ENTERmultimediale 2 spojuje umění, aktivismus a nové technologie

4. 5. 2005 -, CIANT

Velký laserový trojúhelník nad Prahou, který spojí televizní vysílač, památník na Vítkově a věž Staroměstské radnice, symbolicky vyznačí prostor, ve kterém se budou po dobu necelého týdne setkávat nové technologie s uměním. V rámci festivalu ENTERmultimediale 2 se představí 74 uměleckých projektů z 20 zemí. Festival bude probíhat v Praze ve dnech 9. - 12. května 2005 pod záštitou České komise pro UNESCO.

„Festival ukazuje šíři tvůrčích přístupů k novým technologiím v umění. Zatímco sousední země jako Německo a Rakousko podobnou přehlídku každoročně hostí, v Praze ani jinde v České republice nemá veřejnost možnost seznámit se se současnými uměleckými experimenty, které vycházejí z použití počítačů, internetu a dalších technologických výdobytků současného světa“, komentuje aktuální stav ředitel festivalu Jaroslav Raušer.

V tomto magickém prostoru budou mizet hranice mezi strojovým a lidským. Taneční představení V.I.R.U.S v režii Pavla Smetany na původní hudbu Ivana Achera a Michala Nejtka rozvine motiv přenosu virů mezi lidmi a stroji. Návštěvníci uvidí, jak se pohyb dvou tanečníků přenáší ze scény do trojrozměrné virtuální reality, kde způsobuje nečekané procesy a události, a není jasné, zda tanečníci řídí 3D objekty nebo jsou jimi naopak ovládáni.

Hranice mezi skutečným a virtuálním se ještě radikálněji otřesou při premiérovém uvedení prvního hororu ve virtuální realitě. Interaktivní instalace Vert.ego slovenského umělce Ivora Diosi slibuje „film, který vidí své diváky a který si s nimi hraje jako kočka s myší. Dává jim moc navigovat virtuálním prostorem a zase si ji bere zpět, aby nakonec diváky opustil uprostřed hororových scén“, komentuje neobvyklý zážitek kurátor Pavel Sedlák.

Uvolnění přináší až interaktivní představení RGB 2.0, v němž se diváci pomocí speciálně upravených baterek sami zapojí do hudebního a vizuálního komponování. V Paláci Akropolis tento projekt uvede Ema Tomatucha alias Alessandro Capozzo a známí hudebníci Tomáš Dvořák (Floex) a Matouš Godík (Zka4t).

Vzájemné propojování a ovlivňování filmu a počítačových her bude nejen tématem panelu „Remediace počítačových her v současném filmu“ v rámci herní konference, ale také hodinového promítání tzv. machinima filmů, které pro festival připravil rakouský umělec a kurátor Friedrich. Machinima je nové a nadějné filmové médium, které používá počítačové hry jako prostředí pro natáčení. Jsou to 3D animované filmy vytvářené skupinami hráčů, kteří přebírají role členů profesionálního filmového štábu. Někteří jsou herci, jiní kameramani. Každá nová počítačová hra a její technologie nabízí zcela nový způsob práce a také jedinečný vizuální styl. Promítání machinim v rámci festivalu ukáže tyto různé styly a také nejvýraznější machinimy, které kdy byly natočeny. Po promítání bude následovat krátká diskuse s kurátorem.

Na festivalu se představí i pravý opak machinim, totiž podivné filmy, které se místo virtuálních světů snaží jedinečným a realistickým způsobem zachytit současný svět. V rámci Memorystyque 2005 se budou promítat low tech a nekvalitní krátké filmy natáčené mobilními telefony a kamerami digitálních fotoaparátů. Výběr ukáže hravé, sentimentální, estetické i sběratelské kuriozity z archivu různých nadšenců, kteří si neúnavně a s potěšením nahrávají celé hodiny videí a to jakýmkoli přístrojem, který mají právě po ruce. „Výsledkem jsou vtipné, abstraktní, informativní, nudné, umělecké, dlouhé, experimentální, dokumentární a často také poučné filmy. Mohou být cenným zdrojem pro sociologii, malou teorií umění, nástrojem boje za společenskou změnu anebo paralelou zažloutlých fotoalb“, doplňuje kurátorka tohoto promítání Mária Rišková.

Do jedné z originálních síní Památníku Vítkov připravila kurátorka Lenka Dolanová výstavní projekt Cooking in “The Kitchen”, který představí legendy videoartu Steinu a Woodyho Vasulkovi a připomene jejich proslulou manhattanskou galerii. Právě zde, v „kuchyni“, byly v sedmdesátých letech minulého století prezentovány filmy vytvořené prvními přenosnými videokamerami. Pražská výstava se vrací k tomuto pionýrskému počinu experimentování s technologií videa.

Výstavní projekt „Kdo si hraje, nezlobí!“ připravila Společnost pro konvergenci vědy a umění (ScArt) http://www.sc-art.cz/, které hlavní organizátoři festivalu poskytli prostor pro kurátorskou práci. Herní výstava a konference navazují na činnost Skupiny pro studium počítačových her, která v roce 2004 společně s Mezinárodním centrem pro umění a nové technologie (CIANT) organizovala pravidelná setkání a 14 přednášek. Program doplňuje i třídenní konference ve spolupráci s Karlovou a Masarykovou univerzitou, v rámci které proběhnou panelové diskuse a řada přednášek, vybízející k úvahám o spojení her s filmem a dalšími médií, o archivování starých her, o hudbě nebo ideologii ve hrách.

Výstava prezentuje také alternativní hry (FARKLEMPT, CUTEXDOOM, SÁM ZA SEBE), které se snaží zapracovat do herní interakce nové emoce. Podobné hry zkoušejí objevit hodnotu empatie jako projekt Farklempt nebo spojit nespojitelné - agresivitu s roztomilostí ve hře Cutexdoom. Nechybí ovšem ani projekty, které herní technologie používají k umocnění různých emocí a situací, jako modifikovaná hra YMCA TOURNAMENT a její kontroverzní pohled na vztah války a hledání mužské identity. Skutečné mužství v ní znamená tančit uprostřed zuřícího boje. Působivá konfrontace tanečních až erotických pohybů s agresivním a monotónním střílením a umíráním botů v této modifikaci hry Unreal Tournament je manifestem maskulinismu s přesahem ke gay aktivismu.

Největší část výstavy jsou podobné parodie, kritiky a projekty, které hry používají jako nástroj protestu a aktivismu. Slavná srbská skupina EASTWOOD, která vytvořila řadu podobných her a modifikací, představí svoje nové projekty v rámci konference. K vidění bude i americká protiválečné hra ZASTAVTE BUSHE! nebo VÝPADEK MÉDIÍ od Michaela Wilsona. Pro neposlušné děti je v nabídce i speciální software rakouského umělce Roberta Praxmarera, Mindbending Software s.r.o., který slibuje, že upraví oblíbené hry dětí tak, aby se staly poslušné, rozumné a prostě dokonalé.

"Všechny projekty sdílí společnou snahu udělat z pasivních konzumentů aktivní tvůrce, a ukázat, že počítačová hra je víc než jenom zábava. Proto také ironické moto celé herní sekce zní „Kdo si hraje, nezlobí““. Kdo si hraje totiž vždy tak trochu zlobí, narušuje zaběhnuté rituály a představy. Mění, ať už k dobrému nebo k zlému, svoje okolí a svět," tvrdí organizátoři festivalu.

Hudební zážitky dále rozvine program Akropolis Multimediale, představující každý večer festivalu různé směry soudobé elektronické hudby. Ve Francouzském institutu proběhnou četná promítání a mezinárodní konference, která se dotkne i tak zásadních oblastí, jakými jsou biotechnologie a genetika, a jejich vztah k současnému umění.