Stockholmská úmluva o toxických látkách vstupuje v platnost

19. 2. 2004 - Tomáš Tetiva, Greenpeace

K Stockholmské úmluvě o persistentních organických polutantech včera přistoupila 50. země, což znamená, že tato smlouva se stala právně závaznou. Od nynějška bude povinností pro vlády zemí Stockholmské úmluvy chránit životní prostředí a lidské zdraví před toxickými chemikáliemi. (1)

„Tento akt není jen vítězstvím pro přírodu, ale také jasně demonstruje skutečnost, že mezinárodní společenství může, pokud existuje politická vůle, zajistit bezpečnější budoucnost pro další generace. Toho lze dosáhnout právě tím, že lidské zdraví bude mít přednost před krátkodobými zájmy průmyslu, který často bezohledně znečišťuje životní prostředí,“ řekla koordinátorka toxické kampaně Greenpeace Zeina Al-Haji.

Úmluva byla podepsána 23. května 2001 ve švédském Stockholmu po několika letech vyjednávání, které neustále podkopávaly USA vzhledem ke svým obchodním zájmům. Tato dohoda právně zavazuje všechny zúčastněné státy, aby přestaly vyrábět, používat a vypouštět do životního prostředí perzistentní organické látky. (2)

Mezi tyto látky patří jak záměrně vyráběné chemikálie jako pesticidy a PCB, tak i vedlejší produkty jako dioxiny, které vznikají např. při výrobě chloru či  při spalování odpadu ve spalovnách.Cílem Stockholmské úmluvy je také zamezení výroby nových persistentních organických polutantů, jejich uvádění na trh či recyklace těchto látek. Tak bude přinucen průmysl, aby přijal tzv. princip náhrady. (3)

„V  polovině roku 2002 začala příprava národního implementačního plánu úmluvy pro Českou republiku. Ten se signatářské země se zavázaly přijmout nejpozději do dvou let od vstupu úmluvy v platnost. V ČR se předpokládá, že plán předloží MŽP ke schválení vládě a měl by proto projít procedurou strategického posuzování vlivu na životní prostředí (SEA)," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, konzultant Greenpeace pro oblast toxikcych látek (4).

Uvedení úmluvy do života se bude týkat celé řady rezortů a vyžádá si jisté náklady, neboť se týká např. likvidace zásob obsolentních pesticidů a polychlorovaných bifenylů (PCB), sanace starých ekologických zátěží (např. Spolana Neratovice). Dále se týká také redukce až eliminace vzniku nežádoucích polutantů (dioxinů, PCB, HCB) jejich hlavními zdroji jsou spalování odpadů, cementárny, metalurgické procesy, chemické výroby atd. Realizace úmluvy má také značný dopad na zlepšení kvality životního prostředí a snížení zdravotních rizik pro člověka (5).

Více informací:

MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant Greenpeace ČR pro toxické látky, mobil: 603 443 140, e-mail: miroslav.suta@cz.greenpeace.org

Mgr. Tomáš Tetiva, mediální asistent Greenpeace ČR, tel.: 224 319 667, mobil: 602 775 044, e-mail: tomas.tetiva@cz.greenpeace.org

Zeina Al-Hajj, Greenpeace Toxics Campaigner +31653128904.

Internet: http://www.greenpeace.cz

Poznámky pro editory:

(1) Protokol vstoupí v platnost za 90 dní poté, kdy padesátá signatářská země světa oficiálně doručí ratifikační listiny sekretariátu úmluvy. Česká republika úmluvu jako jedna z doposud 151 zemí podepsala a i poté ratifikovala (5.2.2002 schválena parlamentem, 26.8.2002 oficiálně doručeny ratifikační listiny sekretariátu úmluvy). http://www.pops.int

(2) Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech je právně zavazující dohoda jejímž cílem je v konečném důsledku eliminace všech persistentních organických polutantů na bázi principu předběžné opatrnosti.
Úmluva se týká těchto 12 látek: aldrin, DDT, dieldrin, endrin, heptachlor, chlordan, mirex, tofaxen, hexachlorbenzen, polychlorované bifenyly (PCB), polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF).
Seznam signatářů: http://www.pops.int/documents/signature/signstatus.htm

(3) Existuje-li hrozba vážného či nezvratného poškození životního prostředí či zdraví aktivitou, praxí či produktem, je nutné přijmout a používat bezpečnou alternativu.

(4) Za přípravu implementačního plánu je na MŽP zodpovědný odbor ekologických rizik a monitoringu v čele s ing. Karlem Bláhou.

(5) Obyvatelé ČR jsou bohužel stále vystaveni větší dávce dioxinových látek než činí doporučení Světové zdravotní organizace (WHO). Podle expertizy Státního zdravotního ústavu (SZÚ) připadalo v roce 1999 na každého občana ČR v průměru 8,7 pg TEQ dioxinových látek na kg tělesné hmotnosti a den, v roce 1998 to bylo dokonce 12,3 pg TEQ/kg/den. Podle WHO by denní příjem těchto jedů neměl překročit 1 až 4 pg TEQ /kg/den. V roce 1999 tak spolykal každý Čech v průměru 555pg TEQ látek s dioxinovým účinkem, což je téměř 4x více v Holandsku a skoro 6x více než Kanadě. Podle analýzy rizika zpracované experty SZÚ může dávka PCB, kterou Češi zkonzumovali v roce 1998, vyvolat až 270 nových případů rakoviny ročně.