Evropský poslanec chce mírový plán pro Čečnu, podporu našel i v České republice
13. 2. 2004
Jana Sobotková [Econnect] -
Připomenout špičkám Evropské unie nutnost zabývat se pokračující genocidou v Čečensku z humanitárního, lidskoprávního i politického hlediska: s takovým cílem drží poslanec Evropského parlamentu Olivier Dupuis už bezmála měsíc protestní hladovku. Hladovkou poslanec vyzývá k podpoření Mírového plánu pro Čečensko, který požaduje mimo jiné přítomnost pořádkových sil OSN v zemi a odchod jak ruských jednotek, tak promoskevské státní správy.
Plán předpokládá, že obyvatelstvo by mělo být postupně demilitarizováno a pod správou OSN by země v budoucnosti mohla dojít k případné nezávislosti. Plán na urovnání rusko-čečenského konfliktu představil v březnu loňského roku ve Washingtonu ministr zahraničí Čečenské republiky Ičkerija Iljas Achmadov. Výzvu generálnímu tajemníkovi OSN a čelným představitelům všech zemí, aby se plánem nazvaným "Rusko-čečenská tragédie - cesta k míru a demokracii (Podmínečná nezávislost pod mezinárodní správou)" zabývali a realizovali jej, podepsalo na 16000 lidí z celého světa, včetně více než 140 poslanců Evropského parlamentu. Informoval o tom Výbor SOS Čečensko.
Olivier Dupuis hladovku drží už od 18. ledna, proto se na jeho podporu rozjela podpůrná akce i v České republice – jednodenní řetězová hladovka. "Vyzýváme Vás, abyste v zájmu zachování vlastního zdraví přerušil hladovku, upozorňující na absenci angažmá demokratických vlád v Evropě v otázce pokračující genocidy v Čečensku. Na podporu Vašeho protestu a ve snaze přimět Vás jejím kolektivním převzetím k zastavení hladovění zahajujeme českou řetězovou jednodenní hladovku," píše se v otevřeném dopise poslanci Evropskému parlamentu. Ke hladovce se připojili mimo jiné Jaromír Štětina, Petruška Šustrová, Ondřej Cakl a Jana Hradilková.
V mírovém plánu, jehož prosazení je cílem, Achmadov hledá příčiny stávajícího konfliktu a vypočítává negativní důsledky současné války na ekonomiku, humanitární situaci, ekologii, sociální sféru a demokratizaci Ruska. Nebezpečí vidí v radikalizaci čečenské společnosti a možného přerůstání konfliktu do okolních zemí. Za bezprostřední příčinu obou konfliktů posledního desetiletí považuje Achmadov odmítnutí Čečenska být pouhou autonomní republikou v rámci Ruska. "Jako součást Ruska jsou totiž Čečenci ponecháni napospas "svévoli a tyranii (ruské) moci", která je beztrestně vraždí a prezentuje to jako "vnitřní záležitost" Ruska," uvádí ve své zprávě Výbor SOS Čečensko.
Jak by bylo možno krizi vyřešit? Achmadov navrhuje transformovat Čečensko v demokratický demilitarizovaný stát po několikaletém přechodném období pod správou mezinárodního společenství. Plán předpokládá, že pro samotné Rusko tak odpadne bezpečnostní riziko a finanční zátěž způsobené válkou, bude vyřešen "čečenský problém" a z Ruska dobrovolně odejde značná část čečenského obyvatelstva, které je zde tradičně vnímáno jako nepřátelské. Samostatnost Čečenska by znamenala výhodu také pro mezinárodní společenství: znamenala by možnost dohlížet na formování demokratických institucí a rozvoj tržního hospodářství.
Při příležitosti 60. výročí násilné deportace Čečenců ze Severního Kavkazu proběhnou v pondělí 23. února demonstrace v několika evropských městech Bruselu, v Moskvě, v Římě, v Paříži a také v Praze. Pražské shromáždění je svoláno na pátou hodinu odpoledne na náměstí Míru – v průběhu akce bude možné podepsat výzvu podporující mírový plán. Připojit se svým podpisem k výzvě lze také na webových stránkách www.radicalparty.org.
Jana Sobotková
|
vytisknout