Diagnostický ústav v Dobřichovicích zahájil projekt Návrat domů
21. 1. 2008 -, Radio Praha / Econnect
-foto-
"S vybranými dětskými klienty se pokusíme o jejich sblížení s rodiči," uvedla mluvčí ústavu Blanka Strouhalová. Doba pobytu dětí v zařízení ústavní výchovy je podle autorky projektu Lenky Průšové zbytečně dlouhá. Východiskem projektu je zvýšená komunikace s rodiči. Pokud je podle odborníků doba odloučení dítěte od rodiny delší než jeden rok, získá jiné sociální návyky a rodiče a jejich potomci se navzájem odcizí. Dodala, že český právní řád se soustřeďuje na ochranu dítěte před patologickou situací v rodině, jako je alkoholismus nebo domácí násilí, tedy na dobu před nařízením ústavní výchovy. Ale potřebami dítěte žijícího v ústavu se už tak intenzivně nezabývá.
Diagnostický ústav i Dětský domov Lety projekt úspěšně ověřovaly již v minulém roce a několik dětí se tak vrátilo domů nebo našlo novou rodinu. "Pro rok 2008 získal projekt finanční podporu Nadace Terezy Maxové ve výši zhruba 560.000 korun, a proto jej bude možné uskutečnit v širším měřítku než loni," sdělila Strouhalová.
V rámci projektu se tým složený z odborníků obou zařízení snaží poskytnout rodině takovou podporu, aby byla schopna odstranit důvody, které vedly k nařízení ústavní výchovy dítěte, a to se mohlo opět vrátit domů. Poté rodinu ještě několik měsíců novou situací podle potřeby doprovází.
Diagnostický ústav Dobřichovice je školské zařízení pro děti, u nichž se rozhoduje o dalším umístění do zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Pokud je vydáno předběžné opatření a soud během vymezené doby nerozhodne o nařízení ústavní či ochranné výchovy, je zde předpoklad zkvalitnění péče v rodinném prostředí a děti jsou po nabytí právní moci rozsudku umístěny zpět domů nebo k příbuzným, kteří jsou schopni se o ně dostatečně postarat. Možné je i svěření dětí do pěstounské péče.
Po skončení zhruba dvouměsíčního diagnostického pobytu jsou děti s nařízenou ústavní výchovou (nebo tam, kde se k nařízení schyluje) dle závěrů komplexní diagnostiky rozmísťovány do různých typů školských zařízení dané sítě pro výkon ústavní či ochranné výchovy. Jde o dětské domovy, dětské domovy se školou (dříve výchovné ústavy) či speciální školy internátní. I u dětí s předběžným opatřením, které je, či výhledově bude, ukončeno návratem do rodinného prostředí, jsou závěry celostního posuzování prospěšné. Většinou jsou rodiče o chování dítěte průběžně informováni a pracuje se s nimi tak, aby se zvýšila šance dítěte v rodině uspět i bez režimových opatření.
Celkově je v dětských domovech a ve výchovných a diagnostických ústavech v ČR asi 7500 dětí, přes 10.000 žije v ústavech sociální péče. Ve srovnání se zahraničím je rekordní hlavně počet dětí v kojeneckých ústavech, kde skončí šest z 1000 českých dětí do tří let. Česko kvůli tomu bývá kritizováno zahraničními odborníky.