Bez peněz, bez oken a bez naděje na lepší budoucnost

10. 10. 2006 - PRAHA [Gita]

Kdo za to může? Jak z toho ven? Podobné otázky si klade dnes snad již každý. Počátkem září se mimořádně sešla vláda a společně s odborníky na romskou tematiku se politici snažili dojít ke kloudnému řešení. Přivedl je k tomu výzkum, který provedla společnost GAC. Analýza vyloučených romských komunit, kterou pro ministerstvo práce a sociálních věcí agentura vypracovala, přinesla zdrcující závěry.

„Tento výzkum jsme si nechali udělat proto, abychom poznali celou situaci ve vyloučených romských komunitách, abychom věděli, proč vznikají a co se v nich děje,“ uvedl Čestmír Sajda z ministerstva práce a sociálních věcí. Podle jeho slov je však také důležité vyvodit z průzkumu konkrétní závěry, které dopomohou k řešení romské problematiky. „Celý výzkum ukázal, že počet romských ghett v České republice neustále stoupá. Osmdesát procent jich vzniklo v posledních deseti letech,“ uvedl Ivan Gabal, zástupce společnosti GAC.

A jak vlastně samotný výzkum probíhal? „Navštívili jsme 178 obcí a našli jsem přes tři sta takových lokalit,“ řekla Eva Holečková z GAC. Celý výzkum nesloužil pouze pro potřeby vlády. Dal také základní kámen pro vznik mapy vyloučených romských lokalit na území České republiky.

Jak z toho ven?

Při řešení otázky romských ghett by se vláda měla zaměřit především na oblasti zaměstnanosti a vzdělávání. Usnesla se na tom Rada vlády pro záležitosti romské komunity. Stát neustále tvrdí, že nejdůležitějstí je integrace Romů do většinové společnosti. Obce se však naopak snaží nepohodlných občanů „zbavit“ a tím, že je „odsunou“ za město, se tak částečně stává.

Nejvíce vyloučených lokalit se nachází především ve strukturálně zaostalých regionech, kde je velká nezaměstnanost. Jedná se především o oblasti severních Čech a Moravy. Například v Ústí nad Labem nebo Náchodě je takovýchto vyloučených oblastí hned několik. Také v oblasti Prahy a středních Čech je však situace rok od roku horší. Rodí se zde stále nové generace Romů, kteří znají jen život z dávek a chtě nechtě kopírují chování svých rodičů. Děti mají často nedokončené základní vzdělání, nemohou tedy najít práci a končí stejně jako jejich rodiče s pár set korunami v kapse v domě bez oken a bez naděje na lepší budoucnost.

Výzkum dále ukázal, že více než polovina těchto problémových lokalit vznikla sestěhováním. „Tento trend lze zastavit pouze novelou zákona o obcích, která bude přesně definovat povinnosti obce se o své občany postarat a zamezit vzniku a šíření sociálně vyloučených romských lokalit,“ sdělila Jana Horváthová, členka Rady vlády pro záležitosti romské komunity a ředitelka Muzea romské kultury.

A zase další Rom bez práce...

„Už půl roku hledám práci, volám na různé inzeráty, potřebuju peníze. Budu dělat cokoli, klidně půjdu mýt nádobí,“ sdělila mi Romka středních letech žijící v Praze. Nikde ji ale zaměstnat nechtějí. Jedná se jen o další z klasických případů. Žádáte o práci, telefonicky si domluvíte schůzku, ale když vás vidí a zjistí, že barva vaší kůže není bílá, prostě vás se slovy, že místo bylo právě před několika okamžiky obsazeno, nepřijmou. Krom očí pro pláč zůstane také prázdná peněženka a závislost na sociálních dávkách.

Úřad práce většinou také nepomůže. Nabídka volných míst je velmi omezená a Romové s nízkých vzděláním nemají prostě šanci. Rada vlády pro záležitosti romské komunity snad nalezla řešení. Zástupci Rady podali požadavek na zvýšení zaměstnoností Romů. Firmy, ve kterých pracuje více než 25 zaměstnanců, by měli za povinnost zaměstnat alespoň jednoho dlouhodobě nezaměstnaného Roma. Obdobná úprava zákona se v současné době týká také zdravotně postižených občanů.

Nejprve vzdělání, potom práce

Pravdou však zůstává, že středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaných Romů je stále jako šafránu. Romské děti žijící ve vyloučených komunitách často neovládají ani český jazyk, ve škole jsou tedy stavěny do role outsiderů. Řada z nich potom končí ve zvláštních, dnes již lepším slůvkem označovaných, speciálních školách, ačkoli by jejich schopnosti mnohdy stačily na klasickou výuku základní školy.

Rada vlády pro záležitosti romské komunity doporučuje rozšíření počtu romských asistentů na mateřských, základních i středních školách. Školy by měly také vytvářet třídy s menším počtem romských žáků, kterým by se pedagogové mohli důkladněji věnovat. Stát by měl také podporovat mimoškolní aktivity těchto dětí, stejně jako doučování, které je mnohdy skutečně potřebné.

A zase další nové romské ghetto...

Krátce poté, co byl zveřejnen výzkum společnosti GAC a krátce poté, co vláda rokovala o tomto neutěšeném problému, vzniklo ve Vsetíně další romské ghetto. Dva domy, každý po osmnácti bytech, vyrostly na periferii Vsetína v rekordním čase, během sedmi týdnů. Proti výstavbě a sestěhování především Romů do nového ghetta protestují jak samotní Romové, tak i tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity Czeslaw Walek.

Domy se mají stát azylem pro vsetínské Romy, kteří doposud obývali pavlačový dům v centru města. Vsetínští radní však oponují tím, že nově vzniklé bytové jednotky splňují veškeré standartní náležitosti nového bytu. „Každý dům je sestaven z padesáti dvou kontejnerů, přičemž má minimální společné prostory, navíc oplechované, byty jsou ovšem standardně vybavené," řekl starosta Vsetína Jiří Čunek (KDU-ČSL). Starosta dále uvedl, že chystá v oblasti řešení romské otázky další kroky. Místním Romům hodlá město zapůjčit peníze na koupi starších domků ve vesnicích mimo kraj. Ostatně... je to přeci mnohem jednodušší... hlavně, že budou pryč...

Existuje cesta ven?

Problémy lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách se netýkají pouze jich samotných, časem musí zákonitě dopadnout i na jejich okolí. „V současné době jsme v situaci, kdy jsou některé tyhle enklávy tak velké a generují tolik problémů, že je potřeba začít situaci měnit,“ řekl Ivan Gabal ze společnosti GAC.

Jednat by se mělo především o řešení na úrovni jednotlivých obcí, stát by sloužil jako jakýsi servis. Je potřeba propojit školské a zaměstnanecké strategie a také strategii sociální ochrany. „Chceme přijít s know-how, které ukáže, jak tyhle strategie v jednotlivých obcích propojit, kolik to bude stát a které organizace by mohly jednotlivé úkoly řešit,“ řekl Martin Žárský z ministerstva práce a sociálních věcí.

Podle jeho slov se však každá obec bude muset snažit především sama a řešení bude muset být šité na míru vždy jednotlivé oblasti. Podle odhadů odborníků z agentury GAC by se mohl celý proces nastartovat někdy v roce 2008. „Když se nám podaří začít pracovat ve třech čtyřech obcích, bude to obrovský úspěch,“ podotkl Gabal. Celkové vyřešení problémů romských ghett odhaduje v horizontu asi třiceti let. „Hlavní břemeno bude opravdu na jednotlivých obcích,“ doplnil Gabal. O peníze by podle jeho slov nouze být neměla. Díky Evropským fondům budou v letech 2007 až 2013 připraveny na řešení situace romských ghett v České republice přes dvě miliardy korun. Ještě najít potřebnou sílu a vůli...

Jana Šedivcová

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

11. 10. 2006

Dum ve VsetineHonza