Romové jsou pobouřeni: Prezident Klaus popírá, že tábor v Letech u Písku byl koncentračním táborem

Česká republika a Bosna a Hercegovina - to jsou jediné dvě země, které ve své dubnové rezoluci o diskriminaci Romů v Evropě jmenovitě zmínil Evropský parlament. Europoslanci zkritizovali fakt, že na místě tzv. "cikánského tábora" v Letech u Písku, kde za 2. světové války zahynulo přes tři sta Romů, dodnes stojí velkovýkrmna prasat.

Proti usnesení evropského parlamentu se postavili čeští europoslanci z obou stran politického spektra - odmítl je jak občanský demokrat Jan Zahradil, tak komunista Miloslav Ransdorf. Nelíbilo se ani prezidentu Václavu Klausovi. Podle něj se situace kolem koncentračního tábora v Letech Evropské unie netýká. Usnesení naopak přivítali účastníci pietního aktu, který u památníku v Letech probíhá každoročně 13. května.

Do Let u Písku se Romové sjíždějí už od roku 1995, kdy tu na místě provizorního vězeňského hřbitova v sousedství tzv. cikánského tábora odhalil prezident Václav Havel památník připomínající romský holocaust. Od srpna roku 1942 do května 1943 tímto táborem prošlo kolem 1300 českých Romů, čtvrtina z nich tu přitom zahynula. Ostatní pak byli většinou deportováni do koncentračního tábora v Osvětimi. Jedním z těch, kdo přežili, byl dnes třiašedesátiletý Jan Vrba. Ten se v táboře v Letech dokonce narodil: "Přímo v lágru, jak asi stojí ten vepřín. Otec měl tyfus a nějakej pan doktor mu píchnul injekci do paty a řekl mamince, jestli se do rána probudí, bude to dobrý. A on se probudil. A sestra mi tu umřela a děda."

V 70. letech byla na místě koncentračního tábora v Letech postavena velkovýkrmna vepřů. Po pádu totality na tuto skutečnost začali upozorňovat romští aktivisté a požadovali odstranění vepřína. V roce 1995 v sousedství tábora sice vzniklo pietní místo, na kterém se Romové každoročně scházejí, velkovýkrmna však stojí dodnes a svým zápachem zamořuje okolí. Sociálně demokratická vláda Miloše Zemana o celé kauze sice jednala, na přemístění vepřína, které by údajně stálo kolem tří set milionů korun, však nenašla peníze.

"Avšak pieta přece není o penězích, obzvláště jedná-li se o oběti nacismu. Již deset let probíhá neuvěřitelný spor o to, zda místům, kde z rasových důvodů hynuly lidské bytosti, zajistit důstojnost. Do sporu se vložily i takové zahraniční osobnosti, jako jsou Günther Grass a Simon Wiesenthal. Připomínám jeho slova o obětech letského tábora: 241 dětí žaluje! Přes veškeré úsilí vepřín stojí dál. Důvodů bude více. Ten hlavní se prý točí okolo peněz. Další důvod má být ten, že se vlastně nejednalo o koncentrační tábor," řekl během pietního aktu u památníku v Letech předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička.

Připomněl tak výrok europoslance za KSČM Miloslava Ransdorfa při dubnovém hlasování Evropského parlamentu. Ransdorf tehdy odmítl jeho výzvu, aby Česká republika velkovepřín v Letech odstranila. Prohlásil, že letský tábor ve skutečnosti nebyl koncentračním táborem. Tento postoj účastníci pátečního pietního aktu v Letech ostře kritizovali: "Když zmíním pana Ransdorfa, tak ten, který se holedbá svým vzděláním, je absolutní ignorant. My máme z Muzea romské kultury, které je analytickým pracovištěm pro tyto věci, potvrzeno, že v té poslední fázi, kdy se odsouvali Romové do Osvětimi, byl tento tábor koncentračním táborem," prohlásil například romský aktivita Karel Holomek.

Doslova pozdvižení pak vyvolal rozhovor s prezidentem Václavem Klausem v sobotních Lidových novinách. Klaus v něm prohlásil, že tábor v Letech nebyl zřízen primárně pro Romy, ale pro ty, kdo odmítali pracovat. Nelze ho proto srovnávat s koncentračními tábory, jako byla například Osvětim. Jeho výrok vzápětí odmítl zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek. Postoj prezidenta k táboru v Letech a zejména k rezoluci Evropského parlamentu o odstranění velkovepřína kritizoval i bývalý zmocněnec Petr Uhl: "Václav Klaus mluvil velmi pošetile, já s ním nesouhlasím. Je to jeden z mnoha pošetilých protievropských výroků, jichž se dopustil v poslední době."

S názorem Václava Klause na tábor v Letech nesouhlasí ani premiér Jiří Paroubek. Podle něj by se neměly zakrývat chyby z minulosti. Současně uvedl, že by dal přednost variantě, aby 500 až 800 milionů korun, které by stálo vykoupení pozemků a postavení památníku na místě tábora, se raději použilo na vzdělávání mladých Romů.

Případné zrušení velkovýkrmny vepřů ale není jen otázkou piety vůči obětem romského holocaustu. Existenčně se dotýká i místních lidí v kraji, kde je vysoká nezaměstnanost. Starosta Let u Písku Rostislav Jandera je pro kompromisní řešení: "V tom podniku je zaměstnáno několik lidí z různých obcí tady z okolí. Tak buď jim sehnat nějakou jinou práci, aby mohli pracovat, a ne jim říct: tak my to zavíráme. A nikdo neřeší otázku zaměstnání. A na druhé straně vůči Romům - je to pietní místo, oni k němu mají nějaký vztah - tak jim taky vyhovět. Naplnit ty dvě strany uspokojením, že pro ně někdo něco udělal. A ne jenom povídat."

Romští aktivisté na setkání v Letech zveřejnili svůj návrh, aby na místě velkovepřína vznikla naučná stezka. Ta by měla připomínat utrpení Romů a jejich oběti za 2. světové války. Prostředky na vybudování stezky by podle Čeňka Růžičky z Výboru pro odškodnění romského holocaustu měla věnovat německá vláda.

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

18. 5. 2005

Kdo posilal vezne do Letu?Vanek