Potmě - čí je to šálek kávy?

7. 7. 2006 - Vilém Faltýnek, Radio Praha

"Naše kavárna je úplně jedinečná, v České republice je poprvé. V zahraničí určitě existují, jsou to nejen kavárny, ale i restaurace, kde si můžete dát i oběd, večeři. Tenhle projekt je zatím omezen na tu kávu," říká manažerka projektu Kateřina Holušová.

Kavárnou potmě prošlo během festivalu zhruba 200-250 zákazníků, tedy zhruba 20 za hodinu. Nápojový lístek zná nevidomý barman Roman Kabelka zpaměti: "Kromě klasického pressa máme ještě kávu překapávanou, zelený a ovocný čaj a vodu. nebude vadit, když to přitom budu připravovat? Tady máme presovač a máme tady takový přístroj, který se jmenuje indikátor hladiny. Strčíme ho do hrníčku a ve chvíli, kdy ten hrníček dosáhl té potřebné hladiny, začne vydávat zvuk. Káva je hotová a můžeme ji dát obsluze k odnesení."

Holušová: "Máme vyškolenou šikovnou nevidomou obsluhu. Jsou to mladí, studovaní a velmi přijemní lidé, díky nimž se nám daří udělat tam takové prostředí, že těch kolizí tam vzniká úplně minimálně."

Servírka Šárka z Brna vysvětluje, jakým způsobem se v kavárně lze orientovat: "Podél stěn chodí průvodci s hosty, které oni uvádějí nebo odvádějí, a středem kavárny chodíme my číšníci. A abychom našli ty jednotlivé stolečky, pomáhají nám v tom vodící linie, které jsou od vchodových dveří až tady k baru a potom hlavně u každého stolečku je pás rohožky, jehož strukturu cítíme chodidlem."

Máte možnost s hosty mluvit?

"Určitě, jiným způsobem bychom se nemohli domluvit. Pokud si s námi chtějí hosté promluvit, my se tomu vůbec nebráníme. Ale řekla bych spíš, že je zajímavé, jak ti lidé se chovají k nám, protože pro ně je strašným nezvykem, když mají obsluhu přivolávat jménem. protože na to nejsou zvyklí."

Jsme ve vedlejší místnosti, kde se nápoje připravují. Hluk v pozadí? To je slepecká verze známého filmu, který běží v kavárně. Zhasínáme světlo a potmě mě za ruku číšník uvádí do kavárny, kde ale film docela zaniká.