Výzkum Nesehnutí: za 7 let zabraly nákupní řetězce plochu 900 fotbalových hřišť
4. 5. 2010 - BRNO [Econnect]
Investoři své velké prodejny nedostatečně začleňují do okolní zástavby a realizují záměry zhoršují kvalitu bydlení v okolí. Nesehnutí se problematikou velkoprodejen a jejich společenskými a ekologickými dopady zabývá dlouhodobě a prosazuje usměrnění obchodních sítí směrem k větší pestrosti a hustotě lidem dostupných obchodů.
Dnes zveřejněné výsledky výzkumu „Environmentální dopady prostorové expanze velkoplošného maloobchodu v České republice 2003–2009“ zahrnují 442 velkých prodejen nad 400 m2 prodejní plochy (229 diskontů, 89 hypermarketů, 78 nákupních center, 18 supermarketů, 17 hobby marketů a 11 specializovaných velkoprodejen). Data pro výzkum byla získána zpracováním údajů o záměrem veřejně dostupných v informačním systému EIA kam je dodávají přímo investoři záměrů.
Modelovým příkladem umístění velkoprodejny v letech 2003-2009 je výstavba diskontu (Lidl, Penny, Plus …) v okrajové části města velikosti 20–50 000 obyvatel. Nové velkoprodejny si vyžádaly různě rozsáhlé zábory ploch (volných i zastavěných) – celkem jako 900 fotbalových hřišť. Z celkového záboru 572 ha byla většina plochy (63 %) plocha volná (většinou zemědělská půda polí, luk nebo sadů), zbytek byla plocha zpevněná nebo zastavěná budovami či jinými zařízeními. Výsledný zábor byl využit pro stavbu komunikací a parkovišť (45 %) pro obsluhu prodejních budov, pro samotné budovy bylo použito asi 31 % zabrané plochy, zbytek byl ponechán volný (například pro pozdější expanzi).
V období 2003–2009 bylo vystavěno celkem šest obřích nákupních areálů na plochách větších než 10 hektarů. Ve všech případech se jednalo o umístění tzv. „na zelené louce“. Celková plocha bujení nákupních areálů do volné krajiny (sídelní kaše) je za roky 2003 až 2009 téměř 230 hektarů.
Dopravní komplikace, které se objevují u jednotlivých případů výstavby velkoprodejen v českých městech byly potvrzeny i tímto výzkumem. Jedenáct nejproblematičtějších staveb způsobilo nárůst dopravy na přilehlých komunikacích o více než 50 % původní intenzity. Více než polovina všech pak vyžaduje nárůsty o 5 – 20 %. V letech 2003–2009 bylo postaveno 378 parkovišť na povrchu, 23 v podzemí a 10 v budovách a vzniklo 80 000 nových parkovacích míst. Realizace celkem 24 % velkoprodejen v letech 2003 – 2009 měla nějaký vliv na chráněné složky přírody (například územní systémy ekologické stability nebo biotopy chráněných živočichů). Ke kácení stromů došlo v 62 % případů. 13 % staveb zasáhlo záplavové území. Celkem 56 % realizovaných záměrů přináší malý vliv na obyvatelstvo a 27 % velký vliv. Zbylých 17 % má zanedbatelný vlivem na obyvatelstvo. 47 % nových výstaveb je realizováno poblíž nějakého stávajícího velkého obchodu a dochází tak ke kumulaci vlivů.
„Ukázalo se, že expanze nákupních řetězců v České republice způsobuje škody na životním prostředí a vyžaduje přijetí účinných regulačních a kontrolních mechanismů,“ komentuje výsledky autor výzkumu Jiří Koželouh z NESEHNUTÍ. „Na základě výzkumu, ale i zkušeností s konkrétními případy plánované výstavby velkoprodejen apelujeme na přijetí pravidel pro podporu rozvoje pestré sítě malých obchodů a omezení expanze nákupních řetězců. Aktuálně prosazujeme přijetí takových pravidel ve městě Brně“ doplňuje Milan Štefanec, koordinátor programu Zaostřeno na hypermarkety z NESEHNUTÍ s odkazem na kampaň BRNO V AKCI. Výzkumná zpráva obsahuje konkrétní regulační návrhy.
„...Výsledky výzkumu unikátního jak časovým, tak prostorovým záběrem, navíc zaplňují určité „bílé místo“ v oblasti zkoumání dopadů prostorové expanze maloobchodu, protože pokud už na toto téma nějaké studie vzniknou, zpravidla jsou s ohledem na dostupnost dat a náročnost zpracování regionálně či časově omezeny. Z celé řady aspektů, které jsou sledovány, vyplývá, že vliv rozšiřování velkoplošných maloobchodních zařízení na životní prostředí není možné podceňovat ...“ napsal ve svém posudku na výzkum Petr Tonev z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně.