Natura 2000 versus dálnice

Návrhy oblastí vhodných do Natury 2000 mají kandidátské státy Evropské komisi předložit do data přistoupení k Unii, tj. do 1. května 2004. Už nyní je ale zřejmé, že to většina zemí při nejlepší vůli nestihne. A jestli ano, stejně půjde jen o hrubý návrh, podrobné návrhy jednotlivých zón budou následovat později. Ani členské země EU však nejsou s výběrem ještě úplně hotovy, i když ho měly ukončit už v roce 1995. Jan Plesník z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), která má od roku 1999 mapování území vhodných pro Naturu 2000 na starost, počítá s tím, že v ČR bude výběr probíhat ještě v roce 2007.

Unie chrání i křečky
Podle Plesníka je sice velká část českého a moravského území z hlediska živočišných a rostlinných druhů zmapována, klíčové ale je, jak vyhodnotit různá území z pohledu "evropské důležitosti", chránit i z místního hlediska důležité druhy a zároveň dodržet principy směrnic o ptácích a stanovištích, z nichž má síť Natura vycházet. "Když tu například máme širokou populaci čápa bílého, ale ve Francii je jen 20 párů tohoto druhu, máme za uchování tohoto druhu větší zodpovědnost a musíme doporučit do Natury 2000 takovou lokalitu, která zaručí pro jejich udržení co nejpříznivější podmínky," vysvětluje Plesník.

Zároveň je dobré, aby některá území vyhovovala více kritériím najednou, tedy aby na nich například hnízdil prioritní druh ptáků i rostly chráněné rostliny. Nelze vyhlašovat každé území, kde se významná rostlina nebo živočich z hlediska EU vyskytne, protože pak by Natura 2000 teoreticky pokrývala 90 % republiky. V přílohách totiž směrnice chrání i druhy u nás na některých místech běžné, jako jsou křeček nebo hlemýžď.

Želvy a tetřívek
Výběr lokalit ještě nezačal, mnohé nevládní organizace zaměřené na ochranu životního prostředí už ale bijí na poplach, že jsou ohrožena potenciální území Natury 2000. Nedávno vydalo Hnutí DUHA zprávu, že 16 km dlouhý úsek dálnice D8 přes východní Krušné hory rozdělí potenciální oblast Natury 2000, stanoviště tetřívka a chřástala polního, na dvě poloviny. "Za prvé země ztratí významné přírodní území a za druhé to může skončit tím, že bude platit značné pokuty za poškození zóny Natura 2000," varují aktivisté ve zprávě.

Zatím však není jisté, zda tato oblast splňuje všechna kritéria, aby byla do soustavy Natura 2000 zařazena, takže nelze tvrdit, že bude za její narušení ČR platit pokuty, až se stane členem EU. Mimo jiné by to bylo v rozporu se snahou Unie o dopravní propojení patnáctky s novými zeměmi. Podle Jana Plesníka ale včasná varování někdy mohou předejít narušení ekologicky cenného území. "Stalo se to například na Kypru, který Unie předem varovala před budováním nového turistického letoviska v místě, kde kladou vejce chráněné želvy, i když místo ještě nebylo v Natuře 2000 zařazeno," říká Plesník.

Pavel Přibyl z Hnutí DUHA a CEE Bankwatch Network se domnívá, že AOPK některá území včetně toho u dálnice D8 do soustavy Natura 2000 nezařadí, protože je pod politickým tlakem a nechce blokovat schválení celé sítě. "Žádný politický tlak na nás nebyl vyvíjen, my pouze sbíráme odborné podklady. Myslím, že politický tlak nastane, až bude potřeba vybrat ta území, tedy na Ministerstvu životního prostředí, kde se o tom bude rozhodovat," říká Jan Plesník.

Ani euro na dálnice
Další varování se týká celého regionu střední a východní Evropy. Světový fond na ochranu přírody (WWF) společně s CEE Bankwatch Network se obávají, že navrhovaná transevropská dopravní síť zničí lokality, které by měly patřit do Natury 2000. Zvláště jim je trnem v oku návrh středo a východoevropské sítě nazvaný TINA, který předložila jistá rakouská společnost stejného jména. Jsou v něm jak návrhy dálnic, tak železničních koridorů a říčních cest, objevuje se tu například výstavba kanálu Dunaj-Odra-Labe. Mnohá prohlášení Evropské komise nasvědčují tomu, že chce více podporovat říční dopravu a železnice než dálnice. "EU něco jiného říká a něco jiného dělá - financuje výstavbu dálnic a přitom propaguje vodní dopravu a železnici. Je to neupřímná argumentace. Kdyby řekli: "Odteď už nedáme na dálnice ani euro a všechno půjde na železnice a vodní dopravu, tak by to bylo jiné," uvažuje Přibyl. Přesto by ekologická hnutí byla proti tomuto kanálu, protože by mohl narušit např. lužní lesy na jižní Moravě nebo říční nivy ve Slezsku.

Pavlu Přibylovi vadí, že návrh TINA je součástí přístupové smlouvy kandidátských zemí. "Koncept není neměnný, ale je součástí přístupové smlouvy, takže je to argument pro lobisty, kteří chtějí prosazovat stavby dálnic, že to po nás chce Evropská unie," míní Přibyl. Proto se hodlají zabývat revizí projektu TINA, i když zatím neví, kdy se o něm bude v Bruselu jednat. Návrh přístupové smlouvy nyní na stránkách Evropské unie není k dispozici, není tedy jasné, do jaké míry bude projekt TINA pro přistupující země závazný. V úvodu projektu na stránkách TINY se píše: "Proces eventuálně povede k identifikaci životaschopných investičních projektů, které by v rozšířené transevropské dopravní síti mohly kandidovat na projekty společného zájmu."

Článek jsme převzali se svolením redakce on-line deníku EkoList po drátě. Ukázkový výtisk tištěné verze časopisu si můžete objednat zde.

Iva Nachtmannová