Stereolab představí v Praze svůj avantgardní pop

12. 5. 2006 -, Econnect/Rachot

-foto-

„Zkoušíme dělat hudbu, kterou ještě nikdo nedělal, něco úplně nového. Naše hudba je vždy otevřená interpretaci a je natolik abstraktní, že do ní lidé mohou vkládat kus sebe, aby byla úplná. Naše hudba je vlastně pořád nedokončená, dokud lidé do ní nevloží vlastní imaginaci. Teprve potom je konečně hotová,“ popisují svoji tvorbu členové kapely.

Během patnácti plodných let soustavné tvorby za sebou Stereolab zanechali úctyhodnou řádku alb, stali se synonymem hravé, vybroušené dokonalosti a zajistili si stálé členství v klubu rockových experimentátorů.

První nahrávky vyšly u londýnské firmy Too Pure Records a svět tehdy poprvé slyšel chladivý hlas původem francouzské zpěvačky Laetitie Sadier, připomínající Nico ovlivněnou Laurie Anderson i Jane Birkin.

Koncertní šňůry Stereolab zasáhly celý svět, roku 1993 získala skupina mezinárodní kontrakt u Elektra/Warner, kde debutovala albem Transient Random-Noise Bursts With Announcements. To se stalo hitem mezi americkými vysokoškoláky a zasáhlo i Japonsko a Evropu. Následující album Mars Audiac Quintet bylo dalším hitem nezávislé scény.

Skupina měla natolik solidní pozici na alternativní scéně, že si mohla dovolit i odvážné boční projekty, jako například EP-minialbum Music For The Amorphous Body s hudbou pro interaktivní instalaci výtvarníka Charlese Longa. Limitovaný náklad 10 000 kusů se prodal během jediného dne.

Další album Refried Ectoplasm (Switched On, Volume. 2) proniklo do britské Top 30 poté, kdy skupina absolvovala turné s Pulp. Spolupráce s producentem chicagské skupiny Tortoise Johnem McEntire obohatila zvuk Stereolab o ultramoderní jazz, latinu a funk, spolu s hutnými smyčcovými aranžmá Seana O’Hagana.

Výsledek zachycuje album Emperor Tomato Ketchup (pojmenované podle kultovního japonského filmu), které skupině přineslo zatím nejvyšší uznání kritiky ("nejvíce návyková hudba dneška" napsal The Guardian).

Roku 1997 následovalo album Dots And Loops, přibarvené dechy a bossa novou. Minialbum The First Of The Microbe Hunters uvedlo Stereolab do 21. století, další "plné" album Sound-Dust inspirované avantgardními skladateli Gustavem Holstem a Olivierem Messiaenem vyšlo na podzim 2001. O rok později vychází dvojalbová kolekce 32 nahrávek z archívů BBC a album Socialism Ou Barbarie, které natočila zpěvačka Laetitia Sadier s vlastním projektem Monade.

V té době skupina buduje severně od Bordeaux vlastní nahrávací studio Instant 0. Stereolab ztrácejí svoji původní kytaristku a zpěvačku Mary Hansen, která zahynula v Londýně při dopravní nehodě, vedoucí pár skupiny Laetitia Sadier a Tim Gane končí svůj partnerský vztah, ale s o to větší vitalitou natáčejí Stereolab album Margarine Eclipse, považované za důkaz výdrže i začátek nové kapitoly.

Skupina se vrací ke své původní, nezávislé značce Too Pure, její čtrnáctiletou dráhu dokumentuje luxusní komplet tří CD a jednoho DVD Oscillons From The Anti-Sun. Zatím poslední tvorbu skupiny dokumentuje šest sedmipalcových vinylových singlů v limitovaném nákladu, které letos v březnu vycházejí souhrnně na CD Fab Four Suture.

Jeden z titulů nese název Kybernetická Babička, což je pocta stejnojmennému animovanému filmu Jiřího Trnky z roku 1962. Hudební server Pitchfork poznamenal, že jde o příklad toho, jak se Stereolab dokáží dívat do minulosti a přitom znějí stále úžasně futuristicky. Další album hyperaktivních Stereolab se plánuje na rok 2006.

Spin Magazine zařadil Stereolab mezi 50 nejvilnějších popových kapel, Independent píše: "Nikdo jiný nedokáže v popu udělat tak krásný a vzpružující crossover jako Stereolab," Guardian ji označuje za "nejvíce návykovou hudbu dneška."