Já mám maminku, maminku a tatínka

10. 10. 2007 - PRAHA [GITA]

Svou pražskou část odstartoval v úterý festival Karneval Rozmanitosti, který formou projekcí dokumentárních filmů, diskusí, divadel, workshopů či výstav upozorňuje na různé druhy diskriminace. Zahajovací projekce snímku Dvě matky a otec v komunitním centru Kampa poukázala nejen na těžkosti rodičovství homosexuálních partnerů či partnerek, ale také na různé možnosti rodinného uspořádání.

Film vypráví příběh dvou australských leseb Fiony a Kellie, které se rozhodnou mít dítě a požádají svého známého gaye Darrena, který touží stát se otcem, aby jim pomohl realizovat jejich přání a aby s nimi částečně sdílel péči o dítě. Film ukazuje úskalí netradičního rodinného modelu, protože jeho aktér a aktérky nemají vyšlapanou a vyzkoušenou cestičku rodinného uspořádání a vše si musí mezi sebou dohodnout. Darren se cítí být odstrkován, ale je biologickým otcem, což ho spolu s biologickou matkou opravňuje alespoň k nějakému jednání v rámci právního systému. Co ale matka, která není biologickou matkou a podle systému je jen taková „teta“? Během filmu dále vyvstává, že gay otcové to mají při výchově dětí dvojnásob složitější – musejí bojovat se stereotypem, podle kterého má mít dítě hlavně matku a kdy otec není tak podstatný, a se stereotypem o „nevhodnosti“ gay otců obecně.

Pofilmové diskuse se zúčastnili Kristýna Ciprová, která společně s Věrou Sokolovou provádí výzkum o gay otcovství, doktorand psychologie Lukáš Sedláček, který se věnuje tématu aktivního otcovství a genderových stereotypů spojených s rodičovstvím, a Lenka Málková, novinářka, která spolu se svou partnerkou vychovává dvouměsíční dceru.

Jak tedy v České republice mohou gay a lesbické páry získat dítě kromě možnosti ukázané ve filmu? Lesby mohou požádat o „výpomoc“ kamaráda, který nebude vyžadovat otcovská práva, zajít s přístupným mužem na kliniku a hrát neplodný pár, nebo si v zahraničí koupit na klinice sperma. Gayové to mají složitější, možné východisko vidí v adopci, která jim však v České republice zatím není umožněna, přestože podle posledních výzkumů veřejného mínění se stále více obyvatelek a obyvatel České republiky přiklání k souhlasu s touto legislativní změnou. Další, pro mnohé kontroverzní a u nás ne příliš rozšířenou možností je takzvaný „institut náhradní dělohy“. Tedy způsob, kdy že se žena nechá uměle oplodnit, odnosí a porodí dítě, kterého se pak ve prospěch gay otců vzdá.

Pro mnohé je tradiční model nukleární rodiny posvátným a nedotknutelným – otec, matka a děti. Stále častěji je však spíše jen ideálem než žitou skutečností. Jako příklad mohou posloužit rozvedení rodiče; nesezdané páry s dětmi; rodiče, kteří spolu sice žijí, ale mají další partnery. Takovýchto rozličných nejen heterosexuálních modelů, které můžeme při troše pozornosti najít v našem okolí, je samozřejmě mnohem více.

Lukáš Sedláček poukázal na fakt, že psychologie například oproti sociologii ve zkoumání rodičovství gayů a leseb zaostává a spíše se podílí na utvrzování stereotypu, že dítě musí vychovávat muž a žena, aby se správně vyvíjelo, přičemž důraz klade právě na matku. Nové výzkumy však ukazují, že nezáleží na počtu rodičů či na jejich pohlaví, ale že je důležité to, jak o dítě pečují. Námitky, že jednopohlavní páry nemohou dítěti nabídnout „opačný vzor“, jsou odmítány s tím, že dítě nevyrůstá pouze v prostředí rodiny, ale chodí do školy, má své kamarády a kamarádky... „Psychologických výzkumů ke gay a lesbickému rodičovství je velmi málo, přesto se k němu psycholožky a psychologové neváhají vyjadřovat,“ upozorňuje Sedláček. Dodává, že několik málo existujících zahraničních výzkumů ukazuje, že děti stejnopohlavních rodičů vyrůstají normálně a bez deprivací.

V České republice chybí právní rámec upravující rodičovství gayů a leseb. Ti se snaží dostat do kontaktu se státními institucemi (například žádostmi o přídavky na děti) co nejméně, protože jim to za nepříjemnosti nestojí. Přijetí či alespoň projednávání zákona o možnostech rodičovství gayů a leseb se však jen tak nedočkáme, odbornice a odborníci ho odhadují spíše v řádech desítek let.

Lenka Vrbová

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

	10. 10. 2007	HnusHeliodor
	10. 10. 2007	lesbyhonza
	23. 10. 2007	neboj, dočkáme se hoKirk
	20. 11. 2007	Jsi blbecAlena
	24. 10. 2007	Klasická rodina nade všeTomáš Petrůj
	11. 11. 2007	Jedná se o klasické socialistické rozbíjení rodin a civilizačních hodnot.Mejla