Magistrála? Zklidněme provoz na třetinu, doporučuje Auto*Mat
14. 5. 2009 - PRAHA [Econnect/Auto*Mat]
Podle ní je nutné řešit magistrálu jako celek, a ne prosazovat jen populistickou úpravu krátkého úseku u Václavského náměstí. „Klíčem k řešení je snížení intenzity provozu. Aby magistrála mohla fungovat jako městský bulvár, musí se počet aut snížit až o dvě třetiny,“ řekl mluvčí Auto*Matu Michal Křivohlávek.
„Pokud chceme, aby bylo okolí magistrály obyvatelné, pak nemůžeme dopustit, aby u Národního muzea projíždělo denně sto tisíc aut. A je víceméně jedno, zda budou na povrchu, nebo pod zemí,“ vysvětluje Michal Křivohlávek. Magistrátní plán podle něj pouze konzervuje současný stav a odsuzuje město k dalším desítkám let zahlcení automobily.
„Auta musejí do tunelu někudy přijet a na jiném místě zas vyjedou na povrch. Vzhledem k tomu, že magistrála je v samém centru města, fungují ulice jako Rumunská, Anglická, Ječná nebo Žitná jak dálniční přivaděče. To se nezmění ani výstavbou tunelů. Problém magistrály lze vyřešit jedině zklidněním provozu v centru města,“ doplnil Michal Křivohlávek.
Podle architekta a odborníka na dopravu Ivana Lejčara by mělo po magistrále projíždět optimálně kolem třiceti tisíc aut denně. „Jakmile přesáhne denní intenzita padesát tisíc vozů, jakákoliv ulice se stává zcela neobyvatelnou. Při průjezdu do čtyřiceti tisíc aut za den je možné z magistrály vytvořit skutečný městský bulvár s obchody, kavárnami, zelení a cyklistickými pruhy. Tak byly koneckonců všechny ulice Královských Vinohrad původně navrženy,“ dodává Lejčar.
Pražský magistrát nedávno spustil přípravu stavby tunelů u Muzea. Daňové poplatníky mají přijít na deset miliard korun. Nyní probíhá takzvané posuzování vlivů na životní prostředí. V rámci procesu vyhodnotí nezávislý expert problém a jeho řešení z pohledu lidského zdraví, znečištění ovzduší, hluku apod. K záměru může podat své připomínky kterýkoliv občan.
Iniciativa Auto*Mat představí svou studii na dnešním zasedání Výboru pro dopravu Zastupitelstva hlavního města Prahy. „Vyzveme výbor, aby požadoval doplnění dokumentace a posouzení různých variant zklidnění dopravy. Není možné plánovat výstavbu tunelů na krátkém úseku magistrály bez toho, aby existovalo řešení pro tuto dálnici uvnitř města jako celek,“ říká Michal Křivohlávek. „V opačném případě budeme jen vytloukat klín klínem a přesuneme problém nadměrného zatížení automobily od Muzea do jiných městských čtvrtí, konkrétně na Pankrác a do Holešovic. Jenže tam, na rozdíl do Muzea, žijí lidé,“ dodal mluvčí Auto*Matu.
„Jakékoliv stavební opatření – a jiné by asi nebylo dost účinné – bude velmi nákladné a bude znamenat alespoň po dobu stavby velkou zátěž nejenom pro pražskou dopravu, ale i pro životní prostředí, pro obyvatele dotčených území i ty, kdo tam za jakýmkoliv účelem přicházejí. Proto bychom měli od přestavby magistrály požadovat, aby znamenala opravdu zlepšení odpovídající vynaloženým prostředkům daňových poplatníků,“ říká urbanista Karel Maier z ČVUT.
„Dopravní řešení by mělo především ulehčit a zpříjemnit pohyb pěších v celém prostoru od Hlavního nádraží přinejmenším po Čelakovského sady, a to jak ve směru křížícím směr magistrály, tak i podél její trasy. Mělo by být komplexní – tedy nemělo by být na úkor jiných částí města, například tím, že by se dopravní zátěž přesunula do jiné čtvrtě nebo že by zvýšená kapacita magistrály indukovala ještě větší zátěže na magistrále samotné a na ulicích, které do ní ústí,“ dodal urbanista Maier.
Severojižní magistrála je nejvíce zatíženou komunikací na území hlavního města. Srovnatelný počet aut jezdí už jenom po Jižní spojce, která ale na rozdíl od magistrály neprochází obytnými ulicemi, ale řidčeji osídlenými předměstími Prahy, a v současné době plní funkci chybějících částí Pražského okruhu. Paradoxní je, že ani části Městského okruhu, které měly odlehčit dopravě v centru metropole, v současnosti zdaleka nedosahují intenzit severojižní magistrály. To platí například pro Strahovský tunel nebo tunely Mrázovka.