Aktivisté bojují za veganskou štědrovečerní večeři

18. 12. 2008 - BRNO [Econnect/Nesehnutí]

V pátek 19.12. 2008 se na Malinovského náměstí sejdou aktivisté a aktivistky kampaně Za práva zvířat neziskové organizace Nesehnutí, aby upozornili/y na přetrvávající tradici štědrovečerního kapra. Mezi 12 a 16 hodinou zde kolemjdoucí můžou ochutnat pár veganských vánočních dobrot a prohlídnout si zajímavé obrázky. Domů si pak mohou odnést několik výborných veganských vánočních receptů a zvířecko-právní materiály.

Vánoce se nezadržitelně blíží. Všichni se snaží nakoupit poslední dárky, dopéci cukroví, koupit vánoční stromeček a v neposlední řadě také kapra. Všechno se to dá nazvat tradicí vánočních svátků. Proč však jedna z nich musí být utrpení a zabíjení zvířat, když Vánoce jsou přeci svátky klidu a míru?

Na tuhle krutou českou tradici se pokusí poukázat kampaň Za práva zvířat, která se ve svých aktivitách věnuje také veganství. Aktivisté a aktivistky zde budou nenásilným způsobem poukazovat na to, že není zapotřebí, aby lidé ve snaze dodržovat českou tradici na Vánoce usedli k štědrovečernímu stolu s kaprem. Kapr přeci nedělá z Vánoc to, čím jsou. Prioritně by to měly být svátky, kdy se celá rodina sejde, alespoň na chvilku zapomene na všední problémy, nazdobí stromeček, relaxuje u pohádek a těší se z dárků. V mnoha rodinách jsou to především děti, kvůli kterým se rodina snaží mít co nejhezčí svátky. Proč bychom jim tedy měli ukazovat, že je zapotřebí krutého zacházení se zvířaty a jejich zabíjení, aby oslavily nejkrásnější svátky v roce? Neměli bychom jim spíše ukázat dobrý příklad a upustit od této tradice?

Cesta na vánoční stůl skutečně pro takového kapra není nic příjemného. Nejdříve jim rybáři vypustí jejich přirozené prostředí pro život a nahání je pomocí tlučení tyčí do vody. Kapři zažívají strach a paniku a často jsou poraněni na ploutvích či žábrách, v důsledku čehož také mnohdy umírají. Po výlovu musí čekat celé dva měsíce ve stísněných podmínkách, kde nemají dostatek kyslíku a prostoru a v neposlední řadě také žádnou potravu.

Stánkový prodej kaprů je dalším utrpením. V miniaturní kádi se mačká několik desítek ryb a čeká až si jednu z nich jak neživou necítící hračku vyberou rodiče do vany na hraní dětem, nebo jde rovnou na porážku. Ta se v tomto případě jeví jako lepší než další utrpení ryby v chlorované vodě a její následné zabití neodborným způsobem. Těchto případů však naštěstí ubývá. Různí odborníci i Státní veterinární správa ČR radí, že na tento zvyk je už potřeba zapomenout.

Ani zabití a porcování prodavačem však není pro kapra velkou výhrou. Na straně prodavačů nebývá často velká odbornost, nemluvě o tom, že tomu přihlížejí také děti, které pak týrání a zabíjení zvířat mohou považovat za běžné.

Lidé mají tendenci si myslet, že když ryby nevydávají žádný zvuk, tak necítí bolest, ale to je velký omyl. Anatomicky i fyziologicky je systém vnímání bolesti u ryb prakticky totožný jako u koček, psů i lidí. Kdyby mohli kapři křičet, tak bychom v předvánočním čase na tržnicích, ulicích i v domácnostech neslyšeli vlastního slova!

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: