Rumunsko: Vláda nedokáže zabránit diskriminaci HIV pozitivních dětí
4. 8. 2006 Pro Econnect přeložil Tomáš Tetiva. [HRW/Econnect] -
Tisíce rumunských dětí a dospívajících, kteří jsou HIV pozitivní, čelí všudypřítomné diskriminaci, kvůli které nemohou chodit do školy, dostávat nezbytnou lékařskou péči, pracovat či vůbec dostávat informace o vlastním zdravotním stavu. Zveřejnila to organizace pro lidská práva Human Rights Watch (HRW) ve své nové studii.
Podle HRW neschopnost vlády bojovat s diskriminací a propagovat integraci HIV pozitivních do společnosti vyústila v to, že mnohé z těchto dětí jsou vystaveny šikaně, zanedbávány, nesprávně informovány o sexualitě a nejsou připraveny pro dospělý život.
Více než 7 200 rumunských dětí a mládeže ve věku od 15 do 19 let je HIV pozitivních. Velká většina z nich byla nakažena HIV v letech 1986 a 1991. Byl to přímý důsledek vládní politiky ve zdravotnictví, kdy se používaly kontaminované jehly a „mikrotransfúze“, v rámci kterých dostávaly malé děti nezkontrolovanou krev v domnění, že to zlepší jejich imunologický status.
Více než stostránková studie “‘Life Doesn’t Wait:’ Romania’s Failure to Protect and Support Children and Youth Living with HIV” dokumentuje porušování práv těchto dětí a mladých lidí na vzdělávání, zdravotní péči, soukromí a informovanost. Studie také zaznamenává neschopnost úřadů chránit HIV pozitivní děti a mládež před diskriminací, zneužíváním a zanedbáváním.
„Rumunská vláda ví o těchto dětech více než 15 let, přesto stále nemá plán, jak se vypořádat s tím, až jim bude 18 let,“ řekla Clarisa Bencomo, expertka HRW a autorka studie. „Pokud úřady nepřijmou okamžitě zásadní opatření, nekontrolovaná diskriminace vytlačí mnoho z těchto dětí na okraj společnosti.“
Méně než 60% dětí nakažených HIV se účastní školní docházky, přičemž zbytek riskuje odmítnutí a šikanování ze strany učitelů a jiných studentů, v některých případech přímo vyhoštění z kolektivu. Některé děti jsou převedeny do zvláštních škol či je jim zabráněno ve studiu odborných předmětů jako příprava jídel a kadeřnictví, což podle rumunských zákonů vyžaduje povinné tesy na HIV.
Podle HRW lékaři často odmítají se starat o děti s HIV či je odrazují od vyhledávání lékařské péče. Problém je obzvláště akutní pro děti vyžadující naléhavou lékařskou péči. Je to kritický problém pro všechny s vážným mentálním onemocněním, kteří postrádají přístup k ambulantní léčbě, přičemž jejich zdraví může být ohroženo substandardními podmínkami v mnoha rumunských psychiatrických zařízeních.
HIV pozitivní mladí lidé mohou mít problém se získáváním práce, protože rumunské zákony stanoví povinné lékařské testy pro celou řadu zaměstnání, kde je přitom risk přenosu HIV minimální, a také nechrání zaměstnance před tím, že je k testům na HIV bez jejich souhlasu nutí zaměstnavatelé. Kauzy diskriminace ze strany zaměstnavatelů je obtížné řešit po právní stránce a navíc ještě mohou více upozornit na HIV status žalobce, neboť soudní dokumenty nemají soukromý charakter.
„Rumunsko ušlo dlouhou cestu, aby naplnilo svůj závazek, že zajistí antiretrovirální léky všem potřebným,“ řekla Bencomo. „Avšak děti s HIV potřebují více než lékařskou péči. Více než dospělí potřebují ochranu a podporu.“
Pro Econnect přeložil Tomáš Tetiva.
|