"Volby": pro to, co se odehrálo v Ázerbájdžánu, je nutné najít jiný termín

Odlišný názor pozorovatelů mise Institutu pro demokracii ve východní Evropě (IDEE) týkající se prezidentských voleb v Ázerbájdžánské republice 15. října 2003

Vláda Spojených států se obrátila na Institut pro demokracii ve východní Evropě (IDEE) se žádostí o vytvoření mise, která by v Ázerbájdžánské republice 15. října 2003 pozorovala prezidentské volby. Mise, který byla zařazena „pod křídla“ OBSE/ODIHR, se skládala ze 188 pozorovatelů z Běloruska, Bosny a Hercegoviny, České republiky, Estonska, Gruzie, Chorvatska, Makedonie, Polska, Rakouska, Rumunska, Srbska-Černé Hory a Kosova, Slovenska, Slovinska, Spojených států, Turecka a Ukrajiny.

Tito pozorovatele tvořili přibližně třetinu z celkového počtu pozorovatelů OBSE/ODIHR a byli mezi nimi členové zastupitelských orgánů zmíněných zemí různé úrovně včetně členů parlamentu, novináři a aktivisté nevládních organizací, mezi nimiž byli odborníci na pozorování voleb. Ve dnech 15. a 16. října pozorovali volební proces ve všech 124 krajských komisích a přibližně na 1000 okrscích po celém ázerbájdžánském území.

Poté, co se pozorovatelé IDEE seznámili s předběžným stanoviskem OBSE/ODIHR ze 16. října 2003, rozhodli se vyjádřit své vlastní mínění, které se liší od názoru vyjádřeného v prohlášení OBSE/ODIHR. Pozorovatelé IDEE vyzývají vládu Spojených států, Radu Evropy, Evropský parlament, vlády a média, aby tyto instituce vyslechly naše svědectví a prostudovaly dokumentaci, které nejsou zahrnuty v předběžném prohlášení OBSE/ODIHR. Vyzýváme také mezinárodní společenství, vlády demokratických zemí, aby přijaly bezprostřední opatření, která by v Ázerbájdžánu zamezila pokračování politických represí, které začaly ještě dřív, než skončil volební proces.

Pozorovatelé ze zemí střední a východní Evropy a bývalého SSSR, kde se demokracie ustavila teprve nedávno nebo které o demokracii teprve usilují, se domnívají, že pojmu „volby“ je potřeba vrátit jeho původní význam, a že pro to, co se 15. října 2003 odehrálo v Ázerbájdžánu, je nutné najít jiný termín.

Dále je předložen stručný přehled závěrů, které pozorovatelé IDEE vyvodili z toho, co viděli:

1. Seznamy voličů neodrážely skutečný stav věcí; nebyli na nich zapsáni mnozí občané Ázerbájdžánu, kteří se v době voleb nacházeli ve své vlasti, a naopak tam byli zařazeni lidé, žijící za hranicemi země, jindy zase lidé, kteří zemřeli dlouho před volbami. V den voleb byly před soudy vidět velké skupiny lidí, kteří se snažili domoci se svého volebního práva, ale podařilo se to jen některým z nich. Mnozí voliči, kteří na seznamech nenašli svá jména, se vůbec na soud neobrátili, a tak nemohli využít svého ústavou zaručeného práva podílet se na volbách.

2. Situace ve volebních místnostech obecně bránila občanům, aby svobodně vyjádřili svou vůli. V bezprostřední blízkosti volebních místností a někdy přímo v nich se nacházeli policisté; stále tam byli přítomni lidé, kteří k tomu podle zákona neměli právo. V řadě volebních místností nepřetržitě natáčeli na videokameru lidé, kteří neměli příslušné oprávnění. Místní pozorovatelé byli umisťováni na místa, z nichž nemohli splnit své povinnosti, a to ani v průběhu hlasování, ani zejména v průběhu počítání hlasů a sestavování závěrečných protokolů; místní pozorovatelé a členové volebních komisí s poradním hlasem byli někdy vystaveni fyzickému násilí nebo byli násilím donuceni volební místo opustit. Docházelo k pokusům zastrašovat oficiálně akreditované překladatele mezinárodních pozorovatelů. Existují také svědectví o pokusech zastrašovat nebo podplácet voliče, členy komisí, představitele kandidátů a pozorovatele. Četná Oznámení o porušení zákona, která sepsali pozorovatelé, okrskové i krajské volební komise ignorovaly.

3. Průběh hlasování provázela předem připravená cílená falzifikace. Při otvírání volebních místností a přípravě hlasování stejně jako při jejich zavírání, přípravě ke sčítání hlasů a zejména při samotném sčítání byl systematicky porušován volební zákon. Docházelo k případům, při nichž se všechny dokumenty týkající se hlasovávání ve volební místnosti, nadlouho odnášely z budovy. Stávalo se, že voliči přicházející do volební místnosti u sebe už v příslušné obálce měli patřičně orazítkované hlasovací lístky s odstřiženým horním rohem a s křížkem u jména jednoho z prezidentských kandidátů. Mimo budovy, kde se nacházely volební místnosti, rovněž obíhaly nevyplněné hlasovací lístky s razítkem a odstřiženým horním rohem. Stávalo se, že za stejnou plentou bylo víc voličů než jeden, že se hlasovací lístky vydávaly na základě jiných dokumentů, než stanoví zákon, že byly sestavovány „doplňovací seznamy“ podle údajů, které nepocházely od soudu. V některých volebních místnostech byly porušeny nebo úplně sňaty pečeti, zajišťující volební urny.

4. Činnost krajských volebních komisí se vyznačovala četnými přímými porušeními ázerbájdžánského volebního zákona. Výsledky hlasování v jednotlivých okrscích nebyly oznamovány nahlas, krajské volební komise nehlasovaly o schválení protokolů z jednotlivých volebních okrsků; protokoly přicházely buď napsané „nanečisto“ nebo s čísly, napsanými tužkou, anebo s nevyplněnými kolonkami, a to buď s podpisy členů okrskových volebních komisí nebo bez nich. Čísla přicházející z okrsků se v krajské volební komisi upravovala, anebo se tam protokoly přicházející z okrsků vyplňovaly od začátku až do konce. Protokoly z okrskových komisí často nedostávaly ty úřední osoby, které určuje zákon, anebo se doručovaly pouze protokoly, nikoli však hlasovací lístky. Výsledné protokoly se v zákonem určené lhůtě systematicky nezveřejňovaly, a to ani na okrscích, ani v krajských komisích. V řadě případů mezinárodním pozorovatelům nebyla poskytnuta kopie protokolu okrskové ani krajské volební komise. Místním pozorovatelům a představitelům prezidentských kandidátům byla kopie protokolu zpravidla upřena. Jen ve vzácných případech měli mezinárodní pozorovatelé přístup do místnosti, kde se výsledky voleb v jednotlivých okrscích zapisovaly do počítače a odkud se předávaly Ústřední volební komisi. Místní pozorovatelé do této místnosti neměli přístup vůbec.

Tato a jiná porušení zákona, se kterými se pozorovatelé z mise IDEE setkali ve všech 124 krajských komisích, nás vedou k následujících závěrům týkajícím se prezidentských voleb, které se konaly 15. října 2003 v Ázerbájdžánu:
1. Volby nebyly svobodné, protože svoboda ázerbájdžánských občanů vyjádřit svou vůli byla omezena.
2. Volby nebyly rovné, protože část ázerbájdžánských občanů byla zbavena volebního práva.
3. Volby nebyly spravedlivé, o čemž svědčí pozorované manipulace a přímá falšování.
4. Volby nebyly transparentní, protože při nich bylo omezeno právo pozorovat volební proces, sčítání hlasů a zaznamenávání výsledků, které předpokládá zákon.
5. Volby záměrně provázela hrubá a systematická porušování zákonů Ázerbájdžánu, nemluvě ani o neprostém nedodržení mezinárodních pravidel.

Vzhledem k tomu, že nebylo dodrženo ani jedno ze základních měřítek, která se používají při hodnocení volebního procesu, dospěli pozorovatelé mise IDEE k závěru, že to, co v Ázerbájdžánské republice proběhlo 15. října 2003, nelze označit jako jev, který bývá v mezinárodní praxi označován pojmem „volby“.

Baku, 18. října 2003

-red-