Mezinárodní sčítání vodních ptáků proběhne o následujícím víkendu

15. 1. 2009 -, Econnect

Mezinárodní sčítání vodních ptáků přináší zajímavé poznatky mimo jiné i o reakcích vodních ptáků na extrémní meteorologické podmínky různých zimních sezón. Ve dnech 17. a 18. ledna 2009 proběhne v České republice rozsáhlé sčítání zimujících vodních ptáků. Tato akce se uskutečňuje každoročně v rámci Mezinárodního sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census), které organizuje Wetlands International, a to již od roku 1966. V České republice jej koordinuje katedra zoologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Mezinárodní sčítání vodních ptáků je součástí odborného programu České společnosti ornitologické (ČSO) a ČSO je garantem tohoto projektu v České republice.

Hlavním cílem Mezinárodního sčítání vodních ptáků je monitoring početnosti vodních ptáků a jejich změn. Takto získané údaje jsou následně využity pro odhad velikosti populací, identifikaci druhů a populací s výraznými změnami početnosti. Tyto údaje pak slouží k vytipování mezinárodně významných lokalit vodního ptactva a navržení opatření směřující k zlepšení jejich ochrany. V neposlední řadě je cílem tohoto programu šíření obecného povědomí o významu vodních ptáků a jimi obývaných biotopů na lokální, národní i mezinárodní úrovni. V současné době je Mezinárodního sčítání vodních ptáků organizováno ve více než 100 státech 5 kontinentů. V západní Palearktidě a jihozápadní Asii je každoročně sečteno přibližně 11000 dobrovolnými spolupracovníky 20000 vodních a mokřadních lokalit, přičemž je zjištěno kolem 20 milionů jedinců 175 druhů vodních ptáků. V České republice, stejně jako v ostatních evropských státech, probíhá toto sčítání v současnosti v polovině ledna, kdy se vodní ptáci shlukují ve velkých počtech s minimálními přelety a lze provést téměř kompletní sčítání jejich populací.

Česká republika se do Mezinárodního sčítání vodních ptáků zapojuje již od počátku akce, tedy od ledna 1966. V letech 1966 až 2003 probíhalo sčítání na 48 – 200 lokalitách. Od roku 2004 sčítání probíhá každoročně na 479 až 639 lokalitách a jeho cílem je pokud možno nejúplnější pokrytí území České republiky. Snažíme se tedy o sečtení vodních ptáků na co největším počtu vodních nádrží a toků po celé republice. V lednu 2008 se do tohoto programu v České republice zapojilo více než 320 dobrovolných sčitatelů z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří sčítali vodní ptáky na 590 lokalitách po celém území České republiky. V dosavadní historii tohoto sčítání (1966-2008) bylo na území České republiky na 1078 lokalitách zaznamenáno celkově 3 289 871 jedinců 98 druhů vodních a mokřadních ptáků.

Výsledky sčítání v lednu 2008

V lednu 2008 proběhlo Mezinárodním sčítání vodních ptáků v ČR na 590 lokalitách, kdy bylo zjištěno celkem 54 druhů ptáků, s celkovým počtem 197823 zjištěných exemplářů. Nejpočetnějším druhem byla v roce 2008 kachna divoká (Anas platyrhynchos), jež řádově přesahovala početnost ostatních nejpočetnějších druhů, dále následovali neurčené husy (Anser spec.), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), lyska černá (Fulica atra), racek chechtavý (Larus ridibundus) a bouřní (Larus canus), labuť velká (Cygnus olor) a husa běločelá (Anser albifrons). Nejhojnější druhy, tedy zastižené na největším počtu sledovaných úseků, byly zjištěny v tomto pořadí: kachna divoká (Anas platyrhynchos), volavka popelavá (Ardea cinerea), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), labuť velká (Cygnus olor), ledňáček říční (Alcedo atthis), lyska černá (Fulica atra), morčák velký (Mergus merganser) a potápka malá (Tachybaptus ruficollis).

Při sčítání v lednu 2008 byly zjištěny rekordní počty za celou historii IWC v České republice (1966 - 2008) u kormorána velkého (Phalacrocorax carbo), kachny divoké (Anas platyrhynchos), turpana černého (Mellanitta nigra), vodouše kropenatého (Tringa ochropus) a kachničky mandarinské (Aix galericulata). Z méně běžných druhů vodních ptáků byli v lednu 2008 zjištěni: potápka žlutorohá (Podiceps auritus), potápka černokrká (Podiceps nigricollis), bukač velký (Botaurus stellaris), čáp bílý (Ciconia ciconia), labuť zpěvná (Cygnus cygnus), husa malá (Anser erythropus), husice liščí (Tadorna tadorna), lžičák pestrý (Anas clypeata), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), ostralka štíhlá (Anas acuta), polák malý (Aythya nyroca), polák kaholka (Aythya marila), turpan černý (Mellanitta nigra), turpan hnědý (Mellanitta fusca), morčák prostřední (Mergus serrator) a orlovec říční (Pandion haliaetus).
Na sledovaných lokalitách se vyskytlo v roce 2008 i několik tzv. nepůvodních druhů (tj. druhů, které byly v Evropě vysazeny člověkem), a to kachnička karolínská (Aix sponsa), kachnička mandarinská (Aix galericulata), pižmovka velká (Cairina moschata) a hvízdák čilský (Anas sibilatrix). Dlouhodobé změny početnosti zimují

DISKUSE - KOMENTÁŘE: