Světový rozvoj v roce 2005: směrem k destrukci životního prostředí a ekonomickým krizím

18. 7. 2006 - Haider Rizvi, E-žurnál

-foto-

“Téměř jedna miliarda lidí stále žije bez základních životních potřeb,“ říká Erik Assadourian, který projekt řídil. „1,1 miliardy lidí žije bez dostatečného přístupu k dodávkám vody, zatímco 2,6 miliardy nepoužívá běžnou kanalizaci, ale například prosté jámové latríny.“

Studie nazvaná „Vital Signs 2006-2007 - Economic Gains Mask Underlying Cisis“ ukazuje, že hrubý světový produkt loni dosáhl rekordních 5,9 bilionu dolarů. Jedna miliarda lidí používá internet a prodej mobilních telefonů přesáhl 800 milionů kusů. V roce 2005 vyrobil automobilový průmysl 64 milionů nových vozů, reklamní průmysl utratil 570 miliard a produkce masa vystoupala k 365 milionům tun.

Rekordní data výroby a spotřeby vykázal podle výzkumníků energetický průmysl zahrnující ropu, plyn, uhlí, jádro, vodu, slunce a biopaliva.

Je to všechno spíše známkou prosperity… nebo varovným signálem?

“Mnohé z těchto trendů nabízejí lidem výhody,“ říká Assadourian. „Ale všechny mají zároveň významný vliv na životní prostředí, které mohou ve vysoké míře poskodit.“

Assadourian souhlasí s tím, že nárůst používání aut zvýší osobní mobilitu, ale dodává, že rovněž zvýší spotřebu ropy, což s sebou nese znečištění, klimatické změny, rozšiřování měst a nárůst dopravního provozu, což je spojeno s obezitou a erozí lokálních komunit.

“Takový provoz poškozuje ekosystémy Země a lidi, kteří na nich závisejí,“ říká Assadourian a dodává, že kdyby každý obyvatel Země konzumoval na úrovni průměrné spotřeby jednoho člověka v nejvyvinutějších zemích, uživila by planeta jen 1, 8 miliard lidí. Studie přitom předpokládá, že dnešních 6, 5 miliard lidí vzroste do roku 2050 na téměř 10 miliard.

Země se současně stala daleko zranitelnější, tvrdí autoři studie.

Výzkum ukazuje, že rok 2005 byl nejteplejším rokem od roku 1880, kdy se začaly vést záznamy pozorování. Loňský rok vykázal rovněž 10 historicky nejsilnějších (zaznamenaných) hurikánů. Více než 65 procent ekosystémů bylo znehodnoceno.

Navíc studie zjistila, že loni bylo zničeno či vystaveno hrozbě zničení na 70 procent korálových útesů, okolo 12 procent druhů ptáků a tři procenta rostlinných druhů. V letech 2000 až 2005 zmizelo z povrchu Země 37 milionů hektarů pralesů.

„Enviromentální a ekonomické trendy spolu souvisí. Jde o varovné signály,“ říká Assadourian. „Jsou to trendy, které musíme zvrátit, chceme-li vytvořit lepší svět. Růst ekonomiky nesmí způsobit enviromentální zkázu.“

Studie odhaluje, že téměř 80 procent energie je na světě získáváno z uhlí, ropy či zemního plynu, zdrojů, které přispívají k emisím skleníkových plynů, které způsobují klimatické změny. Spalování fosilních paliv pokračuje navzdory růstu jejich cen během posledních dvou let.

V roce 2004 podle výzkumníků vzrostla spotřeba uhlí o 6, 3 procenta a spotřeba zemního plynu o 3, 3 procenta. V roce 2005 obdobně vyskočila spotřeba ropy, o 1, 3 procenta.

Studie však ukazuje i pozitivnější trendy: loni například vzrostla kapacita větrných elektráren o 25 procent, sluneční energie o 45 procent a biopaliv o 20 procent.

“Tyto trendy jsou působivé a během příštích pěti let pravděpodobně iniciují dalekosáhlé změny na světových energetických trzích,“ říká prezident Institutu Christopher Flavin. „Aby se však zabránilo ekologickým a ekonomickým krizím, k nimž může vést pokračující závislost na fosilních palivech, bude muset tento přechod proběhnout daleko rychleji.“