OSN: Smlouva o obchodu se zbraněmi zablokována. Podle Amnesty International jde o cynický akt tří států
29. 3. 2013 - PRAHA [Econnect/AI]
Všechny tři státy, které smlouvu vetovaly, čelí stejným sankcím včetně zbrojního embarga. Všechny tři drží rekordy v porušování lidských práv – například použily zbraně proti svým vlastním občanům. Zvěrstva, která se v těchto zemích děla a dějí, jsou přesně ten typ zacházení, kterému chtěl návrh Smlouvy o obchodu se zbraněmi zabránit.
„Rozhodnutí Íránu, Sýrie a Severní Koreje zabránit jednohlasnému schválení smlouvy je cynické a ostudné,“ prohlásil zklamaný expert na problematiku zbraní Amnesty International Brian Woods a dodal: „Státy se musejí v procesu schvalování pohnout kupředu tak rychle, jak jen to bude možné. Rezoluce OSN, která umožnila tuhle diplomatickou konferenci o smlouvě, také uvádí, že když státy nedosáhnou konsenzu, rozhodne Valné shromáždění OSN.“
Navrhovaná smlouva zaváže všechny vlády k tomu, aby precizně hodnotily rizika transferu zbraní, munice a dalšího vojenského materiálu do zemí, kde hrozí jejich použití k vážnému porušení lidských a humanitárních práv. Státy se shodly, že tam, kde je tento risk reálný a nemůže být nijak zmírněný, se transfer zbraní neuskuteční.
„Vetováním smlouvy Írán, Sýrie a Severní Korea ukázaly, jakým výzvám a pochybám musela občanská společnost a státy, které byly pro přijetí smlouvy, během jednání čelit. V kampani za přijetí silné smlouvy Amnesty International vyzývala státy, aby přispěly k záchraně životů a omezení lidského utrpení. Naštěstí většina vlád tomu věnovala pozornost a nutnost přijetí smlouvy si uvědomila. Tyto 3 státy však nikoli,“ uvedla Widney Brownová, ředitelka Oddělení mezinárodního práva Amnesty International.
Očekává se, že návrh Smlouvy o obchodu se zbraněmi bude přijat Valným shromážděním OSN na jeho následujícím zasedání. Tím, že zničily silnou konsenzuální dohodu závaznou pro všechny státy ale Sýrie, Írán a Severní Korea ukázaly, jak křehké tyto dohody jsou. Navzdory masové podpoře smlouvy dokázaly některé státy, že je pro ně důležitější politická moc a ekonomické zájmy než ochrana jejich vlastních občanů před zabíjením.