|
Ozónová vrstva se zotavuje
1. 8. 2003
[BBC] -
Vědci ve Spojených státech oznámili, že podle jejich důkazů má jedna z prvních globálních dohod o životním prostředí pozitivní vliv na ozónovou vrstvu zemské atmosféry. Pozitivní zjištění se s nejvyšší pravděpodobností dají připsat úspěchu jedné z prvních celosvětových dohod v této oblasti, tzv. Montrealskému protokolu. Ten v roce 1987 zakázal používání chemikálií zodpovědných za škody v ozónové vrstvě - především freóny používané ve sprejích a ledničkách.
Tempo destrukce sníženo na polovinu
Odborníci analyzovali údaje nasbírané za posledních dvacet let třemi satelity a třemi pozemními přístroji. Podle profesora Michaela Newchurche z Univerzity státu Alabama, který stál v čele výzkumného týmu, studie potvrdila, že tempo destrukce ozónové vrstvy v horní stratosféře se výrazně zpomalilo. Ve spodních sférách vrstvy je prý ale situace složitější. Globální oteplování tu prý se svými změnami v teplotách a pohybu větru oddaluje podobný pozitivní vývoj.
Jak uvedl profesor Newchurch, ozónová vrstva po několik desetiletí ubývala tempem asi osmi procent za deset let. Teď jsou to jen zhruba čtyři procenta za desetiletí. Vědci odhadují, že v příštích několika letech dojde k úplnému zastavení úbytku. Úplné obnovení ozónové vrstvy však neočekává tým profesora Newchurche dříve než za padesát let.
Nová iniciativa
Nová zjištění byla publikována právě v době, kdy se ve Washingtonu sešli vědci a politici ze třiceti zemí, aby jednali o nové iniciativě. Jejím cílem by měla být koordinace metod boje proti klimatickým změnám a dalším ekologickým hrozbám. Krátce před touto zprávou americký ministr zahraničí Colin Powell v úvodu velké mezinárodní konference ve Washingtonu prohlásil, že samy vlády na ochranu životního prostředí nestačí. Podle ministra Powella je zapotřebí, aby jako partneři spolupracovali politici, vědci i soukromý sektor.
Záminka k oddálení nápravy
Spojené státy patří k největšímu znečišťovateli ovzduší a navíc odmítají ratifikovat tzv. Kjótský protokol, který ostatní země zavazuje ke snižování emisí, především oxidu uhličitého, jež podle všeho ničí ozón a vede ke globálnímu oteplování. Podle některých pozorovatelů je proto americký návrh na globální monitorování klimatu pouze záminkou, jak oddálit přijetí kroků, jež by vedly k redukci tzv. skleníkových plynů.
"Obsah toho, co Powell řekl, byl pozitivní, ovšem současně se jasně ukazuje, že americká vláda nemá žádný zájem udělat cokoliv smysluplného ohledně globálního oteplování," uvedl Lester Brown, ředitel washingtonského Institutu pro politiku planety Země, podporujícího koncept udržitelného rozvoje. Podle Browna by zbytek světa sice souhlasil s tím, že by bylo dobré mít více informací, většina vlád je ale přesvědčena, že jich má dost k tomu, aby věděla, že musí jednat teď.
Odlišný přístup Spojených států
Iniciativa poprvé vzešla ze summitu zemí G-8 v Evianu. Z něj vyplynulo, že program by přinesl prospěch hlavně rozvojovému světu. Země třetího světa by například byly varovány před blížícími se přírodními pohromami a zároveň by se na programu podílely.
Podle Lestera Browna obyčejně záleží na odpovědnosti jednotlivých vlád, jak budou formulovat tuto politiku. Brown popisuje přístup některých zemí G-8. "Britská vláda Tonyho Blaira chce do roku 2025 snížit emise oxidu uhličitého o šedesát procent. Německo chce do roku 2020 snížit emise oxidu o čtyřicet procent."
"Spojené státy naproti tomu tvrdí, že dokonce jen sedmiprocentní snížení emisí oxidu uhličitého by zruinovalo jejich ekonomiku," uvádí Lester Brown.
"Současný společný mezinárodní konsensus zase tvrdí, že například nárůst teploty o jedno procento vede k desetiprocentnímu úbytku obilí. A to je tvrdá věda," domnívá se ředitel washingtonského Institutu pro politiku planety Země Lester Brown. Naopak Jay Lehr, ředitel Institutu Heartland z amerického města Columbus ve státě Ohio, zastává jiný názor. Loni například požádal George Bushe, aby se neúčastnil světového summitu v Johannesburku, který byl věnován trvale udržitelnému rozvoji.
Přínos pro celý svět
Lehr se domnívá, že současná konference ve Washingtonu nemá prospět pouze byznysu, ale celému světu. "Summit věnovaný monitorování klimatu na Zemi je to nejchytřejší, co americká vláda udělala, aby zastavila spory ohledně klimatických změn. Klimatické modely, o kterých čteme nebo slyšíme každý den a které předpovídají různé zvýšení teploty v příštích stech letech, jsou nejisté," míní Jay Lehr.
"Víme tak málo o některých fyzikálních zákonech souvisejících s teplotou na Zemi, které se týkají například reflektivity mraků nebo proudění tepla od rovníku k pólům. Počítáme s tolika odhady, že můžeme získat jakoukoli odpověď, kterou chceme," uvádí ředitel Institutu Heartland a dodává: "Můžeme velmi snadno vyvinout model, který bude předpovídat globální ochlazování spíš než oteplování. Částečně to souvisí s tím, že nemáme tolik údajů, kolik bychom potřebovali."
Více spolehlivějších informací
Cílem probíhající iniciativy není podle Jaye Lehra bojovat s globálním oteplováním ani dokázat, že tento jev možná neexistuje. "Existuje spousta otazníků. Lester Brown se mýlí, když si myslí, že všichni jsou přesvědčeni o existenci globálního oteplování a že je třeba proti tomu něco dělat. Určitě existují pochyby o tom, zda tu dochází či nedochází k oteplování, zda na to má vliv člověk a zda s tím vůbec může něco dělat," říká Jay Lehr.
Spolehlivé, relevantní informace mohou uklidnit často vášnivé spory mezi lidmi, kteří vůbec nerozumí vědě. Spojení zemí dohromady tak, aby se vyplnily tyto informační mezery, považuje Lehr za prospěšné. Podle něj se pak celý svět bude moci připravit, předpovídat nebo reagovat na změny klimatu v budoucnu. "Cílem není dokázat, jestli se otepluje nebo ochlazuje, ale vědět, že když uděláme propočty, budeme jim věřit mnohem víc, než dosud," domnívá se ředitel Institutu Heartland z amerického města Columbus ve státě Ohio Jay Lehr.
|
|
 |
|
