Ostravské laguny zvítězily v anketě o nejzávažnější poškození životního prostředí ČR

22. 8. 2011 - PRAHA [Econnect/Chráníme přírodu]

Anketa Černá malina 2011, kterou uspořádalo občanské sdružení Chráníme přírodu, zná své vítěze. V hlasování návštěvníků portálu chranimeprirodu.cz zvítězily Ostravské laguny, následovány areálem Spolany Neratovice a litvínovským Unipetrolem.

Anketa Černá malina 2011 probíhala od 19. května do 31. července. Za tu dobu návštěvníci portálu chranimeprirodu.cz nominovali 12 lokalit, které celkem obdržely 16884 hlasů. „Velmi příjemně nás překvapili lokality, které lidé nominovali. Obávali jsme se, aby se anketa nestočila jen k černým skládkám a podobným záležitostem, které jsou v porovnání s jinými ekologickými znečištěními banalitami. Opak byl ale pravdou, černých skládek bylo minimum, naopak se ukázalo, že lidi si uvědomují skutečnou hrozbu ekologických zátěží, které jsou kolem nás,“ říká Jana Svobodová, členka odborné poroty ankety Černá malina a konzultantka v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí.

Nelichotivým vítězem se staly Ostravské laguny, které získaly 2418 hlasů. Tyto odpadní nádrže po zkrachovalé rafinerii minerálních olejů, do nichž se více než sto let ukládaly ropné kaly, jsou nechvalně známé nejen na Ostravsku. Jejich odstranění je aktuálním tématem pro obyvatele Ostravy již několik desítek let, v současnosti je dokonce mediálně prezentována jejich doposud neúspěšná sanace, ačkoliv dle zakázky, kterou před sedmi lety získalo sdružení Čistá Ostrava, měly být do konce roku 2010 vytěženy hlavní odpadní nádrže a do konce roku 2013 odstraněny ty ostatní. Realita je ovšem jiná, což se projevilo i při hlasování v anketě Černá malina.

Druhé místo obsadil areál Spolany Neratovice, v kterém se nachází několik chátrajících výrobních hal silně zamořených dioxiny a dalšími nebezpečnými chemikáliemi. Tyto látky nejen že kontaminují spodní vodu pod Spolanou, ale vzhledem k tomu, že se některé z těchto objektů nacházejí v zátopové oblasti, představují i velké riziko jejich možného vyplavení do volné přírody.

Pomyslnou bronzovou medaili obdržel litvínovský Unipetrol, v jehož areálu je zamořena půda do hloubky několika metrů díky dřívější výrobě fenolů a existuje reálná hrozba kontaminace vody v řece Bílině. Na čtvrtém místě se umístil areál Poldi Kladno – zejména bývalé koksovny černého uhlí vyžadují odbornou dekontaminaci. Páté místo získala průmyslová zóna v Ústí nad Labem. Za zmínku stojí, že znečištění ovzduší na Ostravsku se umístilo na sedmém místě a šumavská kůrovcová kalamita na posledním místě (což však bylo ovlivněno tím, že tato nominace přibyla až v závěru ankety).

„O výsledcích ankety budeme informovat kompetentní orgány a instituce. Je určitě důležité, že se zde vedou diskuze ohledně zateplování budov a třídění odpadu, ale politici by si měli uvědomit, že v rámci životního prostředí jsou zde záležitosti, které by si zasloužily větší pozornost. Jak ukazují výsledky a účast v anketě Černá malina, tak staré ekologické zátěže veřejnost vnímá a uvědomuje si jejich riziko. Doufáme, že vyvolaná diskuze na základě výsledků této ankety povede i k řešení těchto ekologických hrozeb,“ nastiňuje využití výsledků ankety Jana Svobodová.

„Je dobře, že soutěž Černá malina poukázala na problém starých ekologických zátěží, které jsou i po 20 letech ostudou České republiky. Těžko rozhodnout, která z nich je horší. Každé místní znečištění je rizikem pro přírodu a zdraví lidí, kteří zde žijí. A každé z těchto míst by si zasloužilo, aby se začalo rychle řešit,“ přidává svůj názor Ing. Zuzana Drhová, PhD., pražská zastupitelka za Stranu zelených, která se dlouhodobě zabývá ochranou životního prostředí, udržitelným rozvojem a činností neziskových organizací.

Fotografie vítězných lokalit a další informace naleznete na webu www.chranimeprirodu.cz a rovněž na Facebooku www.facebook.com/cernamalina.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: