Přestavba pražských nádraží je velká příležitost. Zastupitelé ale musí začít hájit zájmy občanů, konstatuje studie

20. 5. 2010 -, Econnect

Plánovaná přestavba nádraží Masarykova, Žižkov, Smíchov a Bubny je velkou příležitostí. Pozemky jsou natolik velké, že zde mohou vyrůst technologicky vyspělé čtvrti s ekologicky šetrnou architekturou, které vzbudí zájem celé Evropy. Developeři však zatím šanci nevnímají a projektují konvenční budovy, které sice přinesou rychlý zisk, ale město poškodí. Magistrát výstavbu nekoriguje a občané nemají možnost uplatnit svůj názor. To je třeba změnit. Takové jsou závěry studie vypracované studenty nizozemské Univerzity Wageningen ve spolupráci se sdružením Arnika, kterou na základě jejich loňského výzkumu Arnika nyní vydává.

„Praha má mimořádnou příležitost proměnit se díky přestavbě svých brownfields v město udávající směr moderním konceptům výstavby,“ vysvětluje profesorka Univerzity Wageningen Karen Fortuin, která studentský projekt vede. „V dnešní době se s ohledem na životní prostředí a omezené zdroje uplatňují uzavřené cykly, pasivní energetické domy, recyklace materiálů, technologie využívající dešťovou vodu a podobně. Projekty navržené pro pražská nádraží jsou z tohoto pohledu zastaralé a samy o sobě představují problém,“ dodává profesorka.

Za největší riziko považují studenti dopravní obslužnost nových čtvrtí, které mají vyrůst na místě pražských nádraží. Silniční síť je už dnes přetížená a další nárůst automobilové dopravy je z hygienického a zdravotního hlediska nepřijatelný. Město ani soukromí developeři přitom nejsou schopni srozumitelně vysvětlit, z jakých prostředků bude do nových čtvrtí zavedena veřejná doprava.

Autoři studie kritizují také nechuť developerů respektovat genia loci jednotlivých míst. Například společnost Orco prosadila, aby z unikátních skladových hal na nádraží Praha-Bubny byla sejmuta památková ochrana. Objekt přitom mohl být součástí nové čtvrti. Demolice stále hrozí také funkcionalistickému překladišti na Nákladovém nádraží Žižkov, které je mimořádnou technickou památkou.

Studenti analyzovali také potřeby obyvatel městských částí, v nichž se diskutovaná nádraží nacházejí. Došli k závěru, že nová výstavba musí počítat s dostatečně velkými novými parky a veřejnými prostranstvími, která vyváží výstavbu. Navrhují také propojení rozvojových ploch s ostatními čtvrtěmi sítí zelených pásů, které by umožňovaly pěší chůzi a cyklistickou dopravu a byly také koridory pro migraci volně žijících živočichů.

Součástí studie jsou také další konkrétní doporučení. Studenti například navrhují zřízení nezávislého orgánu, odpovědného za řešení brownfields. Měla by také existovat právně závazná kritéria pro vytváření zelených ploch, která nebudou moci developeři beztrestně ignorovat v dalších fázích projektování. Dále studie vyzdvihuje možnost dát revitalizovaným památkově cenným objektům novou sociální funkci, například vznikem galerií a kulturních středisek. Jak důležité pro větší efektivnost zapojení občanských sdružení do rozhodovacího procesu vidí studenti vytváření silných aliancí a sítí.

Na studii se podílelo třicet studentů ze sedmnácti různých zemí v rámci magisterského programu environmentálních věd a managementu životního prostředí ve městech. Během výzkumu trvajícího 8 týdnů uskutečnili mimo jiné 37 rozhovorů a shromáždili 528 dotazníků. Po dobu dvou týdnů pracovali přímo v Praze.

Vedle konkrétních lokalit se studenti zaměřili také na nový územní plán Prahy, přičemž kritizují jeho obecnost. Pokud se nepodaří upřesnit regulační mechanismy, hrozí podle studie další zneužívání neurčitých formulací soukromými developery k prosazování jejich zájmů. Dnes je podle studentů dobře patrné, že podobu města utvářejí developeři ve spolupráci s politiky a úředníky, přičemž jak územní plán, tak i názor veřejnosti, nemají prakticky žádnou váhu.

Arnika nyní studii v tištěné podobě rozešle úředníkům a politikům městských částí a magistrátu. Přestavba nádraží je předmětem nového územního plánu, který se nyní připravuje. „Univerzita Wageningen nabízí pohled zvenčí a přináší řadu konstruktivních návrhů. Věříme, že může inspirovat developery i politiky k novému přístupu k výstavbě v Praze,“ komentuje záměry sdružení Arnika jeho mluvčí Zora Kasiková.

I v letošním roce, a to již za týden, navštíví tým studentů Prahu, aby zde uskutečnili další výzkum. Při své v pořadí třetí návštěvě se zaměří na udržitelný způsob hospodaření s vodou v hlavním městě.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: