Mens Sana: Chceme hájit a prosazovat zájmy handicapovaných lidí

11. 9. 2006 -, Econnect

„Naši hlavní cílovou skupinou jsou lidé trpící duševním onemocněním, zejména psychotickým onemocněním, afektivními poruchami nebo neurotickým postižením, dále lidé dlouhodobě nezaměstnaní s psychickými problémy a lidé se somatickým onemocněním, ke kterému se přidružily psychosociální obtíže. Další cílovou skupinou jsou lidé s tělesným a smyslovým postižením či lidé s mentálním postižením,“ vyjmenovává Jaroslava Saidlová, předsedkyně Rady sdružení Mens Sana o.s., která v této neziskové organizaci pracuje už od roku 1999 a dodává, že sdružení poskytuje služby také dorostu a mladým lidem do 26 let, školním kolektivům, seniorům či matkám s dětmi a lidem ohroženým sociálním vyloučením.

Latinský název Mens Sana znamená v překladu „zdravá mysl“. Saidlová k názvu sdružení dodává: „Pro společnost znamená duševní zdraví prostředek ke spokojenému životu, který vede k prosperitě, solidaritě a sociální spravedlnosti. Z duševních nemocí naopak plynou četné náklady, ztráty a zátěž občanů i společenských uspořádání. Další nehmotné náklady souvisejí se způsobem, jak se společnost chová k duševně nemocným a postiženým osobám. Lidé s duševním onemocněním se střetávají nadále s vyloučením ze společnosti, stigmatizací, diskriminací nebo nedodržováním základních lidských práv a nerespektováním jejich důstojnosti.“

Posláním občanského sdružení Mens Sana je podle Saidlové podporovat rozvoj moderních, humánních, komunitně orientovaných přístupů k lidem s duševním onemocněním. Dále pak vytvářet a podporovat politiku zasazující se o ochranu duševního zdraví, o budování, rozvoj a propojení jednotlivých složek komplexní péče o osoby s duševní nemocí. „Snahou je hájit a prosazovat zájmy handicapovaných lidí a aktivně podporovat vytváření podmínek umožňujícím lidem ohroženým sociální exkluzí co nejvyšší participaci na životě společnosti,“ říká Jaroslava Seidlová a uvádí, že za deset let existence sdružení se - z pohledu lidí s duševním onemocněním – toho tolik v oboru psychiatrie nezměnilo.

„Stále existují obrovské psychiatrické léčebny se stovkami lůžek a malá sanatoria, která by splňovala kritéria vyspělých evropských zemí jsou v nedohlednu. V této nelehké době se snažíme vytvářet modely služeb, intervencí a postupů, které se ve vyspělých zemích jako jsou Anglie, Spojené státy, Nizozemí nebo Itálie začaly uplatňovat již před 30 lety a dnes tvoří základ systému péče o duševně nemocné ve většině evropských zemí. Snahou je respektování obecných trendů procesu „transformace psychiatrické péče“ směřujícímu k systému služeb a podpory, který je ve srovnání s klasickým způsobem účinnější, humánnější a schopnější respektovat lidská práva uživatelů služeb,“ říká Saidlová a upřesňuje, že praktické zkušenosti se zaváděním této metody práce naznačují příznivý vývoj nejen při sledování stavů jednotlivých uživatelů, ale také snižováním nutnosti hospitalizace klientů.

V současnosti sdružení svým uživatelům předkládá celou řadu profesionálních služeb, které jsou zajišťovány kvalifikovanými odborníky. Spolu s předsedkyní Jaroslavou Saidlovou vyjmenovávají i její kolegové - Jana Vyplelová a Petr Polášek: „Nabízíme služby case managementu, sociálního poradenství, pracovní rehabilitace v textilní a keramické dílně, volnočasové aktivity výtvarné a sportovní, ergoterapii, arteterapii a terénní služby. V rámci klubových aktivit například uskutečňujeme také pořady s názvem Autorská čtení."

"Tyto pořady jsou určeny nejen našim uživatelům, ale také lidem z veřejnosti, kteří nemají jinou možnost prezentace své autorské tvorby. Vzniklá dílka uveřejňujeme v literárním sborníku Kebule, který naše organizace vydává vlastními náklady již od roku 2001. Naším cílem je naučit uživatele využívat zdrojů, jenž jsou jim k dispozici v jejich přirozeném prostředí, efektivně užívat nabízené psychosociální služby v regionu a zároveň zamezit vzniku dlouhodobé závislosti uživatelů na těchto službách.“