Uprchlíci si prohlédli Brno, projeli se i parníkem

14. 6. 2004 - BRNO [Econnect / Nesehnutí / AI]

- foto: Nesehnutí / Amnesty International -

Celodenní výlet pro rodiny s dětmi, návštěva Staré radnice a výstup na vyhlídkovou věž, poté výlet na Brněnskou přehradu a jízda parníkem: taková byla další z pravidelných akcí pro obyvatele uprchlických táborů Zástavka u Brna a Zbýšov. V neděli ji organizovala sdružení Nesehnutí a Amnesty International. Pod hradem Veveří byl pak pro účastníky a účastnice připraven odpolední piknik a série her a soutěží.

S financováním akce pomohly příspěvky od občanů i sponzorské dary. Obě sdružení uspořádala již sérii akcí, jejichž cílem je nabídnout možnost smysluplného trávení volného času pro uprchlické děti i jejich rodiče. Do dnešního dne Amnesty International a Nesehnutí zorganizovaly pro obyvatele uprchlických táborů výlet do CHKO Litovelské Pomoraví, stopovací výlet v okolí Zastávky u Brna, maškarní ples v uprchlickém táboře, několik víkendů her a soutěží v táboře, výjezdy do plaveckého bazénu v Brně nebo například návštěvu divadelního představení ve Vyškově. Velkým zájmem uprchlíků o tyto akce aktivisté dokládají jejich potřebnost.

„Na pořádání všech těchto akcí se v současnosti podílí asi dvacítka našich dobrovolníků a dobrovolnic. S financováním programů pro uprchlíky nám významně pomáhají naši přispěvatelé a přispěvatelky, jenž tuto činnost nezištně podporují,” říká Milan Štefanec z Nesehnutí. Upozorňuje tak na skutečnost, že obě organizace založily tzv. Transparentní účet, na který mohou občané posílat své příspěvky na volnočasové aktivity pro uprchlíky a zároveň mohou na internetové stránce kontrolovat využití těchto finančních prostředků. Od začátku roku na tento účet veřejnost přispěla částkou přesahující dvacet tisíc korun.

Společné aktivity pro uprchlíky zahájila sdružení před necelým rokem. Na podzim loňského roku se organizace Amnesty International a NESEHNUTÍ začaly zabývat případem skupiny šesti desítek čečenských uprchlíků, kterým český stát zastavil azylové řízení a udělil jim správní vyhoštění. Ve snaze zabránit vrácení čečenských běženců zpět do země, kde jsou ohroženy jejich životy, iniciovaly obě organizace celorepublikovou kampaň nazvanou „Bezpečí pro uprchlíky”. „Příjemně nás překvapila velká míra solidarity u veřejnosti s těžkým osudem Čečenců. Díky ní se povedlo dosáhnout toho, že český stát nezačal s vyhošťováním uprchlíků,” říká o odezvě kampaně její koordinátor Jiří Koželouh.

„Na rozdíl od veřejnosti však zodpovědné úřady odmítly situaci čečenských běženců řešit systémově a jen vyčkávaly, až uprchlíci z republiky zmizí. A není divu, že tak většina uprchlíků skutečně udělala a ještě před vstupem ČR do EU odešla – většinou nelegálně – do Německa či Rakouska a požádala zde – často úspěšně – o azyl,” doplňuje jej Milan Štefanec. Hromadný odchod řady uprchlíků před vstupem ČR do EU je podle něj reakcí na platnost tzv. Dublinské smlouvy, která stanovuje, že uprchlík může požádat o azyl pouze v jedné zemi EU a v případě, že mu tato žádost bude zamítnuta, je toto zamítnutí platné pro všechny země EU. Vzhledem k tomu, že pouze necelá dvě procenta všech žádostí o azyl v České republice končí jeho udělením, snažila se většina uprchlíků požádat o azyl v zemích západní Evropy, kde toto procento je řádově vyšší.

„Naše aktivity na pomoc uprchlíků však neskončily odchodem větší části Čečenců z České republiky. Stále je tu dost uprchlíků jiných národností – Dagestánci, Ingušové, Arméni, kteří se také musí nějak vyrovnat se ztrátou svého domova a dlouhodobým pobytem v uprchlických zařízeních,” uzavírá Kristýna Pešáková z Amnesty International.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

24. 7. 2004