Budeme dovážet ze zahraničí odpady?

„Každý stát by se měl o svůj odpad postarat sám,“ soudí Ivo Kropáček z Hnutí DUHA. Jiný názor mají na Krajském úřadě Libereckého kraje. Před víc než rokem tu vydali liberecké spalovně komunálních odpadů Termizo souhlas k provozu, v němž spalovnu nazývají zařízením na energetické využití odpadů. Podle tiskové mluvčí úřadu Lindy Futerové liberecká spalovna splňuje zákonnou podmínku pro tohle označení: „Naprosto průkazně je doloženo, že odpad používaný jako palivo nepotřebuje po vlastním zapálení ke spalování jiné podpůrné palivo.“

Takový výklad ale odmítají nevládní organizace a v tomto postoji je podporuje i Ministerstvo životního prostředí (MŽP). „Zákon o odpadech dovoz odpadů do ČR za účelem odstranění zakazuje. A podle české i evropské legislativy je spalování ve spalovnách komunálního odpadu (včetně spalování s využitím tepla) odstraňováním odpadu, nikoliv jeho využitím. Tento výklad potvrdil také Evropský soudní dvůr,“ říká tisková mluvčí MŽP Karolína Šůlová.

Ekologická organizace Děti Země se tedy rozhodla souhlas Libereckého kraje s provozováním spalovny napadnout. V listopadu loňského roku DZ napsaly na MŽP (které je orgánem vrchního státního dozoru v oblasti odpadového hospodářství), aby rozhodnutí krajského úřadu zrušilo. „Směsný komunální odpad potřebuje po vlastním zapálení ke spalování vždy podpůrné palivo,“ stojí v jejich dopise. MŽP teď jejich návrh přezkoumává.

Mezitím se ovšem rozběhlo další řízení. Termizo musí pro svůj provoz získat tzv. integrované povolení, které vydává opět Liberecký kraj. Při projednávání povolení se zase ozvali odpůrci spalovny. „Spalovna vypouští dioxiny a další látky nejen v emisích do ovzduší, ale také v popílku a v odpadních vodách, kde je neměří. Chceme, aby to dělala a data zveřejňovala,“ říká Jindřich Petrlík z ekologického sdružení Arnika. Termizo ale další měření považuje za zbytečná.

Arnika také požadovala zákaz používání směsi popílku se struskou na stavby. Podle Termiza ovšem stavební materiál ze strusky a popílku škodlivý není. Může se používat místo stavební suti nebo drceného kamene, řekl ČTK jeho ředitel Pavel Bernát. Svá slova dokládá certifikátem, který vydala teplická pobočka Technického a zkušebního ústavu stavebního. „Certifikát sice mají, ale vydaný bez posouzení na obsah dioxinů,“ namítá Jindřich Petrlík. Podle Termiza je škodlivost dioxinů emitovaných spalovnou přeceňována.

Kraj letos v lednu nakonec spalovnu v integrovaném povolení opět označil za zařízení na energetické využívání odpadu.

Jak bude pokračovat spor dál? „Pokud je v rozhodnutí spalovna označena za zařízení k využití odpadu, odvoláme se,“ říká Jindřich Petrlík z Arniky. „Nadále nám však vadí i nízký rozsah monitoringu škodlivin, které Termizo vypouští do prostředí, a také nezodpovědné nakládání s popílkem, který je silně toxický.“

„Dotace“ na dovoz odpadu?

Nedlouho poté, co krajský úřad označil libereckou spalovnu za zařízení na využívání odpadů, vycítili příležitost zahraniční, zejména německé odpadové firmy. Žádosti o dovoz odpadů do liberecké spalovny už leží na MŽP. Tu první, od firmy Münchner Recycling, ministerstvo zamítlo. Firma se odvolala, stanovisko ministra k odvolání dosud není známo. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by mělo být jiné než předcházející stanovisko jeho úředníků.

Ať ministr rozhodne jakkoliv, celý spor tím neukončí. Případné odvolání Arniky proti rozhodnutí krajského úřadu o integrovaném povolení pro Termizo bude zase řešit MŽP. To nemůže rozhodnutí krajského úřadu zrušit, ale může označit odvolání za oprávněné. Předjímat výsledek této pře je dnes však přece jen předčasné.

Spalovny ale nacházejí podporu i jinde než na úrovni krajů. Poprvé chtěl zákaz dovážení odpadků zrušit v roce 2001 bývalý poslanec ODS a v tu dobu i předseda představenstva Termiza Jiří Drda. Poslanci ale jeho návrh zamítli. Podobně se před rokem postavili i k iniciativě dalšího poslance ODS Tomáše Hasila.

Po neúspěšných pokusech se zákonodárcům podařilo spalovnám přispět aspoň při projednávání novely energetického zákona na konci minulého roku. Teplo vznikající při odstraňování (tedy pálení) odpadů označily za druhotný energetický zdroj. To znamená, že provozovatelé distribučních nebo přenosových soustav musejí teplo z pálení odpadků přednostně vykupovat, a to za zvýhodněnou cenu.

Senátorka Jitka Seitlová na to kolegy upozornila a navrhla, aby tyto výhody nebyly na teplo z odstraňování odpadů poskytovány. Senátory (především ty z ODS, ale i ČSSD a KDU-ČSL) ale nepřesvědčila, a ti výhody i pro spalovny odsouhlasili.

Pokud se tedy spalovnám podaří administrativně se protlačit pod hlavičku energetického využívání odpadů, začnou se do ČR dovážet odpadky ze zahraničí a jejich pálení bude ještě dotováno.

Článek je převzat z tištěného EkoListu únor 2005.

Článek jsme převzali se svolením redakce on-line deníku EkoList po drátě. Ukázkový výtisk tištěné verze časopisu si můžete objednat zde.

Jan Stejskal