Česko přislíbilo, že zvýší svoji pomoc nejchudším zemím světa

15. 9. 2005 - Milena Štráfeldová, Radio Praha

V New Yorku začal tuto středu dosud největší summit OSN v její dosavadní historii. Sjelo se na něj 175 hlav států a premiérů. Hlavními body jednání měla být reforma Rady bezpečnosti, společný postup v boji proti terorismu, nešíření jaderných zbraní a také pomoc chudým zemím třetího světa. "Pokud je naším posláním udržovat mír, podporovat demokracii a pomáhat při přírodních a civilizačních katastrofách, je jasné, že ani ti nejsilnější mezi námi nemohou dosáhnout úspěchu jen svépomocí," řekl na úvod summitu OSN její generální tajemník Kofi Annan.

Dosavadní plány na pomoc rozvojovým zemím, které OSN přijala, se však nepodařilo naplnit. Nejbohatší státy světa se zavázaly, že chudým státům zejména na africkém kontinentě poskytnou až 0,7 procenta svého hrubého domácího produktu. Jejich pomoc však zatím nepřesáhla zpravidla 0,3 procenta. Česká republika, která poskytovala 0,11 procenta, v New Yorku přislíbila, že svou pomoc zvýší právě na 0,3 procenta HDP. Premiér Jiří Paroubek k tomu řekl: "Sice to vypadá, že to nejsou nijak zázračné částky, ale ze všech deseti zemí, které přistoupily v loňském roce do Evropské unie, je to nejvýznamnější suma. Aniž bychom to nějak přeceňovali, je to suma, která odpovídá našim současným hospodářským možnostem a v řadě zemí může velmi slušným způsobem pomoci."

Poskytování zahraniční pomoci nejchudším státům světa však dlouhodobě provázejí problémy. Místní administrativy v rozvojových zemích často velkou část finančních prostředků i materiální pomoci doslova zašantročí. K těm nejpotřebnějším lidem se tak dostane třeba i jen desetina zasílané pomoci. Nevládní organizace, které pomáhají v zemích postižených přírodními katastrofami a válečnými konflikty, varují rovněž před vznikem závislosti třetího světa na zahraniční pomoci.

Podobnou zkušenost má například Jan Plešinger z Člověka v tísni. "Je potřeba se dobře seznámit s prostředím a vytvořit seznam příjemců pomoci, pokud možno adresně. Samozřejmě dalším důležitým aspektem je vypozorovat moment, kdy už humanitární pomoc není potřeba. Odhadnout, kdy si lidé už mohou pomoci sami, zejména vybudovat takové prostředí, ve kterém ti lidé budou ekonomicky nezávislí."

Dlouhodobými prioritami České republiky v zahraniční pomoci do roku 2007 jsou například Bosna a Hercegovina, Ukrajina a Kazachstán, Vietnam, Mongolsko a Afghánistán nebo Bolívie. V zemích Subsaharské Afriky, kterých se rozvojová pomoc světa zejména týká, jsou to Namibie, Angola, Mali, Burkina Faso a Etiopie.