Kvůli Blance padlo trestní oznámení

6. 4. 2007 - Hanka Hermová , Ekolist

Další část vnitřního okruhu Prahy by měla dostat stavební povolení letos, začátek výstavby se předpokládá na příští rok, uvádí server České dálnice. Kromě vnitřního okruhu, zvaného Městský, se buduje také okruh vnější (R1). Vnitřní a vnější okruh mají být spojeny sedmi radiálami. Vnitřní okruh má odvést dopravu ze starého města a ze severojižní magistrály a zajistit dopravní obslužnost města, nikoli tranzit. Výstavba úseku mezi Malovankou a Pelc-Tyrolkou (podle zvolené varianty zvaného také Blanka) měla původně začít až po dokončení severozápadní části vnějšího okruhu, který by odvedl tranzitní dopravu. Tranzitu by měl sloužit právě vnější okruh. Avšak výstavba severozápadní části vnějšího okruhu je takřka v nedohlednu, část městského okruhu Blanka se začne stavět dřív, a tak vnitřní okruh chtě nechtě tranzitu sloužit bude, obávají se občanská sdružení. Jiří Wolf, mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy, však EkoListu sdělil: "Nejedná se o termín zahájení, ale zprovoznění stavby. Vzhledem k tomu, že stavba Městského okruhu je vedena převážně v ražených tunelech, je její doba výstavby podstatně delší, než předpokládaná doba výstavby Pražského okruhu. Podmínka minimálně současného zprovoznění je i nadále v platnosti."

Téměř celá trasa úseku Mezi Malovankou a Pelc-Tyrolkou bude vedena v ražených a hloubených tunelech. S povrchem bude tunel spojen čtyřmi mimoúrovňovými křižovatkami: na Prašném mostě, na Letné, v Troji a u mostu Barikádníků. Mezi Holešovicemi a Trojou má být vybudován nový most pro tramvajovou a automobilovou dopravu. Součástí tunelů na Letné a na Prašném mostě mají být i podzemní garáže pro stovky osobních vozů. Podle Ateliéru pro životní prostředí je současné řešení založené na padesát let staré koncepci roštu magistrál těsně obepínajících památkovou rezervaci, která bude opakovat zhoubný účinek severojižní magistrály a bude dopravu do vnitřního města spíše zatahovat. Podle občanských sdružení je na trase několik problematických míst, například skrytá radiála v ulici Jugoslávských partyzánů, což je ulice, která nesplňuje stavebně technické parametry pro radiálu, avšak bude tak sloužit jako propojení ve směru na Suchdol a rozvíjející se oblasti Velké Přílepy - Roztoky. Předmětem sporů je také velká mimoúrovňová křižovatka na Malovance, jejíž výstavba už začala.

Se stanoviskem AŽP v zásadě souhlasí i občanské sdružení EKO Břevnov. Podle jeho předsedy Aleše Ohrabla jsou obyvatelé Břevnova stejně ohroženi jako obyvatelé libeňské Rokosky, protože v obou případech jde o území při vyústění tunelu a napojení na další komunikace (Proseckou a Břevnovskou radiálu). "V Oznámení EIA zpracovaném pro Břevnovskou radiálu jsme se mohli dočíst, že po dokončení projektu dojde v okolí trasy v důsledku nárůstu prachu PM 10 a oxidů dusíku k růstu nemocnosti a úmrtnosti na dvoj až trojnásobek. Již dnes jsou tyto hodnoty nadprůměrné," uvedl Aleš Ohrablo. Ateliér pro životní prostředí také upozornil na to, že oblast, kde vznikne důležitá křižovatka na Pelc-Tyrolce, byla zaplavena nejen při povodni v roce 2002, ale je ohrožena i mnohem menší, stoletou povodní. Problematická budou prý i mimořádná dopravní omezení provozu v tunelech, která jsou (podle studie bezpečnosti provozu tunelů na městském okruhu a vyjádření Ústavu dopravních informací) pravděpodobná každý den.

Mluvčí pražského magistrátu Jiří Wolf zmíněné trestní oznámení rozhodně nepovažuje za adekvátní, avšak připouští, že na něj občané mají právo. "Nové dopravní stavby jsou řešeny tak, aby jimi, resp. provozem na nich nebylo obydlené okolí obtěžováno. Ve většině případů tak dochází dokonce ke zlepšení podmínek, neboť převezmou zátěž z komunikací, které nejde takovýmto způsobem vybavit. Stavba dnes nemůže být povolena, pokud vede k překročení povolených limitů z hlediska hluku a emisí," uvedl mluvčí.

Provádění stavby samozřejmě významně ovlivní i městskou hromadnou dopravu. Podle AŽP má být na tři roky přerušen tramvajový provoz mezi zastávkami Špejchar a Letenské náměstí, protože tunel zde má být budován hloubením. Avšak zatím, "není vyjasněno ani to, kudy povedou objízdné trasy náhradní autobusové dopravy, ani kudy budou jezdit sanitky rychlé záchranné služby, které si v současné době usnadňují průjezd právě po kolejích", řekl předseda sdružení Jan Klika. Kromě toho se očekává celá řada dlouhodobých omezení veřejné i individuální dopravy.

(Článek jsme převzali se svolením redakce on-line deníku EkoList po drátě. Ukázkový výtisk tištěné verze časopisu si můžete objednat zde.)