Nová dopravní politika: železnice, dálnice, jezy, D-O-L

18. 1. 2005 - Radek Svítil, EkoList

Již třetí dopravní politiku od rozbití Československa bude mít Česká republika. Návrh, který Ministerstvo dopravy nedávno zveřejnilo na svých internetových stránkách, čeká ještě strategická EIA, tedy posouzení vlivů této politiky na životní prostředí, a meziresortní připomínkové řízení. V červnu 2005 by se návrhem měla zabývat vláda.

Nová dopravní politika má pokrýt období od letošního roku až do roku 2013.

Téměř padesátistránkový materiál se zabývá dopravou po vstupu ČR do Evropské unie z řady aspektů. Následující řádky se nepokoušejí postihnout celý rozsah dokumentu (který je ostatně pro zájemce volně ke stažení), ale zaměřují se pouze na některé environmentální aspekty navrhované politiky.

Ochrana životního prostředí je jednou ze čtyř obecných zásad, z nichž dopravní politika podle jejích autorů vychází. V úvodu kapitoly priority je hned několikrát použit pojem udržitelný rozvoj a dokonce je vzpomenut i Johannesburgský summit o trvale udržitelném rozvoji.

Za svůj globální cíl si dopravní politika klade mj. "položit reálné základy pro nastartování změn proporcí mezi jednotlivými druhy dopravy, které jsou základem strategie trvale udržitelného rozvoje". Zde se nabízí otázka, zda pro politiku vytvářenou na dlouhých osm let není "položení základů pro nastartování změn" trochu příliš skromný cíl a v jakém časovém horizontu můžeme v tom případě očekávat, že změny proporcí nastanou.

Zatímco nárůst nákladní dopravy je v dokumentu považován za "důsledek globalizačních vlivů" a nijak dále nehodnocen, nárůst individuální osobní dopravy na úkor veřejné je podle autorů dokumentu nepříznivým jevem z hlediska dopravního, ekonomického i ekologického.

Železniční doprava má být podporována, ve veřejné přepravě osob má dokonce tvořit páteř systému. Rozvíjet by se měly moderní lehké kolejové systémy, integrované dopravní systémy zahrnující železnici a přístup na železniční dopravní cestu má být zajištěn nediskriminačně všem dopravcům (tedy nejen téměř monopolním Českým drahám). Na druhou stranu se v dokumentu objevuje velmi eufemisticky formulovaná zmínka o možné privatizaci (případně převodu na kraj) či rušení regionálních železničních tratí. Pro zajímavost: rušení tratě se v jazyce autorů dokumentu řekne "řízení o redukci nevyužívaných a nepotřebných kapacit".

Na druhou stranu dokument počítá vedle již zahájené přestavby vybraných tratí na tzv. tranzitních koridorech i s nápravou špatného stavu dalších páteřních tratí nadregionálního významu a poněkud překvapivě (vzhledem k jinak obecnému rázu dokumentu) explicitně zmiňuje výstavbu sporné železniční tratě Praha - letiště Ruzyně - Kladno.

Dopravní politika nezapomíná ani na silnice a dálnice, kde kromě tras zahrnutých do evropského projektu dopravních sítí TEN-T mají být všechny kraje napojeny na "kvalitní síť dálnic a rychlostních silnic". Počítá se i s obchvaty obcí a zklidňováním dopravy v nich. Při trasování nových silnic a dálnic mají být minimalizovány dopady na životní prostředí.

Významným počinem by v oblasti silniční dopravy mohlo být zavedení "výkonového zpoplatnění užití silniční dopravy", tedy tzv. elektronické mýtné, při kterém dopravce platí za hmotnost nákladu a reálně ujetou vzdálenost.

Ve vodní dopravě mají být zlepšeny plavební podmínky na dolním Labi, má být dokončeno splavnění Labe do Pardubic a připravována výstavba průplavu Dunaj - Odra - Labe. Zde se opět uplatnil formulační talent autorů: pojem "průplav Dunaj - Odra - Labe" byste hledali v dokumentu marně. Zato tam najdete záměr (na základě ekonomicko-ekologické studie) "připravovat kvalitní napojení ČR na dunajskou a oderskou plavební oblast".

Cyklisty a chodce by mohl mj. potěšit záměr od sebe oddělovat pěší, cyklistickou a motorovou dopravu.

V nákladní dopravě obsahuje dokument některé zajímavé náměty. Z těch drobnějších je to doporučení využívat pro přepravu nákladů ve městech vodní dopravu či pro zásobování městskou kolejovou dopravu (tedy tramvajové tratě). Mimochodem - nic nového pod sluncem. V počátcích tramvajové dopravy u nás byla přeprava nákladů celkem běžná.

Větší dopad by případně mohlo mít zřizování tzv. veřejných logistických center (VLC), což mají být v podstatě veřejné sklady napojené na železniční, silniční, případně i vodní dopravu. Podle autorů dokumentu by jejich zřizování mělo čelit současné tendenci, kdy firmy zásobují své pobočky z jediného skladu pro celý stát či pro celý světadíl, což zvyšuje počet přeprav. V celé dopravní politice je koncepce VLC v podstatě jediná, která má výslovně za cíl snížit intenzitu dopravy.

V nákladní dopravě má být dále podporována i tzv. kombinovaná doprava, jejímž klasickým příkladem je donedávna fungující přeprava kamionů po železnici - tzv. Ro-La. Té ovšem zasadilo smrtící ránu zrušení celních kontrol na hranicích po vstupu ČR do EU a dopravní politika v této oblasti nenabízí žádné radikální řešení pro návrat ke stavu před květnem 2004.

Nová dopravní politika, která má reagovat na situaci po vstupu ČR do EU, je zvláštní tím, že na EU nahlíží v zásadě pasivně. Počítá se zapojením ČR do různých programů EU (Marco Polo) či využíváním jejích fondů, neobsahuje však žádný náznak, co by Česká republika sama chtěla v oblasti dopravy v EU prosazovat.

Zajímavý je i slovníček pojmů na konci celého dokumentu. Vzhledem k výskytu termínů, které se v celém předchozím textu neobjevují (např. "car pooling" a "car sharing", popisující sdílení aut více uživateli) se můžeme dohadovat, co ještě chtěli autoři navrhnout a nedostali se k tomu (či to bylo vypuštěno).

Poznámka Econnectu:
Posouzení vlivů Dopravní politiky na životní prostředí (SEA) zpracovává souběžně se zpracováním politiky Centrum pro komunitní práci. V rámci tohoto procesu bude možné posílat k dopravní politice připomínky a zúčastnit se veřejného projednání. Více informací najdete na stránkách CpKP a na stránkách MŽP.

Článek jsme převzali se svolením redakce on-line deníku EkoList po drátě. Ukázkový výtisk tištěné verze časopisu si můžete objednat zde.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: