Zbourejme vesnice a postavme atomové reaktory, navrhuje ministerstvo průmyslu

9. 7. 2003 -, Hnutí DUHA

Urbanův plán počítá s tím, že Česká republika nadále zůstane evropským lídrem ve znečištění. Dnes způsobuje nejvyšší exhalace oxidu uhličitého – hlavní příčiny globálních změn klimatu – v přepočtu na jednoho obyvatele ze všech členských a přistupujících zemí EU. Ale MPO předpokládá, že v roce 2030, dvacet let po termínu Kjótského protokolu, budou české emise zhruba tak vysoké, jako jsou ve státech EU nyní, tedy ještě před vstupem této mezinárodní smlouvy v platnost. Snižování exhalací skleníkových plynů navíc MPO řadí do nejnižší kategorie priorit.

Materiál také požaduje obnovit bourání severočeských vesnic kvůli uhelným dolům. Padne tedy deset let starý slib, že poslední obětí těžby budou Libkovice. Politika chce tuto možnost "přehodnotit", ale s uhlím pod obcemi už počítá ve svých statistikách spotřeby. Dále navrhuje stavbu dalších až tří atomových reaktorů a předpokládá, že se rozvoj čisté energie po roce 2010 prudce zpomalí: do konce desetiletí se z dnešních 2,6 % zvýší na 8 %, ke kterým jsme se zavázali ve smlouvě s EU, a poté až do roku 2030 dosáhne pouhých 11–13 %.

Vybraná fakta o energetice

• Česká republika způsobuje v přepočtu na jednoho obyvatele nejvyšší exhalace oxidu uhličitého – hlavní příčiny globálních změn klimatu – ze všech členských a přistupujících zemí EU.
• Uhelné elektrárny ČEZ způsobují 28 % všech českých exhalací oxidu uhličitého.
• ČEZ loni exportoval už 32 % své produkce elektřiny: vyváží tedy vše, co vyrobí v Temelíně, a 2 800 GWh (téměř celá produkce Dukovan) navíc.
• V lednu 1993 MPO tvrdilo, že pokud nebude rychle dokončen Temelín, už v roce 1997 bude několik týdnů až třetinu roku docházet k výpadkům dodávek proudu. Nic takového se nestalo. Naopak se v posledních letech velké množství přebytečné elektřiny vyváží.
• Z patnácti zemí Evropské unie pouze jedna (Finsko) počítá se stavbou nového jaderného reaktoru. Ostatní státy atomové reaktory buď vůbec nemají, nebo se je chystají uzavřít, žádné neplánují či vyhlásily výslovná moratoria na další projekty.
• Instalovaný výkon větrných elektráren v Německu loni dosáhl už 12 000 MW – tedy zhruba půldruhého Temelína. Výroba se od roku 1993 zvýšila šestnáctinásobně. V Evropské unii se ročně zvyšuje plocha instalovaných slunečních tepelných kolektorů o 12 %.
• Úspěšný zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, který nastartoval německý boom, zvýšil cenu elektřiny pouze o 0,1 tehdejšího feniku za kilowatthodinu. Cena větrné elektřiny se díky technologickému rozvoji za posledních 20 let snížila o 80 %.
• Letos vyhlášená energetická politika Velké Británie požaduje snížení exhalací oxidu uhličitého o 60 % do roku 2050, nepočítá se stavbou nových jaderných elektráren a sází na kombinaci obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické efektivnosti ekonomiky. V čisté energii, energetické efektivnosti, postupném odstavování atomových reaktorů a snižování znečištění spočívá také energetická koncepce Německa.