Na utrpení Romů upozorní 19. srpna pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu
15. 8. 2007 - BRNO [Muzeum romské kultury / Econnect]
"Tábor v Hodoníně nebyl vyhlazovací, přesto v něm následkem nelidských podmínek přišla o život podstatná část všech koncentrovaných romských mužů, žen a zvláště dětí," uvedla ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová. "I přes tyto skutečnosti zůstávají historie tábora v Hodoníně u Kunštátu a osud obětí přehlíženy – jak ze strany veřejnosti, tak médií."
Od srpna 1942 do 1. 12. 1943, kdy byl tábor v Hodoníně u Kunštátu zrušen, zde bylo vězněno celkem 1 396 osob, z nichž 207 zahynulo, nejčastěji na zápal a tuberkulózu plic a na břišní tyfus. Areál bývalého tábora je dnes rekreačním zařízením v rukou soukromé majitelky. Půdorys tábora je však zachován v téměř nezměněné podobě, dokonce se zachovala jedna z původních dřevěných budov.
Nedaleko areálu vznikl v místě hromadných hrobů památník. Pod dosud viditelnými terénními vlnami jsou zde od dob tábora uloženy ostatky 121 romských mužů, žen a dětí, kteří zahynuly v důsledku katastrofálních ubytovacích, stravovacích a hygienických podmínek, většinou při epidemii břišního a skvrnitého tyfu.
Nacistický teror přežila v českých zemích jen asi desetina z původního romského obyvatelstva. Z celkového počtu asi 5 000 Romů, kteří byli násilně deportováni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, se po osvobození vrátilo 583. Genocida českých a moravských Romů a Sintů tak byla pravděpodobně jednou z nejdůsledněji provedených genocid druhé světové války, došlo téměř k jejich úplnému vyvraždění. Na území protektorátu i okupovaného pohraničí se dá hovořit o srovnatelné intenzitě pronásledování Romů s pronásledováním Židů.
Nedělní pietní akt bude zahájen v 11 hodin mší na návsi v Hodoníně u Kunštátu.