Veronica upozorňuje na potíže s novými parkovišti v Jižním centru
24. 8. 2009 -, ZO ČSOP Veronica
V tzv. Jižním centru má vyrůst cca 4800 nových parkovacích míst, které v případě modernizace nádraží v centru budou sloužit jen obchodním domům a do tzv. Jižního centra přitáhnou desítky tisíc aut denně navíc, oproti dnešnímu stavu. Zácpy na Trnité a Opuštěné jsou přitom každodenní zkušeností mnoha řidičů již dnes.Občanské sdružení ZO ČSOP Veronica podalo v předchozích několika dnech připomínky ke zjišťovacímu řízení vedenému Krajským úřadem Jihomoravského kraje k plánované stavbě multifunkčního centra AUPARK (830 parkovacích míst a největší prodejní plochy v Brně) a ke stavbě Parkovací dům – ulice Trnitá (1400 parkovacích míst a prodejní plochy). Přitom Galerie Vaňkovka má 600 parkovacích míst a až 2550 míst pro auta má plánovaná nedaleká stavba Scarabea - nádražní budova „odsunutého“ nádraží.
Paradoxní je, že jednotlivé stavby se v procesu „posuzování vlivu na životní prostředí“ tváří, že neví, že přes ulici roste stavba takřka obdobná. Vyhodnocení celkových dopadů všech plánovaných staveb navzájem na životní prostředí, ale i dopravu, zatížení kanalizační sítě atd. chybí a zjevně se tím nikdo ze zodpovědných politiků ani úředníků nezabývá ani neznepokojuje.
Konkrétním prohřeškem – v souvislosti s kanalizací – je nerespektování protipovodňové vyhlášky č. 501/2006. Parkovací dům na Trnité by podle ní měl mít zabudovány zadržovací zařízení o kapacitě cca 130 m3, má však 0 m3. AUPARK má pak v projektu retenční kapacitu pro dešťovou vodu 3,5 krát pod legislativními normami. Smyslem hospodaření s dešťovou vodou je jednoduše řečeno protipovodňová ochrana, minimální zátěž městského stokového systému a snaha přiblížit se přirozenému vodnímu režimu v území.
Obě krajem posuzované stavby jsou součástí tzv. Jižního centra, stohektarového areálu v jižním sousedství historického centra Brna. Tento areál má ale pouze územní plán, který vymezuje plochy pro obchod a služby, parkování, bydlení nebo třeba zeleň. Regulační plán k dispozici není, čímž dává město Brno najevo, že ještě nemá konkrétní představu o tom, jak by mělo nové centrum města vypadat. Regulační plán by mohl přitom rozsah a kapacitu staveb zkoordinovat a nastavit limity. Místo toho naprosto živelně porostou v dané lokalitě obrovské budovy.
„Nebudeme spoléhat na ekonomickou krizi, že stavby kapacitně zmenší nebo úplně zastaví. Aktivně se zapojíme do správních řízení, které s areálem Jižního centra souvisí. Ekologické organizace se často setkávají s odporem veřejnosti proti stavbě až tehdy, když se kácí stromy, a to už je pozdě. Ocenili bychom, kdyby brněnská veřejnost nezůstala k tak nekoncepčnímu řešení rozvoje města lhostejná,“ vysvětluje smysl zapojení občanského sdružení Veronica její člen Matěj Hollan.