Kosovo: NATO a OSN nedokázaly ochránit etnické menšiny

Šedesáti šesti stránková zpráva „Failure to Protect: Anti-Minority Violence in Kosovo, March 2004“ dokumentuje rozsáhlé útoky proti Srbům a dalším menšinám, které se konaly v Kosovu 17-18. března. HRW přibližuje téměř naprosté zhroucení bezpečnostních institucí během kosovské krize – jednotek NATO v Kosovu (KFOR), mezinárodní civilní policie OSN (UNMIK) a místní kosovské policejní složky (KPS). Zpráva se zakládá na celé řadě rozhovorů s oběťmi z řad etnických menšin a představiteli bezpečnostních složek a podrobně přibližuje – dosud nezveřejněné – detaily dění v mnoha místech útoků na etnické menšiny během konfliktu.

„Toto byl největší test pro NATO a OSN v rámci zajišťování bezpečnosti v Kosovu od roku 1999, kdy byly etnické menšiny vyháněny ze svých domovů, zatímco mezinárodní společenství nečinně přihlíželo,“ řekla Rachel Denberg, výkonná ředitelka HRW v Evropě a Střední Asii. „ V této zkoušce neobstály. Příliš často došlo k tomu, že se jednotky NATO uzavřely na svých základnách a jen přihlížely, jak jsou vypalovány domovy Srbů.“

17. března propuklo v Kosovu nejméně 33 konfliktů na více než 48 hodin a účastnilo se jich odhadem 51 tisíc lidí. Během násilností zemřelo 19 lidí. Nejméně 550 domů a 27 pravoslavných kostelů a klášterů bylo vypáleno a přibližně 4 100 osob z etnických menšin bylo vyhnáno ze svých domovů.

Průzkum HRW zjistil, že se rozzuřené davy etnických Albánců snažily zbavit na mnoha místech v Kosovu všech zbývajících pozůstatků srbské přítomnosti, a že také zaútočily na jiné menšiny. V mnoha vesnicích, které zasáhly násilnosti během spontánních a organizovaných útocích, byly zničeny všechny srbské domy a domy ostatních etnických menšin.

Ve vesnici Svinjare bylo vypáleno všech 137 srbských domů, avšak sousední domy Albánců zůstaly nedotčeny. V nedaleko ležící vesnici Vucitrn bylo zničeno všech 69 domů patřící Aškaliům (Albánci hovořící romsky), zatímco v Kosove Polje bylo vypáleno více než 100 srbských a romských domů stejně jako poštovní úřad, srbská škola a nemocnice. Dokonce i ty nejmenší srbské komunity se staly terčem útoku: ve vesnici Djakovice etničtí Albánci obléhali srbský pravoslavný kostel, kde se ukrývalo pět starších žen. Ženy musely být později evakuovány.

Přestože mírové síly KFOR a mezinárodní civilní policie OSN mají speciální mandát k zajištění bezpečnost pro etnické menšiny v Kosovu, nepodařilo se jim ochránit menšiny během povstání a často ponechaly obléhané Srby a další menšiny na pospas velkým davům etnických Albánců, než přistoupily k zákroku. Ve Svinjaru velký dav Albánců prošel přímo kolem francouzské základny KFOR, předtím než vypálil všechny domy etnických menšin. Jednotky KFOR nedokázaly přijít na pomoc Srbům, přestože vesnice se nachází jen několik stovek metrů od základny. Francouzské jednotky KFOR podobně nedokázaly odpovědět na střety ve Vucitrnu, přestože vesnice se nachází blízko dvou jejich základen.

Německé jednotky KFOR v Prizrenu nedokázaly ochránit srbskou populaci a její historické srbské pravoslavné kostely a kláštery navzdory opakovaným žádostem o asistenci ze strany německých jednotek mezinárodní policie OSN umístěných ve městě. Vesnice Belo Polje v sousedství hlavní italské základny KFOR byla zcela vypálena. V hlavním městě Pristina byli Srbové donuceni se zabarikádovat ve svých bytech, zatímco Albánci na ně stříleli, rabovali a vypalovali ostatní byty. Jednotka KFOR a policie OSN jim přišly na pomoc až po šesti hodinách.

Násilí podnítila série událostí, zejména emocionání a nedoložené zprávy, že Srbové byli zodpovědní za utopení tří malých albánských chlapců. Albánce dále rozhněvala blokáda hlavní silnice mezi Pristinou a Skopje srbskými vesničany na protest proti zastřelení srbského mladíka neznámým odstřelovačem. Dalším podnětem byla demonstrace ze 16. března, kterou zorganizovali veteráni z rozpuštěné Kosovské osvobozenecké armády. Ti protestovali proti zatčení dřívějšího vůdce obviněného z válečných zločinů.

„Výbuch násilí by měl otevřít oči lidem z NATO a OSN,“ řekl Denber. „Pouhá rétorika nemůže ochránit etnické menšiny či pomoci vytvořit multietnické Kosovo. Zde je potřeba opravdová reforma mezinárodních bezpečnostních struktur.“

HRW žádá celkové a nezávislé zhodnocení reakce KFOR a UNMIK na výbuch násilí. Zpráva také doporučuje výcvik a výzbroj určenou na kontrolu povstání pro KFOR a jednotky OSN a vytvořit více centralizované velení KFOR.