U2 pod zamračenou polskou oblohou
7. 7. 2005 -, Econnect
-The ONE Campaign-
K dostání trička i informace
Stovky fanoušků čekaly u bran na otevření stadionu už od brzkých ranních hodin, někteří na místě dokonce nocovali – mnozí přijeli ze zahraničí, v davu často zaznívala i čeština, slovenština nebo ruština. Kromě stánků z občerstvením a oficiálními i pirátskými plakáty, tričky, knížkami a dalšími propagačními materiály připravila svůj infostánek i Amnesty International. Ten zajišťovaly aktivistky z jedné z lokálních skupin organizace, jíž před časem právě U2 pomohli získat obrovské množství příznivců a na kterou (vedle Greenpeace, DATA a dalších) skupina odkazuje i v bookletech svých alb.
Protože den před konáním koncertu organizátoři oznámili, že dávají pro již vyprodaný koncert do oběhu další čtyři tisíce lístků, přijížděli do Chorzówa blízko slezských Katowic další a další fanoušci i téměř na poslední chvíli. Ty, kdo čekali celý den, nejdříve ráno trápilo chladné počasí, polednem po roztrhání mraků letní vedro a k večeru, když měly vystoupit předkapely, zase déšť.
Ten vyhnal z pódia předskakující The Killers, jejichž album Hot Fuss vzbudilo u publika velká očekávání; déšť a především špatné nazvučení však krátký koncert kapely z Las Vegas spolehlivě ubily. První předkapelu, britské The Magic Numbers, publikum přijalo trochu rozpačitě – slabší výkon indie kvarteta vzbudil pochyby, zda neměli Irové sáhnout po hudebně zralejší skupině. Mezi irskými muzikanty, které si U2 jako předkapely nepozvali, by se přitom dalo dobře vybírat, ve světě méně známým hudebníkům by koncerty před slavnějšími krajany jen pomohly. Zatím se prý ale mezi nimi říká, že U2 sice otevřeli Irsku dveře do hudebního světa, zůstali v nich ale stát – a každý, kdo chce prorazit do světa, se musí přes slávu U2 prodrat.
Uno, dos, tres, catorce: od Boy až po "atomovku"
Jakoby se počasí slitovalo nad deštěm promočenými fanoušky, krátce před čtvrt na deset, kdy se hlavní hvězdy večera objevily na pódiu, déšť ustal. "Uno, dos, tres, catorce!" zahájil frontman U2 Bono koncert písní Vertigo, prvním singlem nejnovější desky How to Dismantle an Atomic Bomb, vydané vloni na podzim. Ostré tempo pokračovalo: ze své první desky, Boy z roku 1980, U2 zahráli I Will Follow – vzpomínku na zpěvákovu matku, o kterou přišel ve čtrnácti letech. U prvního alba ještě zůstali s The Electric Co.: a při té se kytarista The Edge a zpěvák Bono poprvé vydali na konec jednoho z dvou dlouhých mol zasahujících hluboko do davu fanoušků, kam během koncertu zamířili ještě častokrát.
Pak už skupina pokračovala hitem z minulé desky All That You Can Leave Behind, písničkou Elevation: a poté už "muž tisíce kytar", The Edge, vyměnil nástroj za klavír a prvními tóny ohlásil skladbu, na kterou čekal celý stadion. Nad hlavy fanoušci zvedli barevné šátky – ti na ploše stadionu červené, na tribunách bílé – a vytvořili tak gigantickou červenobílou polskou vlajku: píseň New Year's Day je věnována polské Solidaritě a Lechu Wałęsovi a sílu neztratila ani po více než dvaceti letech od vydání alba War. Nápad polských fanoušků, který se bleskově rozšířil po internetu a vyústil v happening s účastí prakticky celého stadionu, zpěváka dojal – a dal své díky publiku najevo.
Sborovým zpěvem doprovodilo publikum Bona i při následujících Beautiful Day, I Still Haven't Found What I'm Looking For a poklidné All I Want is You, při které zpěvák přizval na pódium k tanci dívku z publika. Všechny pak znova roztančil aktuální singl City of Blinding Lights a po něm Miracle Drug, kdy Bono opět zval k sobě: "Potřebuji někoho, kdo umí dobře anglicky," chtěl tlumočníka, aby mohl povyprávět příběh o člověku, který vyrostl nedaleko. Drobná Polka pobavila stadion přiznáním, že vlastně anglicky vůbec neumí, a nejistým odhadováním obsahu příběhu – jejího zaváhání si ale Bono ani nevšiml a publikum ostatně příběhu o svém krajanu Janu Pavlu II. rozumělo i bez tlumočení.
Následovala Sometimes You Can't Make it on Your Own, věnovaná zpěvákovu otci, stejně tak z nejnovějšího alba jako další Love and Peace or Else. Severoirský konflikt připomínající Sunday Bloody Sunday, při které Bono dříve pochodoval po pódiu se symbolickou bílou vlajkou, ani v současnosti nezůstala bez politického podtextu... Dále byly na playlistu Bullet the Blue Sky, Running to Stand Still a Martinu Lutheru Kingovi věnovaná Pride (In the Name of Love), kdy na gigantické obrazovce nad stadionem proběhly hlavní body Všeobecné deklarace lidských práv. Bídu zemí Afriky připomněla Where the Streets Have No Name, nechyběla ani balada z Achtung Baby One. V přídavcích zazněly Zoo Station, The Fly, With or Without You, All Because of You a Yahweh, více než dvouhodinový koncert pak uzavřela tatáž píseň, která jej zahájila – Vertigo.
Nejen hudba
Od prvního alba, které skupina vydala už v říjnu roku 1980, nebyli U2 nikdy "politicky neutrální" – a témat, která je pálí, se dotýkají jak v písních, tak se jimi zabývají i v nehudebních aktivitách. Už v osmdesátých letech zpěvák skupiny Bono, vlastním jménem Paul Hewson, navštívil s manželkou Etiopii. S Bobem Geldofem spolupracoval na přípravách koncertů Live Aid na pomoc obětem etiopského hladomoru a i letos se po dvaceti letech vrátil na pódia Live 8.
U2 na svých albech vyzývají k pomoci a připojení se k nevládním organizacím – od Amnesty International přes Greenpeace, DATA, Chernobyl Children's Project, Burma Campaign až po kampaň One, která připomíná, že každé tři vteřiny zemře někdo jen proto, že chybí podmínky pro vyléčení běžně léčitelných nemocí. Minulá deska All that You Can't Leave Behind je v Barmě zakázaná - podporuje disent bojující proti tamní diktatuře. Bono je znám jako bojovník za oddlužení nejchudších zemí, který bez skrupulí se svými požadavky obtěžuje mocné světa, zapojil se též do kampaně za získání prostředků na boj proti AIDS.
I dalšími aktivitami se Bono i se svou rodinou zapojuje do charity. Předminulý rok ilustroval knižní doprovod moderní úpravy Prokofjevovy symfonické pohádky Péťa a vlk – nový hudební kabát dal Prokofjevovi Gavin Friday, na ilustracích se tehdy společně s Bonem podílely jeho dcery Jordan a Eve. Výtěžek byl určen pro irský hospic. Zpěvákova manželka Alison se kromě dalších projektů pustila do podpory fair trade s novou módní značkou Edun (neboli obráceně Nude). "Ali mi vždycky říká – nechci, aby děti nosily oblečení, které vyrobily děti," píše Bono v publikaci provázející poslední album. A ač U2 vycházejí z katolického prostředí, vyzývají k toleranci: i na svém úterním koncertě tápal Bono s páskou přes oči, na níž byl vyveden nápis COEXIST – s některými písmeny zastoupenými islámským půlměsícem, židovskou hvězdou a křesťanským křížem.
Vertigo Tour možná letoškem neskončí
U2 své letošní turné zahájili osmadvacátého března v americkém San Diegu. Po řadě beznadějně vyprodaných koncertů na severoamerickém kontinentu se turné přesunulo do Evropy, kde U2 zahájili svou Vertigo Tour desátého června v Bruselu. Na podzim se skupina opět přesune do Spojených států; lístky na koncerty, jejichž termíny jsou oznámeny až do předvánočního období, jsou už též prodány. Spekuluje se o další části turné v příštím roce.
V České republice U2 zatím odehráli jediný koncert – v srpnu roku 1997 během svého turné k albu Pop. Vertigo Tour tak mohou čeští fanoušci navštívit v okolních zemích: mimo úterního koncertu v Polsku hráli U2 uplynulou sobotu ve Vídni, třetího srpna budou k vidění na olympijském stadionu v Mnichově. V Německu se U2 představí i dnes, ale i v místě dnešního koncertu – v Berlíně – organizátoři hlásí: Vyprodáno.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout