Obáváte se nebezpečných bakterií v kuřecím mase s rezistencí na antibiotika? Pak jezte drůbež z ekologických chovů
17. 1. 2012 -, Econnect/PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců
Kvalita kuřecího masa se opět dostala do hledáčku pozornosti veřejnosti i odborníků nejen v Německu. Po zveřejnění zjištění ekologické organizace BUND, že kuřecí maso z konvenčních německých chovů obsahuje nebezpečné bakterie odolné vůči antibiotikům, byla nastolena otázka, zda nejsou antibiotika v konvenčních chovech nadužívána.Čeští ekologičtí zemědělci k vzniklé situaci dodávají, že u nás není třeba panikařit, neboť zákazník má možnost konzumace masa z ekologicky chované drůbeže s garantovanou zárukou kvality. Nemusí se tedy obávat toho, že by drůbež dostávala nadměrné dávky antibiotik, a má také zaručeno, že nebyly využívány růstové hormony. Biokrmivo pro drůbež v ekologických chovech totiž obsahuje hlavně přírodní složky (včetně čerstvé trávy), ale nikoli antibiotika, hormony ani GMO složky (např. sóju), jak tomu může být v chovech konvenčních.
„Ekologické chovy drůbeže v České republice podléhají přísným kontrolám, a to ať již z hlediska veterinárního (zdravotní stav zvířat, welfare), tak z hlediska dodržování pravidel ekologického zemědělství. Chovatelé také musí přesně dokumentovat veškeré krmivo, které zvířata konzumují. Zda je dokumentace vedena správně a pravidelně kontrolují certifikační organizace (KEZ, ABCERT, Biokont),“ popsala systém ekologických chovů Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
Neméně důležitým faktorem, který pozitivně přispívá ke kvalitě produktů z ekologického chovu drůbeže (maso, vejce), je důsledně kladený důraz na welfare zvířat. Od začátku roku 2012 vstoupila sice v konvenčních chovech drůbeže v platnost povinnost používání obohacených klecí, které obsahují snášková hnízda, napájecí a krmný systém, hřady, popeliště, trusný pás a zahrnují i další podmínky např. zkracování drápů, sběr vajec. I tak je ale drůbež chována bez možnosti přístupu k dennímu světlu a osvojování přirozených návyků. V ekologickém zemědělství je naproti tomu drůbež chována v přirozených podmínkách, ptáci se pohybují na denním světle a čerstvém vzduchu, získávají přirozené návyky apod. Zároveň je umožněna i velmi důležitá komunikace v hejnu.
Drůbežího masa s certifikátem „bio“ je v České republice dostatečné množství. Zákazníci je však nemohou hledat v policích marketů označenými nejnižšími cenami. „Nejlepší je zajet si pro biokuře přímo na farmu. Podívat se, v jakých podmínkách zemědělec zvířata chová a čím je krmí. To je pro mě nejvyšší záruka kvality. Když vím, jak dlouho roste kuře ekologické do správné váhy a jak dlouho konvenční, je mi jasné, proč je biokuře o tolik dražší. Je třeba si uvědomit, nakolik si ceníme našeho zdraví a jaká rizika hodláme výběrem potravin, které jíme, podstoupit. Například ve Švýcarsku na toto upozorňují velmi výstižnou kampaní, ve které říkají, že do Ferrari také nebudeme lít nejlevnější palivo, tak proč to děláme s naším tělem, které je mnohem cennější,“ upozornila Kateřina Nesrstová. Zároveň také dodala, že koupí drůbežího masa od ekologického chovatele zákazníci podpoří jak tuzemskou zemědělskou produkci, tak přispějí i k rozvoji zejména venkovských oblastí.
Chovatelů drůbeže sdružuje PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců na tři desítky. Jejich podrobný seznam, včetně kontaktů, naleznete na http://www.pro-bio.cz/cms/adresar.