu ČSSD, dva unionisté a jeden lidovec/3. Hlasy celého klubu KSČM, klubů US-DEU a KDU-ČSL (se výše uvedenými třemi výjimkami) a demokratické části klubu ČSSD nestačily.


Kontakt:
Ing.Helena Svatošová, Ekologický právní servis Praha, tel.: 0604 41 88 30, e-mail: svatosova@tendence.cz
Mgr. Vítězslav Dohnal, Ekologický právní servis Tábor, tel.: 0361/25 66 62, e-mail: eps.tabor@ecn.cz
Mgr. Pavel Doucha, Ekologický právní servis Tábor, tel: 0608 873 437, e-mail: eps.tabor@ecn.cz

Poznámky:

1/ V rozpravě se k novele vedla poměrně bouřlivá diskuse; proti snaze vyloučit veřejnost se vyslovila řada poslanců mj. Svatopluk Karásek (nezávislý, klub US-DEU), Miloš Kužvart (ČSSD) či předseda Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Radko Martínek (ČSSD).

2/ Vláda tento kontroverzní návrh sněmovně předložila navzdory oponentním hlasům sedmi ministrů. Porušila tím své vlastní programové prohlášení, které v části 2 říká, cit.: „Vláda si v nastávajícím čtyřletém funkčním období stanovuje následující priority:....posílení účasti občanů na rozhodování“. Porušila rovněž závazky ČR vyplývající z Úmluvy OSN „O přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí” (tzv. Aaarhuská úmluva), kterou ČR podepsala v červnu 1998 a jejíž ratifikace se připravuje.

3/ Byl jím ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda, který tímto porušil svůj rok starý závazek z tzv. Brandýské deklarace, kde se zavázal při své veřejné činnosti prosazovat zásadu, že cit.: „fungování moderní a demokratické státní správy se neobejde bez možnosti účasti veřejnosti v řízeních, v nichž se zasahuje do záležitostí veřejného zájmu“.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: