Arnika: Stromy u silnice z Třeště do Růžené by padnout neměly

27. 7. 2007 - JIHLAVA [Arnika - Centrum pro podporu občanů]

Ministerstvo životního prostředí bude znovu rozhodovat o osudu aleje u silnice z Třeště do Růžené, jejíž kácení zastavila Česká inspekce životního prostředí. Rekonstrukce vozovky je již hotová, ale někteří lidé se přesto snaží stromy z aleje odstranit s odůvodněním, že u silnice vadí. "Nepochybuji o tom, že spor s inspekcí vyhrajeme," prohlásil například starosta Růžené František Trojan pro Jihlavský deník z 20. července 2007. On také podal odvolání proti jejímu rozhodnutí.

„Nemyslím si, že stromy ohrožují bezpečnost na nové vozovce. Měly by být zachovány,“ namítá Ing Jana Vitnerová z jihlavské Arniky. „Cesta je široká přes čtyři metry, není problém se vyhnout např. traktoru. Kdo zvolí jinou techniku jízdy, než na dálničním přivaděči, a bude střízlivý, dojede do Růžené bez nehody,“ dodává. Pokácení stromů si zdaleka nepřejí ani všichni obyvatelé Růžené.

Jako problém vidí Arnika také možné poškození kořenů lip v obci Růžená. „Při rekonstrukci vozovky byl asfaltový koberec položen až těsně ke kmenům některých stromů a to ohrožuje jejich zdravotní stav. Přitom na rozšíření vozovky by se našlo místo na opačné straně,“ říká Vitnerová. Na odborném posouzení nyní pracují odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny v Havlíčkově Brodě. Pokud zjistí. že jsou stromy ohroženy, zahájí inspekce správní řízení o uložení pokuty.

Letos v březnu bylo v aleji zbytečně pokáceno patnáct zdravých stromů. Některé měly obvod kmene téměř čtyři metry a mohly být i dvousetleté. Na jejich hodnotu se však nikdo neohlížel, nebylo počítáno ani s náhradními výsadbami. Protože kácení probíhalo bez platného povolení, České inspekce životního prostředí je zastavila.

Krásné aleje a stromořadí patří ke Třešti stejně, jako známé betlémy. Sázet stromy začal pravděpodobně baron Wenzel von Strabach, který získal třešťské panství v roce 1844. U třešťského zámku založil anglický park, který je dnes cenným arboretem. Řady stromů, které dal tehdy vysadit u cest v okolí města, nyní zdobí krajinu a chrání naučné a cyklistické stezky. Několik jich vede až pod horu Špičák s pralesem na vrcholu.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: