Nová kampaň Arniky vyzývá: Nespaluj, recykluj!

24. 1. 2012 - PRAHA [Econnect/Arnika]

V šesti krajích České republiky se připravují nebo jsou již v běhu projekty na masivní spalování komunálních odpadů, které počítají s podporou z veřejných zdrojů. „Stát by podle našeho názoru měl spíše podporovat rozšiřování recyklačních zařízení a kompostáren a především zavést opatření směřující ke snížení produkce odpadů, jak to požaduje evropská směrnice o odpadech. Spalovny nakládání s odpady neřeší, jen přesouvají problémy v podobě toxických látek jinam – do ovzduší, odpadních vod a odpadů, jež ze spálení odpadu zbydou v podobě strusky, popele a popílku. Chceme tento nepříznivý trend zastavit, a proto dnes zahajujeme novou kampaň s názvem Nespaluj, recykluj!,“ řekl dnes předseda sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.

Celkem se chystá výstavba pěti nových velkých spaloven komunálních odpadů a jeden projekt masivního spoluspalování komunálních odpadů. Tři spalovny komunálních odpadů už v České republice stojí. Celkový počet spaloven komunálních odpadů se tak ztrojnásobí a jejich kapacita více jak zdvojnásobí. Na výstavbu nových spaloven bude třeba mezi 18 až 25 mld. Kč. Většinou polovinu z těchto peněz očekávají investoři z veřejných zdrojů. Spalovny odpadů otevřeně propaguje i Ministerstvo životního prostředí ČR včetně ministra Chalupy. „Nevidíme, že by stejnou podporu získávaly projekty na recyklaci odpadů a kompostování či zpracování u původců vytříděných bioodpadů,“ kritizoval přístup ministerstva Matěj Man, vedoucí nové kampaně Arniky „Nespaluj, recykluj!“.

V místech plánovaného vzniku spaloven se zvedla vlna občanského odporu. „Naše kampaň má místním sdružením a iniciativám poskytnout pomocnou ruku na celostátní, případně evropské úrovni. Chceme jim také pomoci s odbornou argumentací. Ovšem boj o to, zda v té které lokalitě bude spalovna stát či nikoliv, musí svést především lidé v jednotlivých lokalitách plánovaných spaloven,“ přiblížil rozsah nové kampaně Man. 
Ve spolupráci s ostatními sdruženími Arnika připravila petici „Nespalujme, recyklujme“, prostřednictvím které mohou občané apelovat na zvýšení míry recyklace, kompostování a zastavení podpory spalování. Petici lze podepsat na internetu (arnika.org/petice-nespalujme-recyklujme) anebo si lze stáhnout podpisové archy a ty pak zaslat Arnice. „Součástí naší kampaně bude také vydávání informačních materiálů a pořádání informačních stánků. Připravujeme také happeningy, kde chceme varovat především krajské politiky a místní obyvatele, že spalovny nejsou ani zdaleka zázračné,“ popsal další postup v kampani Matěj Man.

„Někteří politici a spalovnářská lobby prosazují spalování jako ideální, bezchybné řešení. Arnika se snaží ukázat, že tomu tak není. Chceme ukázat úspěšné příklady z jiných regionů, kde si s odpadem poradili i s daleko nižší mírou spalování,“ přiblížila obsah kampaně tisková mluvčí Arniky Mgr. Zora Kasiková.

Z každé tuny spáleného odpadu zbude třetina v podobě popele, strusky a zvláště toxického popílku z čištění spalin. Už nyní tak ročně vzniká zhruba 160 tisíc tun odpadů ze spaloven, který se provozovatelé spaloven snaží prodat jako stavební materiál. „Podobný odpad, tedy struska, způsobil nedávno problémy na ostravské dálnici. Směs strusky a popílku z liberecké spalovny byla před několika lety použita na stavbě cyklostezky v chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Část těchto odpadů končí také nejspíš ve starých lomech, pískovnách a důlních dílech. Odpad s těžkými kovy a látkami, jako jsou dioxiny, je tak rozvlékán po krajině České republiky,“ specifikoval jeden z problémů způsobený spalovnami Petrlík.
Arnika nechce v kampani jen protestovat proti spalovnám, navrhuje i řešení.

„Míra recyklace závisí na nastavení systému sběru odpadů a motivaci občanů. Významné jsou ekonomické nástroje a sběr odpadů dům od domu,“ nastínil cestu, jak zvýšit recyklaci odpadů, Ing. Milan Havel z Arniky. „Zavedením třídění bioodpadů v domácnostech a jejich následným kompostováním a anaerobní digescí se razantně zvýší míra materiálového využití odpadů. Sem by měla směřovat podpora státu,“ doplnil Man další část řešení, co s odpady, které navrhuje Arnika.

Inspirací může být tzv. komunitní kompostování. „Komunitní kompostování je založeno na principu komunity, která má stejný zájem – zpracovávat bioodpady formou kompostování. Často je doprovázeno dalšími aktivitami komunity, jako je například péče o blízké životní prostředí, kulturní a společenské centrum, mateřské centrum apod.,“ říká Pavel Pšenička z občanského sdružení Ekodomov. Při zapojení 15 rodin je možné zpracovat od 2,5 do 3,5 tun bioodpadu za rok a tím ročně ušetřit jen za náklady na spalování až 15 tisíc Kč .

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: