Human Rights Watch vydala zprávu o stavu lidských práv ve světě v roce 2005

Důkazy prokázaly, že násilné vyšetřovací metody nelze zredukovat na pouhá pochybení několika řadových vojáků, ale že se jednalo úmyslnou praxi, kterou schválili američtí vládní úředníci. Tato politická praxe tak zásadně omezila schopnost Washingtonu přimět či vytvářet nátlak na ostatní státy, aby respektovaly mezinárodní zákony. „Boj proti terorismu je neodmyslitelnou součástí ochrany lidských práv,“ řekl Kenneth Roth, výkonný ředitel Human Rights Watch. „Pokud se ale používají ilegální metody proti údajným teroristům, tak je to špatné a kontraproduktivní.“

Roth řekl, že používání ilegálních metod podnítilo další nábor teroristů, odradilo veřejnost od spolupráce v boji proti terorismu a vytvořilo velkou skupinu osob, které jsou zadržovány bez obvinění.

Partneři Spojených států jako Velká Británie a Kanada oslabili svoji roli v ochraně lidských práv tím, že se pokoušeli obejít mezinárodní standardy na ochranu osob. Velká Británie posílala podezřelé na vyšetřování do zemí, kde byli pravděpodobně mučeni, přestože jim zaručila adekvátní zacházení. Kanada se snažila oslabovat novou dohodu postihující vynucená zmizení osob. Evropská Unie nadále přivírala oči při porušování lidských práv v zájmu rozvíjení vztahů s potenciálními spojenci v boji proti terorismu jako Rusko, Čína a Saudská Arábie.

Mnoho zemí jako např. Uzbekistán, Rusko a Čína používaly „válku proti terorismu“ k útokům na své politické oponenty, které ocejchovaly jako „islámské teroristy“.

HRW dále zdokumentovala mnoho vážných násilností nesouvisejících s bojem proti terorismu. V květnu uzbecká vláda zmasakrovala stovky demonstrantů v Andižanu, súdánská vláda podporovala „etnické čistky“ v Dárfúru a nadále pokračovaly násilnosti v Demokratické republice Kongo a Čečně. Těžké represe se děly v Barmě, Severní Koreji, Turkmenistánu, Tibetu a čínské provincii Xinjiang. V Sýrii a Vietnamu vlády stále přísně kontrolují občanskou společnost a v Zimbabwe vláda prováděla masivní, politicky motivované vyhánění osob.

Naopak západní mocnosti jasně prokázaly své úsilí v zájmu dodržování lidských práv v Barmě a Severní Koreji. Rozvojové země také sehrály pozitivní roli: Indie zastavila většinu své vojenské pomoci Nepálu po monarchistickém převratu a Asociace zemí jihovýchodní Asie přinutila Barmu, aby se vzdala svého předsednictví pro rok 2006 kvůli porušování lidských práv. Mexiko převzalo vedoucí roli v tlaku na OSN kvůli udržování pozice zvláštního zpravodaje, který se zabývá ochranou lidských práv při boji proti terorismu. Kyrgystán navzdory intenzivnímu tlaku Uzbekistánu odmítl repatriaci drtivé většiny ze 443 uprchlíků z andižanského masakru, přičemž Rumunsko jim dočasně poskytlo útočiště.

Důkaz o úmyslné politice zahrnuje hrozbu prezidenta George W. Bushe, že bude vetovat zákon proti „krutému, nehumánnímu a degradujícímu zacházení,“ píše v předmluvě zprávy Roth. Stejně tak pokus viceprezidenta Dicka Cheneyho vyjmout CIA z působnosti zákonů. Generální prokurátor Alberto Gonzales se zase vyjádřil, že Spojené státy mohou špatně zacházet se zatčenými, pokud nejsou Američané a jsou zadržováni v zahraničí. Šéf CIA Porter Gross jednoduše označil „polévání vodou“- mučicí metoda, kterou zavedla španělská inkvizice – za „profesionální vyšetřovací techniku“.

„Zodpovědnost za používání mučení a špatného zacházení nelze jen tak považovat za výstřelky řadových vojáků v noční službě,“ řekl Roth. „Bushova administrativa musí ustanovit zvláštního prokurátora, který bude prošetřovat tyto násilnosti. Kongres by měl také zřídit nezávislou mezivládní komisi, která by se tím zabývala.“

World Report 2006 obsahuje informace získané na základě působení organizací za lidská práva ve více než 70 zemí světa. Kromě úvodního eseje o mučení studie obsahuje další dva eseje: „Soukromé společnosti a veřejné zájmy: Proč by korporace měly přivítat globální pravidla na ochranu lidských práv“ a „Zabránit dalšímu šíření HIV/AIDS: Důležitá role hnutí za lidská práva.“