Názory, komentáře, publicistika

"Techno rebelové jsou, ať už si to uvědomují nebo ne, aktéry Třetí vlny. Nebudou mizet, ale bude jich přibývat. Jsou stejně relevantní součástí přechodu do nové civilizační fáze jako mise na Venuši, skvělé počítače, objevy v biologii či pátrání v hlubinách oceánu." A. Toffler - The Third Wave (1980) - Alvin Toffler je jeden z nejuznávanějších amerických intelektuálů a prominentních světových futurologů. Autor knih Válka a antiválka a trilogie Šok z budoucnosti, Třetí vlna a Změna moci.

• diskuse [počet příspěvků: 2]

Václav Klaus nepřekvapil. Ani ve svém článku Nový úkol pro Radu Evropy se nezapomněl otřít o občanské iniciativy. Tvrdí v něm, že v minulosti byl nositelem potlačování demokracie stát a strádal tím občan, zatímco v současnosti demokracii ohrožují nevládní organizace, radikální hnutí za lidská práva, agresivní ekologismus, projevy politického korektismu a umělý multikulturalismus. Nevím, odkud se bere nechuť, nedůvěra a odpor Václava Klause vůči občanským aktivitám nezávislým na státu, jsem však přesvědčena, že se, pokud jde o jejich roli, mýlí.

„Modely ekonomů jsou příliš zjednodušené. Musíme jim připomínat, že vycházejí z neudržitelných hodnot a že jejich „věda“ se snaží řídit celý svět, i když mu nerozumí,“ říká Naďa Johanisová, jedna ze zakladatelek občanského sdružení Trast pro ekonomiku a společnost.

Carrefour tento víkend otevřel hypermarket bez posouzení vlivů na životní prostředí a bez územního rozhodnutí, obyvatelům okolních domů přibyl hluk a prach, Vršovice přišly o jeden z mála parků. Hypermarket Carrefour ve Vršovicích bude mít zásadní dopad na okolní menší obchody. Po jejich krachu budou mít občané Vršovic paradoxně menší výběr a budou pro zboží cestovat dál. Časem budou platit i vyšší ceny.

• diskuse [počet příspěvků: 5]

Mezinárodní společenství uznává, že ochrana životního prostředí je nezbytná pro ochranu základních lidských práv. Proto musí mít občané i nevládní organizace právo účastnit se rozhodování a musí mít možnost podávat žaloby. V Česku je diskuse o účasti veřejnosti předmětem mnoha mýtů, podle nichž veřejnost řízení bezúčelně komplikuje. Bližší rozbor ukazuje, že mnohdy je potřeba původce problémů hledat jinde.

Některé ekologické organizace jsou ochotny nechat se sponzorovat od soukromých společností, které samy životní prostředí znečišťují. Jiné to považují za neetické a upřednostňují sbírky mezi občany. Zástupcem prvního názoru je Jan Korytář; je předsedou Společnosti přátel přírody, která se zabývá obnovou přirozených lesů, záchranou ohrožených druhů dřevin a ekologickou výchovou, a členem předsednictva Strany zelených. Jeho oponentem je ředitel české pobočky nejznámější světové ekologické organizace Greenpeace Jiří Tutter.

Pár dní před vánoci jsem dostal elektronickou poštou pozvání ke štědrovečernímu ohni v Lakomě. Lakoma je malá vesnice na okraji Chotěbuzi v německé Lužici a svým osudem se podobá severočeským Libkovicím. Už řadu let jsou domy prázdné, pozemky pod nátlakem vykoupené a ke katastru vesnice se neúprosně blíží kolečkové rypadlo velkého povrchového dolu. Nejde ale jen o pár starých stavení. Zároveň má být zničena rozsáhlá chráněná oblast zahrnující unikátní soustavu 25 rybníků, kde jsem například při božíhodové procházce poprvé v životě viděl orla říčního. Dřív měl takové ničení krajiny a kulturních hodnot ve své režii všemocný totalitní stát, dnes jsou to téměř stejně všemocné soukromé firmy, v lužickém případě švédský koncern Wattenfall.

Práce na novém občanském zákoníku pokračují sice podle plánu, ale tím, co proniklo na veřejnost, nejsou občanské organizace a spolky příliš nadšeny. Podle některých měly spolky víc volnosti dokonce i za Rakouska-Uherska. Díky tomu se mohly zformovat zárodky iniciativ, které vedly ke vzniku Československé republiky. V občanském zákoníku z roku 1867 se spolkům věnoval jen jeden paragraf - dvě věty, totiž v podstatě, že „dovoleno jest zřizovat spolky“. Nový občanský zákoník má prý socialistické prvky a zvyšuje dozor nad občanskou společností. V následujícím textu přinášíme rozhovor s JUDr. Ivo Telcem z Právnické fakulty Masarykovy university v Brně, který je členem čtyřčlenné komise pracující na zákoníku. Vedle toho zde najdete také tři texty zástupců či konzultantů neziskových organizací (Josefa Štogra, Mileny Černé a Jiřího Bárty), kteří se k zákoníku - jeho smyslu, významu i současné vznikající podobě vyjadřují.

"Evropská unie, jak ji chceme mít" - to bylo heslo výroční valné hromady Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení (EAPN), která se konala ve dnech 17. – 21. listopadu v nizozemském městě Groningen za účasti zástupců ze všech zemí EU. Do evropské sítě zde byly přijaty národní sítě České republiky, Maďarska a Malty, nakonec se zvláštním statutem i Bulharsko. Přijetí české EAPN bylo obzvlášť vřelé a plné naděje. Byl to nejen významný moment, ale též předání závazku. Od této chvíle je i naší starostí, jak bude vypadat evropský sociální model. Nizozemský ministr práce a sociálních věcí hovořil dokonce o historickém okamžiku, kdy NNO přistupujících zemí rozšiřují své pole působnosti na celou Evropu. Na druhé straně je potřeba pracovat na tom, aby se sjednotilo mínění o sociálním modelu na lokální, regionální a vládní úrovni. Stejně důležité je informovat veřejnost.

Pojednání o pomoci Tatrám po věrné smršti. To co se stalo v Tatrách je nepochybně katastrofa. Je to katastrofa z větší části ekonomická. Z hlediska lidského zdraví a životů je to nesrovnatelně menší katastrofa než například automobilový provoz, jehož roční oběti se na Slovensku i v Česku počítají v tisících. Pokud jde o škodu na přírodě, tak to jistě bude mít velmi vážné následky. Ty nejhorší škody však přírodu teprve čekají, nejhorší škůdce se objeví teprve na jaře. Ne, nemám na myslí lýkožrouta smrkového, zvaného kůrovce. Mám na mysli peníze.

Od roku 2003 platí v ČR zákon č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické službě. Protože se zákon netýká celé oblasti dobrovolnictví, ale pouze té části, kterou podporuje stát, očekávalo se, jaké tato úprava přinese výsledky v praxi. Národní dobrovolnické centrum Hestia nyní zpracovává zkušenosti jednotlivých organizací s tímto zákonem a sbírá jejich názory. Vyzývá všechny kteří se zákonem a jeho působením mají nějaké zkušenosti (pozitivní i negativní), aby se do diskuze také zapojili! Podkladem může být následující článek, který shrnuje výsledky řízených rozhovorů s 36 organizacemi vytipovanými na základě předchozího dotazníkového šetření. Své názory můžete psát do konce ledna 2005.

• diskuse [počet příspěvků: 1]

Po pěti letech práce v maďarském neziskovém sektoru pracoval Tamás Scsaurszki od roku 1999 jako manažer programů nadace The Charles Steward Mott Foundation pro střední a východní Evropu se sídlem v Praze. Koordinuje programy nadace v zemích Visegrádské čtyřky a v Rumunsku. Od začátku roku 2004 působí v Budapešti, kam se přestěhovala pražská kancelář Mottovy nadace. Následující rozhovor s T. Szaurskim vedl Jan Kroupa na konci prosince 2003.