Jezme méně masa - vyzývá mezinárodní kampaň

5. 1. 2005 -, CIWF / Společnost pro zvířata / Econnect

V zájmu lidí, zvířat a planety by se maso mělo nyní stát naléhavým politickým tématem. Informace, které vám pomohou omezit spotřebu masa naleznete v angličtině na www.eatlessmeat.org. Více informací o světové konzumaci masa a jejích důsledcích nabízí následující článek. CIWF také vyzývá nevládní organizace po celém světě - tedy i v ČR aby kampani vyjádřily podporu. CIWF v ČR zastupuje Společnost pro zvířata - ČSOP.

Cílem kampaně Eat Less Meat je získat podporu pro radikální reformu na politické úrovni, dále navrhnout postupy, které budou propagovat zdravější, humánní a trvale udržitelné potravinové strategie. Změna může být podle CIWF provedena dvěma způsoby: prostřednictvím síly jednotlivců, kteří podpoří vývoj jako konzumenti či jako aktivní občané nebo organizátoři kampaní, za druhé pak rozhodováním politiků.

Jako první krok CIWF Trust navrhuje vládám v rozvinutých zemích 15 % snížení spotřeby masa jako cíl do roku 2020. Tento návrh by měl být chápán jako rozumná odpověď na poslední informace o zdravých a trvale udržitelných metodách získávání potravin, které předložilo mnoho respektovaných organizací, jmenovitě např. Světová zdravotní organizace (WHO) a Organizace pro výživu a zemědělství při OSN (FAO).

Světová produkce a konzumace masa - čísla, vývoj, důsledky

Ve druhé polovině 20. století se zvýšila celosvětová produkce masa pětkrát a konzumace masa se vyhoupla nahoru v zemích, které jsou rychle industrializovány jako třeba Čína. Pro chov dobytka se celosvětově využívá nejvíce zemědělské půdy. Kvůli naplnění poptávky dramaticky vzrostla populace hospodářských zvířat. Dnešní rostoucí lidská populace - již více než 6 miliard - užívá planetu a její zdroje tak jako miliarda prasat, 1,3 miliardy zvířat dobytka, 1,8 miliardy ovcí a koz a 15, 4 miliardy ptáků drůbeže. V systémech intenzivního zemědělství po celém světě je již nyní dvakrát více drůbeže než kolik je lidí na Zemi, kteří drůbež konzumují. Velmi rychle se také zvyšuje konzumace mléčných produktů, vajec a potravy z moře.

Před rokem 1990 bylo nejvíce živočišných produktů zkonzumováno v bohatých zemích. Za poslední desetiletí však mnoho rozvojových zemí přijalo způsob stravování, který byl dříve znám jako západní. Všechny indikace napovídají, že tento trend bude rychle pokračovat v předvídatelné budoucnosti, podpořen vládami a rozsáhlými mezinárodními zemědělskými záměry.

"Svět neustále pokračuje ve svém postupném rozkladu. Stále přetrvávají a stále jsou ignorovány největší hrozby trvalé udržitelnosti. Nadměrnou konzumaci masa bych zařadil na začátek této řady. A třebaže rozumím velmi dobře proč politici stále ignorují tuto zvláštní stránku zemědělství a potravinářství, ztrácím naději v jejich selektivní slepotě." (Jonathon Porrit, Fórum pro budoucnost, předseda Komise pro trvale udržitelný rozvoj, Velká Británie)

Lidské zdraví

Všechny informované názory zdůrazňují, že je vhodné snížit konzumaci živočišných produktů a zvýšit příjem uhlovodanů bohatých na vlákninu, čerstvého ovoce a zeleniny. A to vše v zájmu minimalizace rizika srdečních onemocnění, cukrovky v dospělosti, obezity a (možná) některých druhů rakoviny.

Nasycení hospodářských zvířat nebo lidí?

Kromě hospodářských zvířat, která především spásají pastviny, na kterých je obtížné pěstovat obilí a těch, která žijí ze zbytků a odpadků, zužitkují hospodářská zvířata mnohem více kalorií než z nich získáme zpět ve formě masa. Maso je nejdražší potravina, protože hospodářská zvířata většinu energie a proteinů vyplýtvají při trávení a výživě těla. Bylo by lepší používat půdu na pěstování obilovin pro přímou spotřebu lidí, než používat ohromné plochy pro pěstování obilovin určených jako krmení pro zvířata.

Nedostatek vody

Nedostatek vody je dnes již chápán jako největší hrozba pro produkci potravin. Na získání kalorie z masa se spotřebuje mnohem více vody, než na kalorii z obilí.

Vliv na přírodu

Neudržitelná obrovská populace hospodářských zvířat má devastující vliv na přírodu. Jako přispěvatel globálního oteplování je tato populace často přehlížena, přitom podíl stád na skleníkových plynech je deseti procentní, včetně přibližně dvaceti procentní emise metanu. Dalším velkým problémem jsou výkaly, odhaduje se, že jich je 30 miliard tun ročně. V kombinaci s širokým užitím průmyslových hnojiv kvůli pěstování krmení jsou příčinou vysokého znečištění půdy, vody a vzduchu amoniakem a dusičnany.

Další problémy jsou specifické pro různé oblasti. Mezi nejvíce velkolepé patří ničení deštných pralesů ve Střední a Jižní Americe kvůli chovu dobytka pro hamburgery či pěstování sóji na krmení, a desertifikace kvůli přílišné pastvě v Africe.

Welfare hospodářských zvířat

Masivní nárůst produkce masa by nebyl možný bez vytvoření průmyslových metod zemědělství, které ignorují práva a potřeby zvířat. "Prudký nárůst konzumace masa je paralelní s globální expanzí průmyslového chovu zvířat. Kromě jejich vlivu na životní prostředí, jsou tyto způsoby chovu založeny na tlaku pro vysokou užitkovost, na izolaci či přeplnění a na neomluvitelném omezení přirozených způsobů chování zvířat," říká Joyce D´Silva z CIWF Trust.

V roce 1997 EU uznala hospodářská zvířata za cítící bytosti, schopné utrpení a pocitu bolesti. Mělo by tudíž být na zákonodárcích, aby postavili mimo zákon metody produkce, které svojí podstatou hrubě kompromitují základní standardy welfare zvířat. Snížením počtu zvířat chovaných, vykrmovaných a porážených na jatkách usnadníme zavedení více extenzivních metod, které berou ohledy na potřeby zvířat.

Hrozba celosvětové bezpečnosti potravin

V zájmu zachování lidského zdraví, trvalé udržitelnosti při získávání zdrojů, ochrany přírody či zvířat je naprosto nezbytné snížit závislost lidské populace na živočišných produktech. Nyní je však, podle zprávy Světové banky z listopadu 2001 "Rozvoj chovu hospodářských zvířat - důsledky na chudobu venkova, životní prostředí a celkovou bezpečnost potravin", situace zcela jiná: - růst celkové poptávky po mase se odhaduje ze současných 209 milionů tun v roce 1997 na 327 milionů tun v roce 2020 (56%). V tom samém čase se odhaduje nárůst spotřeby mléka z 422 milionů tun na 648 milionů tun (54 %);
- očekává se, že většina této nové produkce bude pocházet z intenzivních farem, umístěných většinou v rozvojových zemích;
- autoři zprávy připouštějí, že tato expanze může výrazně ovlivnit celkovou bezpečnost potravin, rovnováhu přírodních zdrojů a život na venkově.
(Celková bezpečnost potravin je ve zprávě vysvětlována jako dostupnost jednotlivce k dostatku jídla pro zajištění zdravého a aktivního života.)

Alternativa pro záchranu Země

Než akceptovat názor, že současný trend vysoké konzumace masa je nevyhnutelný, je nutné zaujmout alternativní postoj. Pokud nepřestaneme být závislí na živočišných produktech, nastolíme nesnesitelnou zátěž pro zemské zdroje s potenciálně katastrofickými následky na lidské zdraví a chudobu, přírodu a potřeby zvířat.

CIWF Trust ke kampani připravila písemný materiál "Eat less meat: its costing the Earth", který je k dispozici na internetových stránkách, a také stejnojmenný film.

České nevládní organizace, kterým se myšlenky a cíl kampaně zamlouvají a chtějí vyjádřit svoji podporu, mohou se obrátit na Společnost pro zvířata - e-mail: dita.m@worldonline.cz.

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

	6. 1. 2005	lide vs. zviratajarmilkas
	10. 1. 2005	pro jarmilkuhonza