Biovína, která nejvíce chutnala: Pálava 2002, Merlot 2004, Pálava 2003

9. 12. 2005 - Karel Merhaut, Liga ekologických alternativ

(výsledky 1. spotřebitelského testu biovín v Praze)

Již pár let se počet biorolníků, kteří u nás pěstují vinnou révu, nijak zásadně nezvýšil. Něco jiného je to však s nabídkou biovína. Díky otevřeným hranicím je snazší dovážet lahodný mok zejména z Německa a Itálie, kde je u této komodity nesrovnatelně vyšší nabídka. Mít možnost srovnání mezi moravskými i zahraniční biovíny bylo cílem ochutnávky anonymních vzorků, kterou pořádala LEA v Praze na Novotného lávce dne 6. prosince v rámci projektu CZ BIO podpořeného MPO.

Doplňkovou ideou testu, při kterém spotřebitelé známkovali nejchutnější víno, však bylo i srovnání vín v kvalitě BIO a konvenční konkurence. Zkusili jsme tak trochu prověřit nakolik platí heslo ekozemědělců Ochutnejte ten rozdíl... Proto jsme do testu 20 vzorků zařadili i konvenční mok od vinařů z oblastí, kde vznikala i soutěžní biovína. Podtext akce, zvýrazněný i nápisem "BIO!?" na koštérkách, směřoval účastníky i k úvaze zda při nákupu požehnaného moku nechtějí dát častěji přednost certifikovaným biovínům, jejichž nabídka na našem trhu - zvolna, ale přejen - roste... (Pro zajímavost byla v testu i tři stolní, tzv. "krabicová", vína. Usoudili jsme totiž, že nad množstvím těchto nápojů, které se u nás prodává, nelze zavírat oči a narozdíl od degustací odborníků do sondování vyspělosti chuťových pohárků laické veřejnosti lze takový pokusný vzorek zařadit, ostatně už jsme slyšeli i o případech, kdy i biovinař místo agendy s certifikací volí u "slabšího" ze svých vín rychlý nekomplikovaný odbyt a nabídne ho jako levné stolní víno konvenční. Dobrou zprávou je, že spotřebitelé "kvalitu" těchto vzorků ve dvou případech odhalili. Mezi 20 testovanými skončily na posledních místech. Vyjímkou potvrzující pravidlo byl ale Muškát Ottonel, ročník 2003, konvenční, producent Del-Balatoni Szoeloeskert Kft.,Maďarsko, balení BIB karton, který v testu obsadil 5. místo!)

A co tedy účastníkům koštování, jichž bylo přes sto (byť kompletně vyplněné hlasovací lístky odevzdaly jen dvět třetiny z nich) chutnalo nejvíce?

Oblibu a vysoké šance u příznivců vína potvrdila Pálava v kvalitě BIO, ročník 2002, víno s přívlastkem výběr hroznů od Josefa Abrleho z Pavlova, která naše spotřebitelské testování vyhrála! Ani jiná bílá vína od téhož biovinaře se neztratila - Pálava BIO, ročník 2003, víno s přívlastkem výběr hroznů, se ocitla na místě třetím, jeho Muškát moravský BIO, ročník 2004, víno s přívlastkem pozdní sběr, byl čtvrtý. Mezi bioprodukty ekofarmy Pollau rodiny Abrlů se vklínilo na druhém místě jen jakostní odrůdové biovíno Merlot, ročník 2004, od RAPUNZEL NATURKOST z Itálie (toto červené od Piavy dováží firma BIONEBIO). Kompletní výsledky testu uvádí přiložená tabulka.

Jsme si vědomi, že výsledky tohoto prvního pražského, spíše průzkumného, testování biovín mají pouze hrubě orientační charakter. (Necháme na úvaze každého co lze či nelze vyvozovat např. z tipování, který vzorek je z konvenční produkce, když zde netipovali zdaleka všichni a "konvenčnost" vzorků na prvních pěti místech uhodla třetina či spíše čtvrtina tipujících ... - viz druhá tabulka) Přesto může připojené pořadí zúčastněných vín posloužit k nejedné úvaze o tom co z této srovnávací konfrontace plyne, příp. k marketingové zpětné vazbě pro producenty či dovozce. A o to při naší koštovací premiéře šlo.
Pokud jste jí náhodou nestihli - nevadí. Konala se de facto jako "půltý" ročník Mezinárodní spotřebitelské ochutnávky biovín, kterou každoročně pořádájí právě manželé Abrlovi v Pavlově. Termín příštího pálavského poměřování buketů atd. biovín je znám: 30. dubna 2006!

Výsledky známkování "nejchutnějšího vína" z hlediska spotřebitelů:
(třetí sloupec udává průměrný počet bodů, které vzorku přidělili spotřebitelé - 1 ... nejméně chutné, 10 ... nejchutnější)

vzorek body
1. vzorek J - Pálava 2002 BIO, výběr z hroznů, Ekofarma Pollau, Josef Abrle 6,582
2. vzorek R - Merlot 2004 BIO, jakostní, Rapunzel Naturkost (dováží BIO NEBIO) 6,470
3. vzorek M - Pálava 2003 BIO, výběr z hroznů, Ekofarma Pollau, Josef Abrle 6,463
4. vzorek I - Muškát Moravský 2004 BIO, pozdní sběr, Ekofarma Pollau, Josef Abrle 6,015
5. vzorek G - Muškát Ottonel 2003 konvenční, producent Del-Balatoni Szoeloeskert Kft. (Maďarsko), balení BIB karton 5,866
6. vzorek H - Pálava 2004 BIO, pozdní sběr, Ekofarma Pollau, Josef Abrle 5,575
7. vzorek E - Naturwin bílý BIO, Malý Vinař, František Mádl 5,463
8. vzorek C - Malverina 2002 BIO, jakostní, Vinselekt Michlovský a.s., Miloš Michlovský 5,440
9. vzorek S - Naturwin červený BIO, Malý Vinař, František Mádl 5,433
10. vzorek U - Modrý portugal 2002 konvenční, pozdní sběr, Vinselekt Michlovský a.s., Miloš Michlovský 5,351
11. vzorek T - Laurot 2002 BIO, jakostní, Vinselekt Michlovský a.s., Miloš Michlovský 5,313
12. vzorek A - Ryzlink vlašský konvenční, pozdní sběr, Vinařství Miroslav Moravčík 5,149
13. vzorek K - Pálava 2004 konvenční, výběr z hroznů, Vinařství Miroslav Moravčík 5,045
14. vzorek D - Malverina 2004 BIO, pozdní sběr, vinařský sklep EBEN, Vlastimil Peřina 5,037
15. vzorek F - Hibernal 2004 BIO, pozdní sběr, vinařský sklep EBEN, Vlastimil Peřina 4,918
16. vzorek P - Cabernet Moravia 2004 BIO, jakostní, Ekofarma Pollau, Josef Abrle 4,739
17. vzorek L - Pinot Grigio 2004 BIO, jakostní, Rapunzel Naturkost (dováží BIO NEBIO) 4,522
18. vzorek N - červené stolní víno konvenční, Peňasol (krabicové balení) 4,231
19. vzorek O - André 2004 konvenční, jakostní, Vinařství Miroslav Moravčík 3,522
20. vzorek B - bílé stolní víno konvenční, Peňasol (krabicové balení) 2,567

Tipy na konvenční vína
(třetí sloupec udává, kolikrát bylo víno spotřebiteli označeno za konvenční)

vzorek body
1. vzorek B - bílé stolní víno konvenční, Peňasol (krabicové balení) 20
2. vzorek U - Modrý portugal 2002 konvenční, pozdní sběr, Vinselekt Michlovský a.s., Miloš Michlovský 17
3. vzorek A - Ryzlink vlašský konvenční, pozdní sběr, Vinařství Miroslav Moravčík 14
4. vzorek K - Pálava 2004 konvenční, výběr z hroznů, Vinařství Miroslav Moravčík 13
5. vzorek N - červené stolní víno konvenční, Peňasol (krabicové balení) 12
6.-10. vzorek F - Hibernal 2004 BIO, pozdní sběr, vinařský sklep EBEN, Vlastimil Peřina 11
6.-10. vzorek T - Laurot 2002 BIO, jakostní, Vinselekt Michlovský a.s., Miloš Michlovský 11
6.-10. vzorek G - Muškát Ottonel 2003 konvenční, producent Del-Balatoni Szoeloeskert Kft. (Maďarsko), balení BIB karton 11
6.-10. vzorek O - André 2004 konvenční, jakostní, Vinařství Miroslav Moravčík 11
6.-10. vzorek P - Cabernet Moravia 2004 BIO, jakostní, Ekofarma Pollau, Josef Abrle 11
11. vzorek D - Malverina 2004 BIO, pozdní sběr, vinařský sklep EBEN, Vlastimil Peřina 10
12.-14. vzorek C - Malverina 2002 BIO, jakostní, Vinselekt Michlovský a.s., Miloš Michlovský 9
12.-14. vzorek I - Muškát Moravský 2004 BIO, Ekofarma Pollau, Josef Abrle 9
12.-14. vzorek L - Pinot Grigio 2004 BIO, jakostní, Rapunzel Naturkost (dováží BIO NEBIO) 9
15.-16. vzorek M - Pálava 2003 BIO, výběr z hroznů, Ekofarma Pollau, Josef Abrle 8
15.-16. vzorek S - Naturwin červený BIO, Malý Vinař, František Mádl 8
17. vzorek E - Naturwin bílý BIO, Malý Vinař, František Mádl 7
18.-19. vzorek J - Pálava 2002 BIO, výběr z hroznů, Ekofarma Pollau, Josef Abrle 5
18.-19. vzorek R - Merlot 2004 BIO, jakostní, Rapunzel Naturkost (dováží BIO NEBIO) 5
20. vzorek H - Pálava 2004 BIO, pozdní sběr, Ekofarma Pollau, Josef Abrle 4

Minivizitky výrobců a prodejců testovaných vín
(řazeno abecedně)

BIO-NEBIO s.r.o.
Pavlov 191, 692 01 Pavlov
tel.: 519 515 394, 737 370 039, josef.abrle@tiscali.cz

Česká společnost dováží a prodává biopotraviny, které u nás chybí či jsou v malém množství. Začínali firemním krámkem, dnes zásobují řadu obchůdků zdravé výživy a budují moderní velkosklad biopotravin. V roce 2004 se mj. stali i výhradním distributorem společnosti RAPUNZEL. Od stejného výrobce pocházelo i červené víno Merlot, které v tomto testu skončilo na druhém místě. V nabídce nechybí ani bílé víno jakostní Pinot Grigio, rovněž od společnosti RAPUNZEL. BIO-NEBIO se nevěnuje jen obchodu s biopotravinami, podporuje i fair trade projekt HAND IN HAND, který pomáhá zemědělcům a jejich komunitám v rozvojových zemích.

EKOFARMA POLLAU - JOSEF ABRLE
Pavlov 191, 692 01 Pavlov
tel.: 519 515 394, 737 370 039, josef.abrle@tiscali.cz

Malé rodinné hospodářství začalo v roce 1991 prvními pokusy se sušením ovoce a zeleniny. V současnosti pěstují Abrlovi koření, bylinky a vinnou révu celkem na jedenácti hektarech ploch. Jejich produkce splňuje podmínky zákona č. 242/2000 Sb. a Nařízení Rady EHS 2029/91 a může být označována jako BIO, což například u vína znamená, že vinice jsou chráněny dravými roztoči, slunéčky, bakteriemi a povolenými přirozeně se rozkládajícími přípravky ze síry a mědi v přísně kontrolovaném systému, v procesu vinifikace je zakázáno používání šlechtěných kvasinek, nepřirozených čiřidel a stabilizátorů kromě SO2. Farmu a její hospodaření kontroluje celkem čtrnáct subjektů. Vinice si Abrlovi, kteří přišli do Pavlova v roce 1973, sami postupně vysadili a soustředili se na Pálavu, Muškát moravský, Ryzlink rýnský, André a Cabernet Sauvignon. Biovíno z nich pocházející je nejblíže vínům z období před nástupem chemizace zemědělství. Jeho produkce je založena na myšlence, že člověk a jeho činnost je součástí přírody. Proti vínům, při jejichž výrobě byly použity cizorodé sloučeniny a na které je zvyklá velká část konzumentů, může být vnímáno jinak, ale vzorky, které prezentuje vinařství rodiny Abrlů, dokazují, že úspěšnost vinařství a kvalita vína se neměří množstvím použitých chemikálií, ale možná spíše naopak.

MALÝ VINAŘ - FRANTIŠEK MÁDL
Na Aleji 148, 691 02 Velké Bílovice
tel.: 519 346 489, 602 277 013, malyvinar@slunce.cz, www.vinotekamadl.cz

Výraz "malý vinař" neznamená, že František Mádl vyrábí víno v objemu jen několika hektolitrů pro svoji potřebu a své přátelé, ale především přístup k vinařství jako stavovskému oboru. Zná totiž ve vinici každý keř, který během roku několikrát ošetřuje, ví do jaké půdy ta která odrůda patří a ve vinohradnictví pečlivě zvažuje, kdy které hrozny bude sklízet. Prostě malý vinař prodává se svým vínem také kus sebe, svůj výraz - víno s duší. Rodina Mádlova zaměstnává v sezóně tři zaměstnance, kteří pomáhají obdělávat asi 8 ha vinic. Z toho je 5 ha vlastních a 3 ha mají v pronájmu. Zaměřuje se na organickou produkci tzv. biovína, což znamená pěstování révy vinné a výrobu vína bez nadměrného použití chemických prostředků. Rodina rovněž vede révovou školku s produkcí štěpovaných révových sazenic a rezistentů.

VINAŘSTVÍ MIROSLAV MORAVČÍK
Mandloňová 161, 691 81 Horní Věstonice
tel.: 519 517 680, 607 115 282, moravcikovavina@seznam.cz

Za lahvemi prodávanými pod etiketou Moravčíkova vína z vinic pod Pálavou se skrývá malé rodinné vinařství otce a jeho dvou synů z Horních Věstonic. Začínali v roce 1993 na jednom hektaru, dnes už mají dalších sedm tvořených dosazením a novými výsadbami. Cílem vinařství je ukázat, jak se široká škála odrůd projevuje specificky na vápencovém podloží Pálavských vrchů. Moravčíkovi vyrábějí malé partie přívlastkových vín, která z 95 % lahvují. Od sezóny roku 2006 čeká na návštěvníky zcela nový sklep s možností ubytování. Nejnovější specialitou vinařství je rosé vyrobené z hroznů Cabernet Moravia sklizených v únoru 2005. Víno bylo sice zatříděno jako stolní, ale jeho chuťové vlastnosti spolu s lehkou botrytidou z něj dělají lahůdku pro skutečné znalce.

VINNÝ SKLEP EBEN - VLASTIMIL PEŘINA
Valtická 649, 691 44 Lednice na Moravě
tel.: 519 340 250, 737 932 252, perinova@mpo.cz

Vinný sklep Eben pana Peřiny se sídlem v Lednici na Moravě obhospodařuje ekologickým způsobem 2 ha vinic. Jako jediný v České republice pěstuje pouze nové registrované odrůdy odolné proti houbovým chorobám (Malverina, Hibernal, Laurot) a dosud spolupracuje v oblasti programu křížení révy vinné na rezistenci. Matkou vína je vinice z jižního svazu nad lednickými rybníky uprostřed Lednicko-Valtického areálu, vinařská oblast Morava, podoblast Mikulovská, s lehčí propustnou vápnitou půdou starších sedimentů lužických vrstev a Vídeňské pánve. Prodej biovína se realizuje ve větší míře přímo z vinného sklepa, dále jsou rozváženy zásilky do vinoték, restaurací a ke konečným spotřebitelům. Vinný sklep Eben nabízí nejen kvalitní ekologické víno, ale také možnost řízených degustací či příjemného posezení ve stylovém sklepě v atraktivním prostředí Lednicko-valtického areálu.

VINSELEKT MICHLOVSKÝ a.s.
Luční 858, 691 03 Rakvice
tel.: 519 360 880-1, 777 569 601, michlovsky@michlovsky.com, www.michlovsky.com

Vinselekt Michlovský pěstuje vinnou révu na zhruba 130 hektarech vinic v nejteplejších oblastech jižní Moravy - velkopavlovické, mutěnické a mikulovské, hlavně v okolí Pálavy. K nejvíce zastoupeným patří odrůdy Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Müller Thurgau, Rulandské šedé, Chardonay, Sauvignon, Pálava, Frankovka, Rulandské modré a Cabernet Sauvignon. Ze spojení unikátních klimatických a půdních podmínek s moderními výrobními postupy a citlivým doškolováním se rodí originální svěží vína, která osloví i ty nejnáročnější znalce.

=======================
Co je BIOvíno?
(text Josefa Abrleho, úprava LEA)

BIOpotravina je finálním produktem ekologického zemědělství, které je chráněno a kontrolováno zákonem ČR č. 242/2000 Sb. a Nařízením rady EHS č.2092/91.

BIOvíno lze produkovat pouze z hroznů sklizených z certifikované vinice. Dopracovat se k certifikované biovinici není snadné. Především je nutno jí k registraci přihlásit na Ministerstvu zemědělství ČR a zavázat se k dodržování podmínek zákonů. Pro starší plodné vinice je přechodné období pět let, pro mladé vinice vysazené na přihlášené půdě tři roky. To znamená, že vinař musí hospodařit v duchu přísných BIOpostupů jako ekozemědělec, ale víno je stále pouze konvenční - bez ochranné známky. Dohled nad činností vinaře uskutečňuje Kontrola ekologického zemědělství o.p.s. (KEZ) a ze svých kontrol vystavuje obsáhlé protokoly, které jsou jen nadstandardem ostatních zákonných kontrol a uznávacích postupů při uvádění vína do oběhu (ČZPI,OHS,ÚKZÚ,VF a další).

Ošetřování biovinice začíná řezem na zkrácený tažeň pro větší proslunění keře a redukci úrody za účelem vyšší cukernatosti hroznů.Výživa vinice je založena na přirozené úrodnosti půdy a zapracování všeho co v ní narostlo zpět (réví, ožínky, plevele, zelená hnojení). Tím se podporuje život v půdě, maximální uvolňování živin. V případě nedostatků ve výživě lze použít certifikovaná organická hnojiva - chlévskou mrvu nebo kompost. Nelze používat konvenční průmyslová hnojiva, ale pouze přirozená hnojiva minerální. Vláhově konkurenční plevelné rostliny lze likvidovat pouze mechanicky, tj. drtit, sekat, plečkovat, mulčovat, příp. přichází ke slovu motyka, protože réva potřebuje i světlo, vzduch a vodu jako základ života.
Chemická ochrana biovinic je tím nejsložitějším v celém systému pěstování biorévy. Je zakázáno používat všechny přípravky, které nejsou přirozeně odbouratelné na původní přírodní prvky. Ošetření proti škodlivému hmyzu již vyřešilo alternativní pěstování (přechodný stupeň mezi konvenčním a ekologickým hospodařením), které je shodné s bio - místo insekticidů k hubení škodlivého hmyzu (které však hubily i prospěšné predátory - požírače škůdců a hmyz na škůdcích parazitující) se nasazují tzv. draví roztoči - uměle odchovaní predátoři a technologické postupy pěstování se upravují ve prospěch jejich úspěšného rozmnožování.

Oříškem pro vinaře jsou však především houby, plísně, hniloby či spály - právě zde vyhrává především znalost stanoviště pro jejich prevenci a zkušenost vinohradníka. V našem případě smíme používat Sulikol v koncentraci půl procenta, ale není to uspokojivé řešení. Dále Cuproxat v koncentraci od jedné desetiny do půl procenta, přičemž maximální množství aplikované mědi nesmí překročit 3 kilogramy za rok na jeden hektar vinice. Další z přípravků povolených k použitíje Ibefungin což je mikrobiální přípravek hlavně proti hnilobám.

Zelené práce jako ožínání a prosvětlování - vylamování zálistků je důležitější než v konvenčních vinicích, protože se používají kontaktní - dotykové přípravky a je nutné jim umožnit přístup k ošetřovaným hroznům.

Odrůdami, které v našem vinařství v Pavlově pěstujeme, jsou Pálava, Muškát moravský a Cabernet Morávia. Někteří pěstitelé používají též rezistentní - interspecifické odrůdy s vyšší odolností proti zmíněným chorobám.

Zpracování BIOvína je závislé na stupni vyzrání révy, podle něhož se určuje termín sklizně. Dobrým základem pro kvalitní BIOvíno je pozdní sběr - s cukernatostí nad 21 stupňů. Při poškození hroznů je ale třeba úrodu přebírat i ve třídě jakostní, tj. pod 19 stupňů, abychom zabránili šíření nákazy. Hrozny sbíráme ručně. Při jejich zpracování nepoužíváme pyrosulfity, enzymy, šlechtěné kvasinky. Pro konzervaci, stabilizaci při zpracování, skladování a pro přípravu k lahvování se používá jen SO2 a filtrace.

----------------------------------------------------------------------------------------
BIOvíno je stále živé, proto mu neprospívá světlo ani vyšší teploty,
což je problém některých způsobů prodeje.
-----------------------------------------------------------------------------------------
BIOvíno si zachovává svoji přirozenou chuť a aroma
dané odrůdy při klasickém zpracování, což je naším cílem.
------------------------------------------------------------------------------------------

DISKUSE - KOMENTÁŘE: