České předsednictví v prioritách opomíjí klima a energetickou účinnost

7. 1. 2009 -, Econnect

Česká republika by podle ekologických organizací měla dát v prioritách pro předsednictví větší důraz na energetickou účinnost. Jedná se o nejúčinnější a nejlevnější nástroj pro snižování emisí skleníkových plynů, díky němuž by průměrná česká domácnost mohla ušetřit za vytápění až 15 tisíc korun ročně. Výrazně by se také snížila naše závislost na dovozech fosilních paliv ze zemí mimo EU, zejména Ruska. To se jeví aktuální zejména v souvislosti se současnými spory kolem dodávek plynu do EU.

Důraz na energetickou účinnost a úspory může být jedním z hlavních nástrojů pro zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a jedním z dlouhodobějších koncepčních nástrojů pro předcházení ekonomickým krizím, jako je ta současná.

Mezi prioritami předsednictví, které dnes prezentoval premiér Mirek Topolánek, však zvyšování energetické účinnosti zaujímá zcela marginální pozici. České předsednictví přitom bude moderovat debatu o revizi zcela zásadní směrnice o energetické náročnosti budov, která by v ČR mohla snížit spotřebu energie v budovách až o 60 %. Klimaticko-energetický balíček schválený za francouzského předsednictví bude mít pouze velmi omezený dopad v oblasti zvyšování energetické účinnosti.

Cíl zvýšení energetické účinnosti do roku 2020 o 20 % si EU stanovila na jaře 2007 spolu s cíli pro snižování emisí a využívání obnovitelných zdrojů. V listopadu 2008 navrhla Evropská komise v rámci Strategického energetického přehledu pro splnění tohoto cíle další balíček opatření pro zvýšení energetické efektivity. Jeho hlavním prvkem je revize směrnice o energetické náročnosti budov. České předsednictví by mělo podpořit návrhy Komise a posílit požadavky směrnice tak, aby v roce 2020 všechny nové budovy dosahovaly minimálně pasivního standardu a aby pro všechny stávající budovy byly vytvořeny požadavky na energetickou náročnost. V současnosti platí hranice od 1000 m2 plochy budovy.

Spotřeba energie v budovách činí okolo 40 % celkové spotřeby energie a z toho plynoucích emisí CO2 v EU. Podle propočtů Evropské komise je potenciál úspor v budovách v EU kolem 30 % s použitím současných technologií a způsobem, který šetří nejen energie, ale i rodinné rozpočty. Kdyby byl tento potenciál využit, snížila by se spotřeba energie v EU o 11 % a s tím i závislost na dovozech plynu z Ruska.

Hnutí DUHA si od nezávislých expertů nechalo spočítat, jaký je potenciál úspor v českých budovách. Výsledky ukázaly, že dostupná a ekonomicky rentabilní opatření by postupně snížila energetickou náročnost budov asi o 60 %. Pro ilustraci - číslo odpovídá trojapůlnásobku výroby atomové elektrárny v Dukovanech, nebo 70 procentům dovozu zemního plynu z Ruska.

"Čtyři pětiny spočteného potenciálu připadají na vytápění. Energetickou náročnost lze snížit hlavně lepší izolací domů, aby teplo neunikalo ven. Průměrná domácnost, která topí plynem, by tak při dnešních cenách ušetřila asi 15 000 korun ročně. Účty pro rodinu, jež používá uhlí, by klesly asi o 7000 korun," uvedl Martin Mikeska z Hnutí DUHA.

Podpora energetické účinnosti budov není jediným požadavkem ekologických organizací. Požadavky na priority českého předsednictví - Deset zelených úkolů - formulovala nevládní organizace European Environmental Bureau (EEB). České předsednictví by podle nevládních organizací mělo před konferencí o změnách klimatu v Kodani v prosinci 2009 otevřít debatu o přísnějších cílech pro snížení emisí CO2, které by odpovídaly novým vědeckým poznatkům. Nevládní organizace dále očekávají rychlý pokrok ve zpožděné legislativě, zejména v oblasti integrované prevence a omezování průmyslového znečištění (IPPC).

DISKUSE - KOMENTÁŘE: