Linie Jihlavy - festival dokumentárního filmu zahajuje 11. ročník

17. 10. 2007 - JIHLAVA [Econnect/MFDF ]

Jihlavský festival dokumentárního filmu zahajuje nové desetiletí své existence s doposud nejširším programovým výběrem. Výběr probíhal z takřka 1500 filmů, do programu se nakonec dostalo na 170 snímků. Zvláštní dárek svým uživatelům pak během festivalu přináší i portál Doc-Air. Zadarmo na něm budou k prohlédnutí vybrané snímky ze soutěžních sekcí a z retrospektivních přehlídek Chrise Markera a Haruna Farockého. Festival potrvá od úterý 23. října do neděle 28. října.

„Filmy, které zařazujeme do letošního programu, budou hodně politické - a to i ty české -, budou často provokativní, ale zároveň ryze kinematografické. Jde o ty nejlepší snímky, které se v posledních dvou letech objevily napříč světovými kontinenty," uvedl ředitel festivalu Marek Hovorka.

Slavnostní zahájení proběhne 23. října od 20 hodin v kině Dukla. Celý večer bude již tradičně v režii divadla Vosto5, které se pak v sobotu postará i o ceremoniál Zakončení festivalu. U příležitosti zahájení bude promítnut film Miloš Zeman - nekrolog politika a oslava Vysočiny - filmové setkání režiséra Roberta Sedláčka s bývalým premiérem České republiky a důležitým představitelem sociální demokracie Milošem Zemanem. Robert Sedláček je kromě bez mála dvou desítek dokumentů režisérem hraného filmu Pravidla lži.

Pomyslné pátrání, nebo spíše průzkum mnohovrstevnatého, spojitého a na první pohled nerozlišitelného je i jednotícím grafickým motivem letošního festivalu. Již v červnu byl představen festivalový plakát, jehož autorem je už tradičně významný český grafik Juraj Horváth. „Rostoucí a proplétající se kabely, žíly, větve, cesty – linie… Ústící, uzlící se i utnuté. Neupotřebitelná mapa. Sleduj stopy, vycházející z prostoru plakátu,“ radí Juraj Horváth.

Soutěžní sekce

V sekci Česká radost se kromě zahajovacího filmu objeví např. snímek Papírový atentát Radima Procházky, který se vrací k tzv. sarajevskému atentátu na Václava Klause a k tomu, co z něj po deseti letech vzešlo. Miloslav Novák se ve své dokumentární bajce Mír s tuleni ptá nejen, kam doplaval lachtan Gaston. Experimentem „pátrajícím po hranicích sdělitelného“ je Druhá liga Martina Ježka. Nový sestřih své Marcely pak představí Helena Třeštíková.

Sekce Dobré dílo přibližuje situaci v současném světovém dokumentu výběrem filmů, které se již staly filmovými událostmi a získaly si mezinárodní festivalový věhlas, i těch, které nebyly promítány příliš často, či jsou dosud zcela neobjevené. I tento rok soutěž nabízí kontroverzní společensko-politické dokumenty např. Advokát teroru či Fengming: Vzpomínky čínské ženy, snímky kombinující analytický přístup a sofistikovanou filmovou stavbu s vytříbenou vizualitou (Vyráběné krajiny) a pozvolná, téměř rozjímavá pozorování (řeky Nigeru, nadšenců východních náboženství, nastupující švýcarské společenské elity nebo hippie komunity v pouštích Nového Mexika).

Nově rozšířená soutěžní sekce Mezi moři sledující dění ve středoevropském filmu ukazuje různorodost kinematografických přístupů i akcentovaných témat v tomto velkém regionu. Ve výběru 17 snímků z posledních dvou let zaujmou šokující motivace k natočení filmů (popis lidského umírání, návrat údajně mrtvého vojáka) i pozoruhodné inspirace (deníky dvanáctiletého kluka z maďarské revoluce, problémy s komáry a nedostavěná jaderná elektrárna, revoluce v konfrontaci pohledů obou extrémních pólů politického spektra).

I letošní sekce Průhledné bytosti představí tvorbu vybraných osobností světového dokumentu. Vedle profilů německého esejisty Haruna Farockého, argentinského revolucionáře Raymunda Gleyzera a kanadského experimentátora Arthura Lipsetta je ovšem zcela unikátní záležitostí především retrospektiva Chrise Markera, která se svým rozsahem i dramaturgickou zevrubností řadí k nejrozsáhlejším přehlídkám Markerovy tvorby, jaké byly kdy této legendě francouzského filmu uspořádány.

Panelové diskuse a dílny

Panelová diskuse Média a dokument se bude tázat po možnostech či případných limitách uchopení dokumentárního filmu v tištěných i AV médiích. Hosté z řad filmových publicistů na jedné straně a tvůrců dokumentárních filmů na straně druhé se kupříkladu zamyslí: Proč se o dokumentu píše výrazně méně než o hrané části kinematografie? Mohou režiséři nebo producenti dělat přátelštější kroky, které novinářům cesty k jejich filmům otevřou víc? Panelové diskusi bude předcházet workshop pro studující filmology a novináře, jehož náplní bude seznámení studentů s přednostmi nebo nevhodností různých žánrů psaní o dokumentu, a následně praktický seminář pod vedením lektorů z řad významných českých novinářů.

Další konference, nazvaná Program digitálních televizí, se na digitální televizní kanály podívá z pohledu obsahových požadavků, změny podoby, kvality a možností televizního obsahu, s důrazem na film dokumentární, nároky na jeho produkční či jiné přizpůsobení se budoucímu fungovaní digitálních televizí, zároveň ale i na výhody pro jeho uplatnění (otázka aktuální tvorby) a zpřístupnění (otázka archivní). Panelu se zúčastní zástupci všech šesti českých držitelů digitálních licencí, a dále producenti, distributoři a režiséři dokumentárních filmů.

Dílna Možnosti dokumentárních cross-žánrů v televizi představí hraniční žánry dokumentu jako docu soap či docu drama s evidentními dokumentárními kvalitami jak v původním záměru a volbě tématu, tak ve stylistických prostředcích (přiznaná kamera, přítomnost kameramana, vyloučení umělých zásahů do příběhů). Na úvodní teoretickou přednášku Milana Krumla o těchto žánrech s ukázkami nejrůznějších zahraničních příkladů naváže seminář Radka Bajgara o námětech vhodných pro takovéto televizní tvary a stavbě pořadů.

V dílně Polské filmové školy Adrzeje Wajdy, která letos slaví pět let od svého založení, představí svou tvorbu její studenti. Nahlédnout pod pokličku současné progresivní holandské tvorby „na okraji“ nám dovolí známý experimentátor a již tradiční host jihlavského festivalu Mike Hoolboom. Známý experimentální umělec českého původu Woody Vasulka představí svůj osobní výběr ze současného experimentu a videoartu a svou dílnu experimentální tvorbu otevře i Centrum audiovizuálních studií FAMU.

V dílně Filmy prvního ročníku Katedry dokumentární tvorby FAMU budou promítány a diskutovány snímky jejích posluchačů pod vedením režiséra Martina Marečka. Pedagog FAMU Rudolf Adler se zaměří na tvorbu českého filmového amatéra Vladimíra Ruly z České Třebové, kterého proslavily filmy natáčené z okna jedoucího vlaku. V dílně nazvané Dobrodružství Anny Barbory – mezihra bude promítnut film Víta Janečka, jenž se ve spolupráci s Jakubem Patočkou a Kateřinou Havránkovou věnoval známé „Kuřimské kauze“.

Svůj osobní výběr světového elektronického audiovizuálního umění a videoartu představí známý autor (mimochodem moravský rodák) Woody Vašulka. Zvláštní scénickou báseň, svéráznou „operu naturalis" komponovanou z hlasů zvířat uvádí Théatre de la liberté - Plani di Giardiani Ideali (s podtitulem Barokní western). Zvláštní projekt v prostorách Galerie Vysočiny připravila kurátorka Barbora Klímová představí, která zde shromáždila vybraná díla současného videoartu, využívají různým způsobem principy dokumentárního filmu. Zúčastní se jí například Jesper Alvaer, Stefaan Dheedene nebo Jasmina Fekovic.

Doprovodný program

Divadelní uskupení několika absolventů pražské DAMU se snaží vytvářet zcela volný prostor pro osobité autorské i interpretační vyjádření. Starý vojenský stan S-65 se ve službách divadla stává útulnou pojízdnou kavárnou, barem, tančírnou a především divadelním prostorem. Atmosféra, kterou se nejen divadlem daří ve stanu – Stand´artu vytvářet, dokládá, že VOSTO5 se stává novým generačním fenoménem, divadlem, které v sobě poetiku moderního kabaretu, vyrůstajícího na textappealových kořenech a satirických postřezích o současnosti, spojuje se schopností autorský tvůrčích představení založenou na nadsázce a mystifikaci. Součástí budou i autorská čtení.

Hudební doprovodný program letošního ročníku MFDF Jihlava je koncipován do tří tematických večerů, které jeho návštěvníky provedou menšinovými žánry hudební scény, a pro mnohé budou jistě cenným objevem, který doplní požitek z festivalových filmů a rozšíří hudební obzory. Představované skupiny tvoří špičku ve svém žánru, ovšem širšímu okruhu posluchačů zpravidla známé nejsou. Večery se zaměřují na současný elektropop (Sporto, Digital Division), hip hop (Peťo Tázok band, PIO Squad) a kvalitní kytarovky (The Mood, Please the Trees). Druhou částí pak jsou komorní večery v cafe Etage. Ty představí současné lo-fi písničkáře. Písničkář (songwriter) v současném pojetí totiž není jen chlapík se španělkou – používá také různá hejblátka a udělátka, tvůrčím způsobem prokresluje instrumentální rovinu skladby.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: