Evropská komise by měla doporučovat vykazování násilníků

10. 1. 2007 - Andrea Cerqueirová, Gita

Účastnice a účastníci vyzvali Evropskou komisi, aby doporučila všem členským zemím přijmout efektivní legislativu, jež bude obsahovat právě vykázání násilníka a důsledněji zohledňovat práva dětí – jedním ze stěžejních požadavků je mimo jiné přistupovat k dětským svědkům násilí v rodině rovněž jako k obětem.

V bulharském a řeckém právním řádu se již nyní násilí proti matce považuje zároveň za násilí namířené proti dítěti. Logar v této souvislosti zmínila, že k domácímu násilí je žádoucí přistupovat jako ke genderově podmíněné otázce, jelikož oběťmi jsou z drtivé většiny ženy a pachateli muži. Profesorka Katolické univerzity aplikovaných věd Barbara Kaveman ovšem upozornila na nyní výrazný posun perspektivy veřejné diskuse o násilí na ženách v Německu. "Genderově podmíněné násilí by nemělo být vnímáno pouze jako problém žen. Muži jsou nejen součástí tohoto problému, ale také nezbytným prvkem jeho řešení. Násilí v soukromí by mělo být státním systémem postihováno stejně jako jakékoli veřejné násilí," řekla. Na kongresu byla také zmíněna potřebnost jednotné legislativy v rámci EU.

Magdalena Frouzová, členka týmu evropského komisaře Vladimíra Špidly, jenž kongresu přikládá velký význam, upozornila na to, že Evropská komise domácímu násilí (a násilí na ženách obecně) věnuje pozornost. Souhlasila však s názorem přítomné poslankyně Anny Čurdové (ČSSD), že více se v současné době zabývá jinými závažnými problémy – například obchodováním s lidmi. Frouzová informovala o tom, že Evropská komise již před časem vydala směrnici zabývající se domácím násilím. Dále zmínila, že v rámci programu Daphne byl rozpočet na projekty související s domácím násilím, rozdělené do tří fází, oproti loňsku navýšen o 6 milionů eur – nyní činí 116 milionů eur. V současné době podle jejích slov Evropská komise intenzivně pracuje na jednotné statistické metodice týkající se domácího násilí – ta se v jednotlivých zemích dosud značně liší. První taková statistika, zatím ještě nikoli podle této metodiky, bude k dispozici již v půlce letošního roku. Frouzová se shodla s právničkou proFem Ivanou Spoustovou, že násilí na ženách nelze řešit odděleně od jiných problémů jako jsou diskriminace na trhu práce na základě pohlaví nebo diskriminace imigrantek a imigrantů. Oběťmi násilí se totiž často stávají právě tyto skupiny.

Kongres o aplikaci legislativy EU týkající se domácího násilí uspořádala obecně prospěšná společnost proFem v rámci Daphne, s finanční podporou německé nadace působící v ČR Friedrich Ebert Stiftung. Partnerkami byly organizace z Finska, Německa, Portugalska, Rakouska, Řecka a Slovenska. Přítomna byla i účastnice z nového státu EU – Bulharska.

Ředitelka proFem Marie Saša Lienau ocenila zájem o kongres. Zúčastnilo se jej 120 účastnic a účastníků ze zemí EU včetně Česka, a to zejména představitelky a představitelé nevládních organizací, soudkyně, soudci, advokáti, advokátky či zástupkyně a zástupci ministerstev i parlamentu.

První tři dny zasedaly pracovní skupiny zabývající se civilním právem, trestním právem a dětmi spojenými s domácím násilím. Záštitu nad kongresem převzali poslankyně Anna Čurdová, bezpartijní senátorka Jitka Seitlová a místopředseda Nejvyššího soudu ČR Petr Kučera. Obě zákonodárkyně vzpomněly na devadesátá léta minulého století, kdy se, díky nevládním organizacím, v ČR o domácím násilí začínalo vůbec poprvé nahlas hovořit a nesetkávalo se to s ohlasem u politiků a političek. Dnes je situace už jiná – domácí násilí je v Česku, od poloviny roku 2005, trestným činem. Navíc, od letošního Nového roku platí institut vykázání, na jehož základě bylo k 10. lednu vykázáno údajně již deset násilníků.