Zvířata uprostřed velkoměsta - výstava upozorňuje na pražskou faunu a flóru
15. 5. 2007 - PRAHA [Econnect]
-foto-
Ačkoli se to někomu může zdát v kontextu narušení a znečištění pražského prostředí nepochopitelné, území Prahy je co do počtu druhů organismů velmi bohaté a předvést tuto rozmanitost je také hlavním úkolem zmiňované výstavy. Velké množství živočichů je podmíněno už reliéfem terénu, kterému dominuje hluboký kaňon Vltavy a vytváří tak "velehory v nížině" systém různými směry orientovaných míst, jejichž oslunění a s ním spojená vlhkost a teplota se liší. Kromě toho i geologický podklad je značně různorodý.
První skupinou, kterou se autoři výstavy zabývají jsou ryby, kterých žije na území Prahy v celkem 340 km vodních toků a většího počtu rybníků a nádrží 42 druhů. Bohužel některé dříve se vyskytující druhy dnes již v Praze nepotkáme, jedná se především o druhy migrující (losos obecný, jeseter velký), jimž se do pravidelné cesty postavily přehrady a zdymadla.
Ačkoli obojživelníci jsou velmi ohroženou skupinou (příloha 3 k vyhlášce 395/1992 uvádí celkem 19 druhů s různým stupněm ohrožení) je na jejich počet hlavní město velmi bohaté. Přítomno je celkem 15 druhů (např. ropucha zelená, či blatnice skvrnitá), ale jejich početní stavy se v důsledku znečištění prostředí spíše snižují.
Plazi jsou skupinou zajímavou, neboť kromě našich domácích druhů (příkladem mohou být užovky obojková, hladká a podplamatá) byly zaznamenány i uprchlé či záměrně vypuštěné želvy.
Zvláště dobře se v Praze daří ptákům, což si autoři výstavy vysvětlují především pestrostí prostředí, péčí lidí (budky, přikrmování) a u vodních ptáků hraje roli i nezamrzající Vltava. Na území hlavního města je prokázáno hnízdění 125 druhů ptáků. Kdo by čekal, že se bude jednat jen o drobné druhy pěvců, byl by překvapen i širokou škálou dravců a sov, kteří se zde vyskytují, nicméně na rarity typu pelikána (1793 zastřelen u Rohanského ostrova) běžný pozorovatel už asi nenarazí.
Rovněž u savců jde o velmi pestrou směs od drobných zvířat typu myšice křovinné nebo bělozubky šedé až po zvířata velikosti srnce či muflona, které je možné zastihnout ve větších lesních celcích na okraji Prahy. Zajímavou skupinou jsou i druhy synantropní (na člověka vázané), které reprezentují známý potkan nebo myš domácí. Naopak plch velký, vyskytující se např. v oblasti Petřína, je zvířetem i v přírodě vzácným. Město se ukázalo jako zajímavý biotop i pro netopýry, ze 24 druhů známých z našeho území jich v Praze zastihneme 17.
Hlavní těžiště expozice je ve vycpaných zvířatech, zapůjčených z muzeí po celé ČR, ale neopomíjí ani sbírky bezobratlých. O nich však máme (vzhledem k obtížnějšímu zkoumání) méně informací. Velkou výhodou pro znalost rozšíření savců na našem území je projekt "Mapování výskytu savců v ČR", do kterého může každý podle zadaných pravidel přispět svým pozorováním a to i u tak běžných zvířat jakými jsou veverka nebo srnec.
Výstava má dvě odlišné úrovně. Pro toho, komu stačí názvy zvířat žijících ve zmíněné oblasti, nebo má méně času, jsou exponáty očíslovány a doplněny jen rodovým a druhovým jménem. Pro zájemce o hlubší souvislosti je k zapůjčení průvodce výstavou s popisem ekologie jednotlivých vystavených druhů a příklady konkrétních míst v Praze, kde se vyskytují.
Protože výskyt jednotlivých druhů živočichů je v úzké souvislosti se společenstvy rostlin, je i jim na výstavě věnován díl pozornosti. Na mapě s rekonstrukcí přirozené vegetace se každý obyvatel Hradčan dozví, že nebýt člověka, procházel by se lipovou doubravou, zatímco obyvatelé Žižkova nebo Karlína doubravou jilmovou. Následuje přehled nejtypičtějších biotopů (lužní les, skalní step, ovsíková louka apod.) doplněný typickými druhy rostlin, a barevnými velkoformátovými fotografiemi.
Výstava může sloužit i jako inspirace pro další činnost a upoutat pozornost dětí o bohatost života kolem nich. Podle výzkumu, který provedl tým v čele s Emílií Strejčkovou, dochází k odcizování městských dětí přírodě (parůžek po hmatu poznalo jen 37 % dětí prvního stupně, často nepomohlo ani otevření očí, čtvrtina umístila ještěrku k potoku, jako nejvhodnějšímu místu pro život, oblečení do přírody se často ukázalo nedostatečným a strach z nebezpečí - klíšťata a pod. obrovským).
Situaci neprospívá ani zhoršený stav školních zahrad, alespoň co se přírodních prvků týká. Návštěva výstavy a následné zapojení třeba do projektu mapování savců může vhodně propojit poznávání přírody a moderní technologie a podnítit u dětí zájem o jejich nejbližší a zdánlivě od přírody odproštěné prostředí.