Evropský summit: peníze na klima dáme, ale neřekneme kolik
20. 3. 2009 - PRAHA [Econnect/Greenpeace]
„Evropská unie se sice shodla, že musí splatit svůj dluh za vypouštění emisí, ale chudé státy si dvakrát rozmyslí své přistoupení k mezinárodní klimatické dohodě, pokud neuvidí naprosto konkrétní finanční závazky bohatých zemí. Nemůžete začít vyjednávat o tom, kdo a jak přispěje na boj s klimatickými změnami, aniž dáte peníze na stůl,“ řekl Joris den Blanken, ředitel oddělení klimatické a energetické politiky Greenpeace EU.
Jarní summit EU podpořil nové finanční mechanismy, které mají generovat fondy na opatření proti změnám klimatu v rozvojovém světě. Jedná se o fondy na podporu čisté energie v rozvojových státech, na ochranu pralesů a na adaptaci na již nevyhnutelné projevy změny klimatu. Šéfové vlád Unie však vůbec nezmínili, kolik peněz z veřejných rozpočtů chtějí na tyto účely uvolnit.
Rozvinuté průmyslové země (včetně USA a Ruska) by měly do roku 2020 investovat v rozvojovém světě do čistých zdrojů energie, zastavení odlesňování a adaptačních opatření celkem 110 miliard euro ročně. Na Evropskou unii z toho připadá 35 miliardami ročně, což je v přepočtu částka 1,3 euro týdně na občana EU (cena jedné jízdenky MHD). Vezmeme-li v potaz historickou odpovědnost za změny klimatu a finanční možnosti EU, jde o velmi spravedlivý podíl.
Greenpeace vyzývá evropské vlády, aby přestaly marnit drahocenný čas a využily ještě v době českého předsednictví nadcházejících schůzek Rady ministrů k přijetí konkrétního plánu, jak financovat boj s klimatickými změnami v rozvojových zemích. Greenpeace rovněž vyzývá státy G20, aby z financování opatření proti klimatickým změnám učinily jedno z prioritních témat na své londýnské schůzce počátkem dubna. Doporučení G20 by měla být výrazným příspěvkem do jednání o klimatu v rámci OSN.
„Evropští státníci diskutovali především o rychlých opatřeních k záchraně krachujících bank, na záchranu planety si už tolik času nenašli. Nebude-li vytvořen dlouhodobý ozdravný ekonomický plán, který zároveň pomůže klimatu, dočkáme se ještě za našeho života velmi rychlých změn globálního klimatu,“ dodal Joris den Blanken.