"Mrtvé zóny" ohrožují rybí populaci v mořích
30. 3. 2004 - PRAHA [BBC]
Ve světových oceánech přibývá zón bez kyslíku, což ohrožuje ryby a další podmořský život, tvrdí zpráva OSN. Stejnou alarmující informaci se dozvěděli ministři 150 zemí na úvod konference OSN v Jižní Koreji, na ostrově Čedžu. Počet tzv. mrtvých zón v moři se podle expertů na životní prostředí za poslední dekádu zdvojnásobil. Příčinou je podle studie Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) lidská činnost, především dusík z hnojiv, emisí z aut a elektráren.
Mrtvé zóny
UNEP uvádí, je ve světových mořích už nyní téměř 150 zón bez života, které dále ohrožují populaci ryb. Asi 75 procent světové rybí populace je přitom už vyhubeno.
Zpráva Ústavu pro mořskou biologii v americké Virgínii uvádí, že se nedostatek kyslíku stane klíčovým důsledkem působení člověka na životní prostředí. "Nahradí tak nadměrný rybolov, který byl hlavním důvodem úbytku ryb ve dvacátém století," stojí ve zprávě.
Jak organizace UNEP ironicky dodává, dusík přitom zoufale potřebují farmáři zejména v rozvojovém světě, kde jim nedostatek hnojiv výrazně snižuje sklizeň.
Řasy dusí život
Celosvětově se spotřebovává v hnojivech asi 130 milionů tun dusíku, z toho 90 procent je produkováno přírodní cestou. Pouhlých dvacet milionů tun ale zůstává v potravinách, zbytek je smyt do řek a do moře. Výsledkem je přemnožení modrých řas, které se ukládají a rozkládají na mořském dně a přitom spotřebovávají přítomný kyslík a ohrožují další mořské organismy.
Stovky milionů lidí přitom závisejí na moři jako zdroji obživy anebo kulturního vyžití. Některé mrtvé zóny dosahují rozlohy méně než jeden čtvereční kilometr, jiné naopak až 70 tisíc čtverečních kilometrů. K těm nejznámějším patří Mexický záliv, znečištěný produkty z řeky Missisipi.
Nedostatek pitné vody
Proč ohrožení životního prostředí roste, byť roste povědomí o jeho ochraně? "Planeta se mění. Změny klimatu mají negativní dopad na řadu složek přírodního prostředí," vysvětluje Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu.
Podle organizace UNEP může jistá "disciplína" států, co se spotřeby dusíku týče, moře aspoň částečně obnovit do zdravé podoby. Například díky dohodě mezi zeměmi podél toku Rýna se množství dusíku vytékajícího do Severního moře snížilo o 37 procent.
Scénáře dlouhodobých změn klimatu se shodují na změně srážkového režimu. "Budou se měnit i odtoky v řekách i zásoby vod," říká Pretel. Nejohroženějšími regiony je Evropa, zejména její střední a jižní část, severní Afrika, podrovníková Afrika, severní část jihoamerického kontinentu a východ Spojených států.
Zejména na severu Spojených států přitom narůstá populace. "V rozvojových zemích zásob vody ubývá a zhoršuje se její kvalita. Metody teoreticky k dispozici jsou, jsou ale nákladné," říká klimatolog Jan Pretel.
Migrace za vodou
Jednou z možností jak pomoci, je budovat rezervoáry a čističky vody, to je s vodou hospodařit. "I Česká republika má ale problémy s čističkami v okolí měst. V rozvojových zemích to povědomí není zdaleka tak velké," uvedl expert pro BBC. Podle něj i tak velká konference, jaká se odehrává v Jižní Koreji, však může pomoci.
Podle Jana Pretela je třeba bránit ekonomické migraci, která by vyplynula z nedostatku vody v některých oblastech světa. Vyspělé země podle něj na to nejsou připraveny.
Martina Mašková