Čeští tvůrci se učí čerpat peníze z evropských fondů

31. 8. 2005 - PRAHA [BBC]

Ministr kultury Vítězslav Jandák chtěl po svém nástupu do funkce urychleně volat do Bruselu - je ovšem otázka proč. O dělení peněz z daru norské vlády novým členským zemím EU, kde na ČR do roku 2008 (zdaleka nejen na kulturu) připadlo 180 milionů eur, už bylo rozhodnuto.

A dokonce už bylo uzavřeno první kolo přihlášek. A pro pořádek - rozhodovat bude norské ministerstvo zahraničí, které sídlí v Oslu. V prvním kole se podle Zuzany Bauerové ze zahraničního oddělení ministerstva kultury o norské peníze uchází 36 projektů:

"V rámci první výzvy, která byla otevřena 18. května a uzavřena 15. srpna, byla alokovaná částka pro ministerstvo kultury 2,35 milionů eur."

Ministerstvo kultury chtělo peníze především na rekonstrukci a restaurování památek, část peněz by mohla jít i na propagaci kultury.

Zdlouhavá procedura

Celá procedura výběru je poněkud zdlouhavá, první norské granty budou přiděleny v listopadu, peníze ale podle Zuzany Bauerové přijdou mnohem později:

"První peníze budou reálně poskytnuty žadatelům v příštím roce. Celý finanční mechanismus je postavený tak, že je tam forma refundace. To znamená, že nejdříve musejí být peníze investovány a teprve posléze to bude žadatelům proplaceno."

Ministr Jandák by teoreticky mohl volat do Bruselu kvůli většímu přílivu peněz z evropských fondů, ale i tady je mechanismus jasně nastavený a vše záleží spíše na aktivitě české strany. Například z fondu Kultura 2000 Češi v roce 2004 čerpali zhruba 900 tisíc eur, tedy skoro tři miliony korun.

Trendy v přidělování peněz

Ředitelka zahraničního odboru ministerstva kultury Jaromíra Mizerová vysvětluje, jaký je trend v poslední době:

"Máme pocit, že počet žádostí narůstá. Zatím rok 2005 není uzavřen, máme zatím předběžné výsledky a zatím 28 českých organizací se podílí celkově na 29 projektech. Odhadovaná suma té dotace je zhruba kolem jednoho milionu eur."

Jaromíra Mizerová uvádí řadu kulturních podniků, které dostaly peníze z evropského fondu Kultura; z pražských to je tradičně třeba festival Tanec Praha, peníze ale dostávají i regionální akce.

"Slovo 21, občanské sdružení, Romská kultura napříč Evropou - tenhle projekt dostal 143 230 eur. Společnost Rožmberk, Třeboň, obecně prospěšná společnost na cyklus Příběhy emigrantů dostala z Bruselu 155 584 eur," vyjmenovává Mizerová.

Aktivní filmaři

K tradičně nejaktivnějším žadatelům o granty z evropských fondů patří čeští filmaři, 60 procent z nich se žádostí uspěje. Unie má jediný audiovizuální fond - Media, autoři tu mohou získat až 50 tisíc eur na přípravné práce na filmu, dávají se peníze také na distribuci.

Finanční podporu každoročně dostává třeba Letní filmová škola v Uherském Hradišti (letos 35 tisíc eur) nebo zlínský festival dětských filmu, kde dělal prezidenta nynější ministr Jandák (21 tisíc eur). Daniela Kučmášová z českého Media Desku vyjmenovává několik úspěšných projektů z roku 2004:

"Podporu získal třeba projekt, který už se natáčí a už se zřejmě v současné době dokončuje, nový film Jana Švankmajera Šílení, dále připravovaný film Saši Gedeona Klíč ke snu nebo pohádka Matěje Mináče Šťastný smolař a celá řada dalších. Celkem to vloni bylo 480 000 eur na podporu těchto nových filmů."

Všechno má své meze

Loni z Media Desku putovalo do Česka poprvé více než milion eur, Daniela Kučmášová si ale myslí, že to byl pro český film jakýsi strop:

"Počet festivalů, které tuto podporu získávají, nebude zřejmě narůstat ani se snižovat. Stejně tak u filmových produkcí se to bude lišit podle toho, kolik těch produkcí si ten rok zažádá. Prostě náš trh není větší, než je, a výše podpory, kterou získáváme, je maximální."

Názor Daniely Kučmášové potrvzuje i producent a režisér Václav Marhoul, který považuje výroky ministra Jandáka o alternativních zdrojích za neinformované, podobně jako ministrovy představy o sponzorování kultury soukromými firmami:

"Já osobně považuju výroky pana ministra ve chvíli, kdy v tuto chvíli sponzor si dá někam destičku, za naprostý nesmysl. To vůbec nebude nikdy fungovat, notabene každá velká společnost má svůj vlastní vlastní program."

Chytré norské řešení

Marhoul vidí řešení v novém zákoně o daňových odpisech a dává za příklad Norsko. V Česku si firma na sponozoring může odečíst dvě procenta z daňového základu, fyzická osoba pak deset procent, Norové to vyřešili jinak.

"V Norsku to funguje tím způsobem, což je podle mě naprosto geniální záležitost, že pro příklad vy musíte odvést jako fyzická osoba dvacet tisíc korun na daních státu. Místo toho, abyste odvedl dvacet tisíc, můžete deset procent použít pro charitu nebo pro kulturu nebo pro jakoukoli neziskovou činnost," vysvětluje Václav Marhoul.

Alternativní zdroje pro financování kultury tedy skutečně existují, jak tvrdil ministr Jandák. Nemusí se ale kvůli nim volat do Bruselu, ale spíše domů. Stačí dělat ještě větší propagaci některým evropským fondům především v krajích a začít třeba pracovat na zákonu o daňových odpisech a sponzoringu.

Petr Fischer

DISKUSE - KOMENTÁŘE: