Ústavní soud rozhodl o stížnosti v kauze NEMAK
15. 12. 2003 -, Ekologický právní servis / Econnect
Minulý týden ústavní soud s definitivní platností rozhodl o stížnosti na nezákonné zmaření konání místního referenda v Havrani na Mostecku. 11. prosince vyhlásil soud nečekaný verdikt: stížnost paní Rajterové odmítl. V referendu měli občané rozhodnout o osudu průmyslové zóny Joseph a továrny společnosti NEMAK, které vyrůstají na posledním zachovalém zemědělském území těžbou uhlí zdevastovaného mosteckého regionu. Vedení obce však referendum odmítlo vyhlásit. Postup ústavního soudu byl dle organizace Ekologický právní servis značně nestandardní a rozhodnutí politické.
Ústavní soud opřel rozhodnutí o fakt, že nemohl nařídit obci Havraň, aby referendum s konkrétními otázkami vyhlásila, neboť by takto sám nahradil rozhodnutí samosprávy. Řekl to soudce Jiří Mucha ve čtvrtečních Událostech na ČT1. "Takové zdůvodnění je jen zástupné. Ústavní soud podle našeho názoru prostě začal hledat nějakou právní možnost, jak stížnosti nevyhovět, místo toho, aby ústavně zaručená práva havraňských chránil," uvedl Jiří Nezhyba z Ekologického právního servisu, který rodině Rajterů dlouhodobě poskytuje právní pomoc.
Postup ústavního soudu byl značně nestandardní. „Pokud by soud chtěl ústavní stížnost z nějakého důvodu odmítnout, mohl tak učinit již dříve a mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení", uvedl dále Jiří Nezhyba, který při tom vycházel ze zákona o Ústavním soudu. Když však soud v případě paní Rajterové ústní jednání nařídil, což se "povede" jen u zlomku podaných stížností, dal tím najevo, že se stížností na postup obce Havraň bude zabývat z věcného hlediska: že jí tedy nálezem buď vyhoví, nebo ji zamítne. Na ústním jednání, které se konalo 20. 11. 2003, pak měl soud dle zákona "další příležitost" ústavní stížnost odmítnout či jí nevyhovět. Ani v tento den však soud své rozhodnutí nevyjevil. Nejprve dopolední jednání přerušil, aby mohl odpoledne rozhodnutí vyhlásit, ale k překvapení přítomných nakonec celé jednání odročil na 11. 12. 2003 - avšak pouze za účelem oznámení konečného verdiktu.
K celému případu pak Jiří Nezhyba dodává: "Rozhodnutí ústavního soudu je nutno vzhledem k vývoji celé kauzy NEMAK považovat za politické. Ani ústavní soud nenašel dostatek odvahy a nezávislosti postavit se proti nezákonnostem, které od počátku provázejí vládou podporované budování NEMAKu a průmyslové zóny Joseph."
Výstava "Příběh sedláka Rajtera - od kolektivizace ke globalizaci"
O dramatickém osudu rodiny Rajterů pojednává výstava fotografií Ibry Ibrahimoviče „Příběh sedláka Rajtera - od kolektivizace ke globalizaci". Výstava je v současné době do konce roku k vidění v Galerii Václava Špály na Národní třídě v Praze, kam doputovala ze Senátu Parlamentu ČR. V lednu a únoru příštího roku pak bude k shlédnutí v brněnském Divadle Husa na provázku. Fotografie z výstavy získaly hlavní cenu a první místo ve své kategorii v soutěži Czech Press Photo 2003. Záštitu nad celým projektem převzal pan Václav Havel.
Rekapitulace kauzy NEMAK u obce Havraň:
* červenec 2001
Vláda podporuje investici NEMAKu v poslední zachovalé zemědělské oblasti Mostecka
V roce 2001 se na EPS obrátila rodina sedláka Rajtera, která hospodaří v posledním zachovalém zemědělském území těžbou postiženého regionu, v okolí Havraně u Mostu. Mexická společnost NEMAK rozsáhle podporovaná investičními pobídkami se s posvěcením vlády rozhodla umístit svou továrnu na výrobu hliníkových hlav do automobilových motorů do oblasti, kde Rajterovi léta úspěšně sedlačí. Od té doby se EPS kauze intenzivně věnuje - účastní mnoha správních a soudních řízení týkajících se továrny společnosti NEMAK a průmyslové zóny Joseph. EPS především poukazuje na nesmyslnost a nezákonnost umístění zóny Joseph v dané lokalitě a zdravotní rizika spojená s továrnou NEMAKu, která bude zdrojem rakovinotvorných dioxinů.
* srpen 2002
Ombudsman označuje odnětí zemědělské půdy pro stavbu NEMAKu za nezákonné
V únoru 2002 se EPS obrátil na veřejného ochránce práv, pana Otakara Motejla, který provedl šetření a dal zapravdu všem námitkám EPS a potvrdil, že tzv. odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavbu továrny NEMAKu bylo provedeno nezákonně. Odpovědné státní orgány, především Ministerstvo životního prostředí a mostecké úřady, však odmítly výsledky šetření ombudsmama jakkoliv respektovat a přezkoumat doposavad vydaná rozhodnutí.
* říjen 2002
Místní referendum je obcí Havraň nezákonně zmařeno
Když poté nebyly v návrhu změny územního plánu nijak zohledněny námitky a připomínky havraňských, kteří si přáli zachovat v místě připravované zóny plochu pro hospodaření, paní Rajterová v září 2002 navrhla vyhlásit o této otázce místní referendum. Pod návrh na jeho konání se podepsalo více než zákonem požadovaných 30% oprávněných občanů. Tehdejší komunistický starosta Havraně však odmítl referendum vyhlásit a jeho rozhodnutí později posvětili i nově zvolení zastupitelé. Paní Rajterová proto v říjnu 2002 podala ústavní stížnost, kterou chce docílit toho, aby obec Havraň referendum vyhlásila.
* říjen 2003
NEMAK zahajuje výrobu a žádá o její rozšíření
V mezidobí od podání stížnosti k ústavnímu soudu však NEMAK stihl dostavit svou továrnu (150 tisíc ks hlav ročně), která v říjnu 2003 slavnostně zahájila výrobu. Mostecký stavební úřad již v dubnu 2003 vydal územní rozhodnutí na více než desetinásobné rozšíření závodu NEMAKu (1,6 miliónů ks hlav ročně). Na základě odvolání krajský úřad toto rozhodnutí v červenci 2003 zrušil a vrátil k novému projednání. V říjnu 2003 pak bylo vydáno územní rozhodnutí nové. Pan Rajter se společně s EPS opět odvolali.