Křesadlo: poděkování dobrovolníkům

18. 3. 2003 - PRAHA [Adam]

Myšlenka ocenění dobrovolníků výroční cenou vznikla v rámci akcí Mezinárodního roku dobrovolníků – 2001. Tehdy se zástupci Národního dobrovolnického centra dozvěděli o existenci takových ocenění v některých okolních zemích, například v Maďarsku. Tam podobnou cenu předává každoročně prezident. Při hledání názvu se postupně objevovaly nejrůznější nápady. Třeba cena Ferdy mravence – práce všeho druhu. Ale vzhledem k tomu, že Ferda je ryze čeká figurka, přiklonili se autoři projektu k názvu KŘESADLO - cena pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci. A protože vedoucí sdružení dětí a mládeže patří mezi dobrovolníky také, byli jsme zvědavi, zda se mezi oceněnými jejich zástupci objeví.

V loňském roce mělo předání cen Křesadlo svou premiéru na Novoměstské radnici v Praze. Stejné místo zvolili pořadatelé i letos. Sál radnice se ve středu 26. února 2003 zaplnil natolik, že bylo ještě třeba přinést další židle. Delší byl oproti prvnímu ročníku i seznam navržených dobrovolníků. Ne snad proto, že by dobrovolníků tak dramaticky přibylo, ale že se našli lidé, kteří pochopili, že takovouto aktivitu je třeba ocenit a na cenu je navrhli. A tak měla komise složená ze zástupců neziskových organizací, novinářů i představitelů města velmi obtížný úkol. Vyřešila jej šalamounsky - vybrala deset osobností, které obdrží křesadlo a pro dalších dvanáct dobrovolníků připravila diplom a poděkování.

Slavnostní předávání cen provázela hudební skupina (též složená z dobrovolníků). A protože 90% dobrovolníků jsou ženy, rozhodli se pořadatelé pozvat na zahájení muže – herce Divadla na Fidlovačce - Tomáše Töpfra. Připomněl, že je dobře, že jsou lidé, kteří chápou, že tou největší hodnotou nejsou peníze, ale že jsou na světě ještě jiné – trvalejší hodnoty: poděkování, vděčnost, úsměv.

Po té, co byly předány diplomy dvanácti oceněným dobrovolníkům přišlo na řadu předávání křesadel. Z rukou primátora hlavního města Pavla Béma a ředitelky Národního dobrovolnického centra Hestia Olgy Sozanské obdrželi dřevěné křesadlo:

· Věra Urbancová (Klub žen s národorvým onemocněním)
· Mgr. Marie Kulichová (Asociace malých debrujárů ČR)
· Aleš Sedláček (Liga lesní moudrosti Walden)
· Anica Dvořáková (Český klub ohluchlých)
· David Čáp (Máme otevřeno?)
· Ivana Šplíchalová (Klub interaktivního domu Motol)
· Mgr. Jana Volencová (Okamžik)
· Jaroslav Jiruška (Naděje)
· Eva Žůrková (SOS centrum SKP Diakonie ČCE)
· Ing. Antonín Maděra (Sdružení hasičů)

Proč a za co byli navrženi se můžete dočíst na stránce Dobrovolník.

Tečkou za slavnostním setkáním byla slova pražského primátora Pavla Béma, který poděkoval nejen těm, kteří ocenění získali, ale i všem, kteří tam být nemohli. Tedy i těm, kteří jsou pro širokou veřejnost bezejmenní, ale kterých je strašně moc.

Není to jen tak obyčejné křesadlo

Základ křesadla je dřevěný, ale (jak se o tom jejich noví majitelé rychle přesvědčili) opravdu křesá. O tom, že od nápadu k jeho realizaci nemusí být cesta příliš jednoduchá, zajímavě vypráví na stránkách www.dobrovolnik.cz Jiří Tošner:

"Problém nastal při výrobě Křesadla, zadali jsme návrh výtvarnici, která ale nemohla nalézt žádný vzor. V muzeích jsou často dva kameny, kterými se o sebe křeše, někteří znali z dětství mechanické kovové křesadlo na zapalování plynového sporáku - je to velmi průmyslový předmět, ohnutý kovový pásek se škrtacím kamínkem. V ilustracích k pohádkám Hanse Christiana Andersena je na obrázcích křesadlo v rukách lidiček vždy velmi nejasně zobrazeno - možná i ilustrátor měl podobné potíže. Nakonec výtvarnice udělala několik návrhů, komise jeden vybrala a student Akademie výtvarných umění pan Papcůn je již druhým rokem vyrábí. Je to tedy trochu předmět hodný Járy Cimrmana, ale podstatné je jeho poslání, že dobrovolníci pomáhají vykřesat jiskry lidství."

Článek jsme převzali ze zpravodajského a informačního servisu Sdružení dětí a mládeže Adam.cz.

Radka Páleníková

DISKUSE - KOMENTÁŘE: