CS Monitor: Mexický záliv si s ropou poradí. Až do určitého bodu
27. 7. 2010 - PRAHA [EcoMonitor]
Do moře v Mexickém zálivu se z ropného vrtu společnosti BP dostalo více než patnáct tisíc kubíků ropy, což prezident Barack Obama označil za nejhorší ekologickou katastrofu v dějinách USA. Dopad na mořský ekostystém a města na pobřeží či rybářské oblasti bude tak velký, že podle Kennetha Feinbergera, zvláštního zmocněnce federální vlády pro kompenzace, nebude stačit navrhovaná částka 20 miliard dolarů na nápravu škod.
Nicméně co se týče schopnosti moře od ropy se vyčistit, jsou podle Christian Science Monitor vědci optimističtí. Utvrzuje je v tom i případ z roku 1979, kdy se do vody dostalo přes 11 000 metrů krychlových surové ropy z mořského vrtu Ixtoc ve vodách zálivu sto kilometrů od města Ciudad del Carmen v Mexiku. Podle vědců má Mexický záliv díky teplotě a promíchávání vody a také díky množství bakterií úžasnou schopnost se s takovými událostmi vyrovnat. Vliv mají také hurikány, které se v oblasti formují. Ty mohou ropu nahnat na pevninu, ale také ji mohou naopak z pláží dostat na volné moře, kde se může díky přírodním procesům samovolně vyčistit, píše Christian Science Monitor.
Nicméně nově používaná petrolejová rozpouštědla a samotný charakter úniku ropy ve veliké hloubce jsou velkou neznámou. V některých oblastech, jako jsou mokřady nebo pláže, by mohly naopak narušit přirozenou samočisticí schopnost ekosystému. Vědci například v hloubce pozorovali „světélkující oblaka“, zřejmě vedlejší efekt benzenu ve vodě, což je zcela nový úkaz, píše CSM.
„Je velmi pravděpodobné, že za pět let bude současná nehoda jen nepříjemnou vzpomínkou. Zatím ale nevíme, zda jsme nepřekročili schopnost návratu ekosystému do původního stavu,“ cituje CSM Richarda Snydera, ředitele Centra pro diagnostiku životního prostředí na univerzitě v západní Floridě. Nicméně dlouhodobý vliv úniku ropy nebude prý rozhodně bezvýznamný, bude trvat roky, než se vyčistí mokřady, a rybáři i pobřežní města budou dlouho žít se stigmatem, které bude mít negativní vliv na jejich ekonomiku. Problém mohou prý přinést hurikány, které v nejhorším možném případě naženou velké množství uniklé ropy na pláže nebo do přístavních měst. To by omezilo schopnosti anaerobních bakterií ropu rozkládat, zejména na suchých slunečných plážích.
Vědci také upozorňují na příklady z minulosti, kdy se příroda s ropnou katastrofou vyrovnala. Například po nehodě s těžební plošinou Ixtoc populace krabů a ústřic na některých místech téměř zcela vymřely a na zasažených místech vymizelo 80 % mořského života. Podle Wese Tunnella, mořského biologa z texaské univerzity A&M, veškerý život na zasažených plážích prakticky zmizel. Ale ve zprávě Koordinačního programu ekologických studií z roku 1981 stojí, že přírodní podmínky – včetně ultrafialového záření, teploty, teploty výparu a mikroorganismů – rozložily většinu ropy z vrtu Ixtoc. Za dva roky po nehodě se ukázalo, že hejna krevet se zcela obnovila. Podle Tunella došlo během pár let na různých stanovištích k obnově nejrůznějších druhů organismů a tehdejší katastrofa dnes nemá žádný „široký dopad“.
Podle Snydera je ale rozdíl mezi nehodou BP a Ixtoc v několika důležitých bodech, například se v hloubce moře objevila „oblaka“ ropy ve vzdálenosti třicet kilometrů od nejzápadnějšího města Floridy Pensacoly. Důležitější je, že bakterie, které se „pasou“ na ropné skvrně, konkurují fytoplanktonu. Tomu se nedostávají potřebné látky jako fosfor nebo dusík, a tím ho ubývá, což ovlivňuje celý potravinový řetězec.
Hlavní obavy panují nad rozsahem celé katastrofy, protože vody Mexického zálivu se s únikem ropy dokážou vypořádat samy, ale zkušenosti jsou jen s menšími nehodami. „Existuje bod, ze kterého již není návratu a kdy poškodíme resilienci celého systému. Ovšem jestli jsme ho dosáhli? Nevíme,“ cituje Snydera Christian Science Monitor.
Podle článku Patrika Jonssona „How fast will the Gulf bounce back from the BP oil spill?“ zveřejněného na serveru Christian Science Monitor 13. 07. 2010.
Hugo Charvát